Proč ženy pijí? Příběhy žen, které se svěřily se skutečnými důvody | Pro ženy | Blesk.cz

Proč ženy pijí? Příběhy žen, které se svěřily se skutečnými důvody

  • 18. prosince 2016 | 06:00

    Víte, proč nejčastěji mají ženy problém s alkoholem a závislostí? Protože jim nefungují vztahy nebo zažívají stres. I to je důvod, proč je nejvíc alkoholiček mezi učitelkami, sestřičkami a lékařkami. Většina z nich začínala na skleničce prosecca na pohodu. Tři ženy se přiznaly, proč doopravdy pijí, jak často a kolik.

  • Pití na pohodu

    ...

    Aby bylo jasno, nemáme nic proti alkoholu. Takový svařák v zimě, sklenička s kamarádkou nebo panák na zahřátí nejsou žádná katastrofa. Jenže čím dál víc žen popíjí tajně celé lahvinky, některé si nenápadně, ale pravidelně přihnou i v práci a jiné vyžahnou každý večer, co jim přijde pod ruku. Kdo si může sem tam popíjet celý život, a nic se neděje, a komu naopak hrozí závislost? „Ženy, které nežijí v klidném a sociálně stabilním prostředí, mají potíže a konflikty v práci, zaměstnání je neuspokojuje, nevycházejí s manželem a svými rodiči, pijí pravidelně. Čím víc je splněno těchto faktorů, tím je vyšší náklonnost k pití,“ říká Zbyněk Mlčoch na webu Alkoholik.cz. A na tom něco bude. Vyrovnaná a spokojená žena nemá potřebu se uvolňovat pomocí alkoholu.

    Jak přivést ženu k orgasmu? Víme to!

  • Pití kvůli depresi

    ...

    Před pár lety mě sejmuly deprese a zajímavé bylo, že jsem v tomhle období nemohla alkohol ani vidět. Prostě jsem na něj přestala mít chuť. Ještě že tak. „To máte štěstí. Kdybyste zjistila, že vám alkohol pomáhá od psychických potíží, můžete si být jistá, že za pár let byste se objednávala na odvykací léčbu,“ prozradila mi tehdy důvod, proč má s alkoholem problém spousta žen, psychoterapeutka Zuzana Krausová. Jednoduše se dá říct, že jim pomáhá se uvolnit, zmírní napětí, trápení a stres. Samota nebo problémy s manželem nevypadají po skleničce vína tak hrozně jako bez ní. Problém je, že jde o úlevu, ale jen na chvíli. „Alkohol ze začátku opravdu zmírňuje deprese, ale časem je prohloubí. Tím se ovšem dostanete do začarovaného kruhu,“ říká terapeut z komunity léčby závislostí Petr Opletal.

  • Jana (55), svobodná, bezdětná: „Pomáhalo to proti stresu v práci.“

    Zapomeňte teď na chvíli na alkohol.

    CO PILA: Šampaňské, whisky a rum

    KOLIK: Týdně 4 lahve šampaňského a lahev tvrdého alkoholu

    Alkohol byl vždycky součástí mé profese, ale jen v symbolickém množství. Jsem totiž manažerka a na setkáních s obchodními partnery se vždycky slušelo ťuknout si něčím ostřejším. Celé roky jsem budovala kariéru a byla na sebe pyšná. Nevycházely mi vztahy a děti jsem si nestačila pořídit, tak jsem se plně věnovala práci. Na kariérním žebříčku jsem stoupala i díky své pečlivosti až perfekcionismu. Jenže odvrácenou stranou čím dál vyšších postů byl nepředstavitelný stres. Neznala jsem víkendy, pracovala jsem často i po večerech, takže jsem se naučila přijít domů z práce a okamžitě si nalít panáka. Pak druhého, třetího a k tomu lahvinku milovaného prosecca. Ne každý den, ale osamělé večery s alkoholem začínaly být pravidelnou součástí mého života. Podívat se sama na sebe mi pomohlo až dno. Když jsem se zhroutila z pocitu vyhoření, překopala jsem svůj život. Našla jsem si méně náročnou práci, víc kamarádek a nedávno jsem se i zamilovala. K pití už nemám tolik důvodů, i když prosecco si přes léto dám ještě pořád ráda.

  • Alice (35), rozvedená, jedno dítě: „Chtěla jsem zapomenout na beznaděj.“

    .

