2°C
Natasche Kampusch bylo 10 let, když ji jednoho březnového rána roku 1998 cestou do školy unesl unesl muž s bílou dodávkou. Odvezl děvče k sobě domů a zavřel jí do malého sklepa pod svým domem. Tehdy ještě Natascha netušila, že u Wolfganga Priklopila stráví skoro osm a půl roku!
V srpnu 2006 se jí však náhodou podařilo utéct a od té doby vede normální život. Ve středu vyjde její kniha »3096 dní«. Přesně tolik dnů totiž Natascha strávila v zajetí u Priklopila. Některé pasáže z knihy vyšly na světlo už nyní.
Natascha vzpomíná, jak se v osudný den 2. března 1998 ráno pohádala s matkou a do školy odešla naštvaná. „Chtěla jsem matku potrestat, a proto jsem se s ní nerozloučila“. Cestou potkala muže, který stál před bílou dodávkou a na Nataschu mával.
Řekl mi: "Od teď budeš moje otrokyně"
„Věděla jsem, že bych se neměla bavit s cizími lidmi. Byla jsem ale naštvaná. »Jsem přece už velká holka«, řekla jsem si a vydala se k muži. Měl velké modré oči a jeho pohled byl divně prázdný. Ten muž vypadal zranitelně, tak jsem mu chtěla pomoct. Najednou mě ale chytil a strčil mě dozadu do auta. Byla jsem tak překvapená, že jsem se vůbec nezmohla na odpor,“ přiznává Natascha.
Zpočátku se bála, že ji Priklopil zneužije a zabije. „Řekl mi, že jsem na to příliš malá“, vzpomíná Natascha. Priklopil ji odvezl k sobě domů, kde ji zavřel do malého sklepa pod garáží. „Řekl mi také, že moje rodiče mě už nechtějí, že nezaplatili výkupné. A že od teď budu jeho otrokyní“, píše v knize Natascha.
Oholil mi hlavu a musela jsem uklízet nahá
Priklopil jí do sklepa postupně přinesl oblečení, knihy a televizi, jako záchod jí sloužil kbelík. Mýt se musela před Priklopilem nahá. Až později se mohla pod únoscovým dozorem pohybovat po domě, kde mu musela uklízet a posluhovat. Musela to dělat polonahá, aby Priklopilovi neutekla. Tyran jí navíc oholil hlavu a Natascha mu musela říkat „můj pane“. Mluvit mohla jen na vyzvání.
„Jednou mi přišel do sklepa smontovat poličku. Co to je?, zeptala jsem se. On se otočil a s hněvem v očích po mě hodil vrtačku, co měl v ruce. Tehdy jsem pochopila, že když nebudu poslouchat, špatně dopadnu,“ vzpomíná na kruté zacházení Natascha.
