Smutný příběh Martiny Ctibůrkové začal na jaře 2007. „Cítili jsme v bytě zplodiny z karmy. Od března až do května jsem několikrát volala na správcovskou firmu, která má náš dům na starosti,“ začíná vyprávět žena, která přišla následkem něčí nedbalosti o jediné dítě. „Nemohli jsme se koupat v zavřené koupelně, museli jsme nechávat otevřené dveře, strašně to smrdělo. Poslali k nám plynaře, ten karmu zkontroloval a řekl, že je v pořádku,“ líčí Martina události před dvěma a půl rokem. Tehdy přišla na to, že kominíci vždycky nenosí štěstí, když přišli tři udělat novou vložku do komínu.

„Vysvětlovala jsem jim, že máme vložku do světlíku, oni mi řekli, že se to už tak nedělá, že musí do komína. Ten byl strašně zanesený, jak v něm šťourali, všechno v bytě pokryla vrstva mouru, uklízely jsme to pak spolu se Sabinou,“ vzpomíná Martina a oči se jí při zmínce o mrtvé dceři začínají lesknout.

Osudná koupel
Kominíci Martině řekli, že když se dělá nové odkouření, dává se i nová karma. „Volala jsem kvůli tomu znovu na správcovskou firmu, ale paní tam mi řekla, že jsou dovolené, takže si mám nechat karmu svou, že je zkontrolovaná a je v pořádku. Ptala jsem se tedy kominíka, jestli mi namontují starou karmu, a on řekl, že ano, že mi dali i nový těsnicí kroužek,“ upřesňuje Martina.

Červenec 2007 byl horký, zejména v sobotu 14. 7. panovalo velké vedro. Sabina ještě spala, když Martina odjela s přítelem Josefem na návštěvu přátel kousek od jejich bytu. „Když jsme se okolo osmé večer vrátili, byla dole v baráku cedule, že u Ctibůrků teče voda, a tak je zavřená stoupačka. Letěla jsem honem nahoru do bytu. V duchu jsem si říkala, že Sabinka šla asi ke kamarádce a zapomněla zavřít kohoutek. Od dveří jsem ale viděla, že se v koupelně svítí, sevřelo mě zlé tušení. Otevřela jsem dveře koupelny, a tam jsem našla dceru mrtvou na zemi,“ Martině Ctibůrkové tečou slzy. Pokolikáté asi?

I já cítím dojetí a soustrast. Nemůžu zůstat nad věcí, jsem přece taky máma. Z té hrůzy je mi zle. Chvilku se obě snažíme zvládnout emoce. „Přítel se snažil Sabinku všemožně oživit, dával jí umělé dýchání, masáž srdce. Já volala policii, na číslo sanitky jsem si nemohla v tu chvíli vůbec vzpomenout. Ale bylo pozdě, už měla na rukou modré skvrny. Pár týdnů po sedmnáctinách…,“ říká zoufale máma, která přišla o jediné dítě. Už před tou strašnou událostí i potom se snažila o další dítě, ale nešlo to. Od 24 let je Martina kvůli silné cukrovce v invalidním důchodu. Zkoušela i umělé oplodnění, ale nevyšlo to.

Zbytečný soud
Martina skončila po hrůzném zážitku v péči lékařů, zhroutila se. Teprve po čase mohla dát dohromady trestní oznámení na ty, kteří podle ní mohou za to, že se její dcera otrávila plynem. „U soudu řekli, že nikdo není vinen. Navíc kominíci svědčili proti mně, tvrdili, že jsem si sama nasadila karmu a zapnula ji. Jsou proti mně tři a já jsem sama, nemám svědka. Dokonce mi u soudu řekli, že Sabinka v sedmnácti neměla být sama doma, že nebyla plnoletá,“ říká Martina, kterou čeká v únoru další soudní jednání. Nehodlá to vzdát. V koupelně jejího bytu skončily před dvěma lety její naděje na normální život. Teď už žije jen pro pomstu, chce vidět viníky potrestané.