2°C
Prchavé konzumní štěstí, po němž ženuška dychtí, nelze poskytovat věčně. Zvlášť, když touha po něm narůstá, intervaly mezi grandiózními nákupy se krátí a půjčky narůstají.
Je jen otázkou času, kdy se on (aby vyhověl), ocitne spolu s ní (ji to nezajímá) v dluhové pasti. Ona nákupy relaxuje, zapomíná na starosti. Nové a nové věci ji přináší euforii. Společenskou satisfakci, zadostiučinění. Nakupování se stane nej požitkem na světě. Lepším než sex, milostný orgasmus.
Obsese nakupování jako každá jiná závislost skončí špatně. Výsledkem je psychické vyčerpání, neschopnost splácet půjčky. Hromada pohledávek, exekuce, obstavení platu. Krach vztahu, soudem zpečetěný rozpad rodiny.
Takový horor zažil i osmatřicetiletý, dnes už rozvedený Pavel.
Výpověď Pavla: "Každé dva roky jsme kupovali nový obývák."
Rozvedený Pavel žije v téměř prázdném bytě. Z bývalého luxusního vybavení mu zbylo jen pár židlí a kuchyňská linka. Ta odmontovat nešla. "Vydělávám poměrně hodně peněz - alespoň na místní poměry. Prvních pět let manželství nám to stačilo. Manželka nemusela do práce a mohla si užívat dlouhé mateřské," říká tento muž.
"Jenže jsme se začali kamarádit se sousedy, kteří na tom byli finančně ještě lépe než my. A to byl problém. Žena se jim neustále chtěla vyrovnat," vypráví Pavel, který si jako voják z povolání vozil ze zahraničních misí diety a doma mu šel ještě plat. Mohli se mít jako čtyřčlenná rodina královsky. A chvíli si také tak připadali.
Furianti s komplexem
Mladí manželé občas platili za celou hospodu. Nebyl pro ně problém za večer utratit dvacet i třicet tisíc korun. Do bytu nakoupili nejnovější domácí techniku, deisgnový nábytek. Pořídili si nové auto... "Chtěli jsme žít jako naši sousedi. Když mi nestačil plat, hodlal jsem přibrzdit. Ale bylo to jak rozjetý vlak," konstatuje Pavel.
"Žena chtěla každé dva roky nakoupit úplně nové zařízení bytu. To staré se vyhazovalo. Musel jsem si začít půjčovat," popisuje začátek konce Pavel. A nenápadný, leč neúprosný kolotoč dluhů se začal roztáčet i u něj.
Jednou půjčkou splácel druhou a snažil se stíhat náročné finanční tempo manželky. Miloval ji. Tak chtěl splnit, co jí na očích uvidí. Jenže se mu vše vymklo z rukou. "Když jsem jí nedal na nové oblečení pro děti dvacet tisíc - kupovala jen značkové -, dělala scény. A vyváděla, i když jsem chtěl jeden týden vynechat společnou hospodu, protože na to nemáme. Nakonec mi oznámila, že miluje našeho souseda."
Kruté prozření
Pavel se od ženušky dozvěděl, že je prý neschopný flákač, co nedokáže uživit rodinu. Proto ona odchází s vidinou, že outsidera vyměnila za dobrého koně, při ketrém bude moci zase slastně utrácet.
Když Pavel z šoku vzpamatoval, všiml si na stole nakupených upomínek. Musel je řešit. Bohužel bylo pozdě: "Konsolidaci půjček mi nedovolili kvůli předchozímu nesplácení. Téměř všechen majetek si odnesla žena. Mně zůstaly dluhy, auto a byt. Teď se obojí snažím prodat, abych splatil alespoň část."
"Stejně mi to nebude stačit. Potrvá nejméně čtyři roky, než se z toho vymotám. A to se musím modlit, abych nepřišel o práci. To by byl konec," zoufá si. Přesto doufá, že jednou bude moct znovu začít od nuly. Najde si lásku, založí rodinu. Jen se prý nikdy nenechá už takhle ovládnout.
Je nutkavé nakupování nemoc?
Závislost na nákupech za psychickou poruchu zatím oficiálně považována není, i když odborníci nejsou v této tezi rozhodně zajedno. Někteří povolaní totiž míní, že jde obsesi, ktzaropu trpí až každý dvacátý člověk. V angličtině se tento stav nazývá compulsive shopping. Tedy volně přeloženo nutkavé nakupování.
Nákup se tedy může stát nejenom potěšením, ale i nezvladatelnou závislostí. Podobně jako pití alkoholu, kouření a jiné obsese. Člověk zkrátka nakupuje věci bez reálného pohledu na stav své peněženky, na skutečnou potřebu. Nakupování tak u něj může vyvolávat pocit viny, působit vzájemné konflikty, nabourávat vztahy, působit problémy v zaměstnání, finanční potíže.
V nejhorších případech může nezvladatelnost nákupních choutek vést až k páchání kriminálních činů. Někdy končí podobné případy sebevraždou, depresemi, sebeponižováním. Podle mnohých expertů je podobné chování blízké depresím a je nutné mu věnovat pozornost. Především ve spojitosti s rostoucí životní úrovní a náboženstvím konzumu.