    CO PILA: Krabicové víno a "kdo jí co dal"

    KOLIK: Litr denně, někdy víc

    Začalo to vlastně docela nenápadně, ale tak je to možná vždycky. Každopádně s bývalým manželem jsme si dávali sem tam skleničku, ale byla to spíš jen společenská událost než nějaké velké popíjení. Horší to začalo být ve chvíli, kdy mi oznámil, že má jinou a odchází. Pamatuji si na den, kdy si sbalil věci a odešel. Nelidsky jsem brečela, prosila ho, ať nás se synem neopouští, vyčítala mu, nenáviděla ho, milovala… Br, byla to hrůza. Když jsem pak uspala syna, otevřela jsem lahev – ani nevím čeho – a za večer ji zdolala. Na takové množství jsem nebyla zvyklá, takže jsem byla jako dělo, ale ulevilo se mi. Ráno jsem zvládla kocovinu a začala řešit běžný život. Ze dne na den jsem měla méně peněz, více starostí, řešila jsem rozvod, nemohla překousnout pocit, že můj muž je teď v posteli s jinou, a neumíte si představit, jak smutno mi bylo. Nikdy jsem si nepřipadala osamělejší. A tak jsem pila, protože to od hnusu, který jsem měla v sobě, opravdu pomáhalo. Možná bych se propila až do protialkoholní léčebny, kdyby mě včas nezabrzdila kamarádka. Když přišla asi po roce od mého rozvodu na návštěvu, dost drsně mi vysvětlila, že už jsem daleko za hranicí, a domluvila mi psychoterapii. A jak jsem pomalu, ale jistě začala odpouštět svému ex a rovnala si život, ubývalo i vypitých lahví. Dnes na tohle období vzpomínám jako na nejtemnější část svého života a doufám, že už nikdy nic takového nezažiju.

  • Michaela (47), vdaná, čtyři děti: „Začala jsem pít kvůli partě.“

    opilé dívky, kamarádky

    CO PILA: Ze začátku jen červené víno, postupně jakýkoliv alkohol

    KOLIK: Ve všední den litr vína, o víkendech i přes dva litry denně

    Jedna z dětských vzpomínek na mé rodiče je, jak táta leze polonahý po bytě po čtyřech, protože je tak opilý, že nemůže stát. A maminka na tom byla stejně. To, že měli problémy s alkoholem, mi došlo až v dospělosti. Rodiče mi totiž zemřeli, když jim bylo něco málo přes čtyřicet, a tehdy jsem to tak ještě nevnímala. Já do třiceti let nepila vůbec. Nic mi to neříkalo. Jenže pak jsme se přestěhovali z vesnice do města a já tam narazila na partu lidí, kteří milovali umění. Po letech na mateřské to byla úžasná změna. Měla jsem pocit, že znovu žiju, že někam patřím, že něco dokážu. Chodila jsem s nimi na výstavy, koncerty, do hospod. Tehdy jsem se také zamilovala. Milan byl nejcharizmatičtější muž, jakého jsem kdy poznala. Chytrý, vtipný, nadaný, okouzlující – a pít s ním bylo zážitek. Bylo krásné sdílet s ním i požitek z alkoholu. Navíc k umělcům přece alkohol tak nějak patří, ne? Dlouho jsem neměla pocit, že piju víc než kdokoli jiný, i když mi to můj muž říkal. Časem jsem se naučila schovávat krabičáky ve své pracovně, aby to manžel a děti nevěděli, ale pořád ještě jsem to neviděla jako problém. Popíjela jsem tímhle způsobem několik let do chvíle, než se můj muž naštval a pohrozil mi rozvodem. Nezbavila jsem se pití ze dne na den, ale začala jsem ho omezovat. Teď si dávám maximálně skleničku jednou za dva dny. A doufám, že časem zvládnu nepít vůbec.

  • Jak poznáte, že máte problém?

    Pokud vaše dřív dokonalá kamarádka kašle na líčení, chodí ve vytahaném svetru, má nepořádek v bytě, neřeší problémy s dětmi a vypadá ztrhaně, může mít problém s alkoholem. Opilou ji vidět nemusíte. Ženy totiž svou závislost tutlají, pijí tajně. Často nikoho nenechají uklízet, protože se děsí okamžiku, že jejich tajnou skrýš někdo objeví.

Autor: red
Diskuse ke článku
.