1°C
Manželství po italsku
„Ze začátku jsem si potřeboval jen vybít vztek, tak jsem občas něčím hodil proti zdi, ale postupem času jsem se snažil Lenku trefit. Nikdo mě nedokáže tak neuvěřitelně rozčílit jako ona,“ přiznává Matěj. Jeho žena se jen usmívá... Na pravidelné vášnivé scény si oba zvykli jako na běžnou součást života. „Zrovna nedávno jsem uklízela ze zdi omáčku, která se na ní rozprskla, ale už si nevzpomínám na důvod našich hádek, vždycky je to nějaká hloupost,“ vypráví jeho žena.
Čtěte také:
Každý důvod je pádný
Když mi nedávno kamarádka Hanka vyprávěla, že několikrát byla ve stavu, kdy by byla schopná svého muže zabít, a jednou už dokonce držela v ruce šroubovák jako zbraň, zajímalo mě, co ji tak strašně rozpálilo. „Nevím, myslím, že po mně tehdy vyjel, protože děti nebyly ještě v půl deváté po večeři, nebo že jsme zbytečně utratila moc peněz, ale nejsem si tím jistá, možná to byla nějaká jiná drobnost,“ snažila se vzpomenout. I ty nejvášnivější scény totiž spouští celkem nevinné situace. Podle internetového průzkumu jsou nejčastější příčinou hádek peníze, pak povinnosti v domácnosti, čtvrtina z nás se dohaduje kvůli příbuzným a dětem.
Zabiják nuda
Hádky a zloba určitě žádné manželství neposílí, ale mnohem zákeřnějším zabijákem je jejich opak. Z americké studie vyplývá, že skutečně nejvíce párů „dojíždí“ na to, že se jim do vztahu vetře nuda. Ta s sebou přináší odcizení, hledání náhrady a nevěru. „Čím větší nuda, tím vyšší riziko rozvodu,“ tvrdí autoři studie z University of New York. Lenka ji sice nečetla, ale instinktivně si vybrala vášnivého a temperamentního chlapa. Vzhledem k tomu, že sama není žádná puťka, působí jejich naturel občas jako nebezpečná třaskavina. Přesto by neměnila. „Neříkám, že mi jsou naše scény příjemné, ale já si prostě neumím pomoct, a i když vím, že se pohybuji na tenkém ledě, občas ho vyprovokuji, dokud nevybouchne. Stejně tak se dokážu rozvášnit já. Ale to neznamená, že ho nemám ráda,“ vysvětluje Lenka.
Sporem ke zdraví
Jenže ne z každé neshody musí být italská scéna. Občas si s manželem vjíždíme do vlasů všechny, ale afektované hádky plné vzteku nikam nevedou a většinou nepomáhají k řešení problémů. Na druhou stranu zamlčování problémů a polykání křivd může být ještě nebezpečnější. Odborníci tvrdí, že pokud nevyjadřujete své pocity k partnerovi a neříkáte mu, co vás trápí, pak je to také problém. Dokonce to prý zkracuje život. Ideální je řešit problémy v mírné a konstruktivní hádce, kdy věcně hájíte svůj názor a snažíte se dobrat nějakého řešení. Rada psychologů je: hádejte se a dohadujte, ale rozumně. To ovšem není Lenčin a Matějův případ.
Posouvání hranic
Zažila jsem jejich hádku mnohokrát a téměř nikdy jsem nepochopila, o co jim doopravdy jde. „Naše spory snad ani nic neřeší, někdy mi připadá, že k nim hledáme jakoukoli záminku,“ přiznává vášnivý Matěj. Jenže při každé hádce se hranice úcty a slušnosti o kousek posune, takže se partneři napadají s čím dál větší razantností, používají čím dál hrubější slovník a je riziko, že se k tomu přidá i fyzické násilí. Pokud jeden z nich nebude mít vít rozumu, může jejich vztah skončit katastrofou. „Když byly naše výstupy stále častější, začal jsem hledat způsob, jak se jim vyhnout. Dnes se snažím se odejít z bytu dřív, než začnu házet nádobím. A procházka mě opravdu často uklidní,“ dodává.
Nabídněte mír
Temperamentní ženy občas zapomínají, že mnohem účinnější zbraní než afektovaný ječák a hysterická gesta může být rozvaha. Jestli patříte mezi ty, které se rády hádají, křičí, pláčou, pokuste se do repertoáru zařadit i klid a ticho. Napoprvé to nebude tak snadné, ale stojí to za to. Překvapíte svého partnera, takže bude mnohem ochotnější diskutovat, a o to vám přece jde. „Vím, že někdy mluvím rychleji, než myslím, a často mě to pak mrzí, tak se s tím snažím bojovat. Prostě než něco řeknu, napočítám do deseti. Občas mě to uklidní, takže pak nemám potřebu vyjíždět,“ přiznává moje výbušná kamarádka Hanka.
Happy end na závěr
Zajímá vás, jak dopadl vztah „italského“ páru Matěje a Lenky? Navzdory všem děsivým konfliktům, které zažili, spolu žijí už dvacet let. S přibývajícími roky se zmenšují i jejich třecí plochy, výbuchy jsou čím dál vzácnější a nadělají čím dál méně škody.
CO NA TO PSYCHOLOG?Odpovídá Lucian Kantor,  Lucian Kantor, psychoterapeut a poradce
Autor: archiv
Kde je hranice mezi vztahem, kde jsou hádky a konflikty na denním pořádku, a domácím násilím? Jak vytvořit pravidla, aby se takový vztah nezvrtl ve válku Roseových? Kdo a proč takový typ vztahu vyhledává? Není to problém pro děti? |
