"Mělo to dvě fáze. Jedna přišla už v pubertě, kdy se mi líbili dva kluci najednou. Měla jsem první vztah, kdy jsem si myslela, že s tím člověkem budu celý život. Jenže se mi začal líbit můj kamarád. Nechtěla jsem ani jednomu ublížit, ale zároveň jsem nechápala, proč bych si měla vybrat jednoho jen proto, že je to tak společensky správné. Došlo to do bodu, kdy jsem se musela rozloučit s oběma, protože jsem se nedokázala rozhodnout. Ta druhá fáze přišla, když jsem potkala svého muže, se kterým jsme měli od začátku vztah hodně otevřený. To znamená, že jsme třeba každý mohli jít s někým jiným na rande. Pak jsem se ale zamilovala do jedné slečny a najednou to nebylo jen o zábavě, ale o dvou vztazích zároveň,“ popisuje svou zkušenost herečka Tereza Těžká, kterou možná znáte z dokumentu V síti.

Polyamorní soužití

Před svým manželem Tereza nic netajila, probrala situaci s ním i s novou přítelkyní a všichni s tím byli v pohodě. V té době začala o svém netradičním vztahu zjišťovat víc. „Narazila jsem na polyamorní skupinu na Facebooku a zjistila jsem, že to není až tak neobvyklé a že to má dokonce název. Cítila jsem, že to je něco, co mám už dlouho uvnitř sebe, a pojmenování ve mně vzbudilo pocit bezpečí, protože do té doby jsem si říkala, jestli nejsem divná. Najednou mi nezáleželo na tom, že nezapadám do nějakých tabulek normality,“ říká herečka, která má momentálně tři vztahy současně, a to s manželem Honzou, jejich společnou přítelkyní Anetou a ještě s přítelem Petrem. „Našli jsme takový kompromis. Napůl bydlím doma se svým manželem a napůl u mého přítele.“

Občas na sebe žárlíme

Polyamorie ale není o nezávazném sexu. Jde o to, že dokážete milovat víc lidí najednou a mít se všemi plnohodnotný vztah. „Lidé si hodně představují, že nás bydlí všech pět v jednom domě, vídáme se jenom dohromady a máme všichni dohromady sex, ale tak to vůbec nefunguje. Ty vztahy samy o sobě fungují dost podobně jako monogamní vztahy, řešíme podobné problémy a radosti,“ říká Tereza s tím, že na sebe i žárlí. „Žárlivost je přirozená lidská vlastnost, která není vůbec špatná, protože nám ukazuje vnitřní strachy a nejistoty. Rozdíl je v tom, že polyamorní lidé s ní musejí pracovat častěji, protože se vždycky najde situace, která může být někomu nepříjemná. My se s tím snažíme pracovat, a pokud někdo žárlí, tak ho neodsuzujeme, ale zjišťujeme, proč se to děje,“ prozrazuje Tereza. „Například já se mohla zbláznit, když si můj manžel nechal od naší přítelkyně vyložit tarotové karty. Když jsem si je před dvěma lety kupovala já, tak řekl, že je to největší blbost a nechápe, jak jsem mohla za něco takového utratit peníze.“

Jak to vzali rodiče

Polyamorní lidé se setkávají s nepochopením, a to zejména u rodičů. Proto své vztahy často tají. To ale naštěstí není Terezčin případ. „Jsem hodně otevřená a s mojí rodinou máme skvělý vztah, takže jsem neměla důvod jim to neříct. Můj tatínek měl skvělou reakci a řekl mi: ‚A není to tak, že jsi jenom promiskuitní?‘ Tak jsem mu samozřejmě vysvětlila, že v tom je rozdíl, protože polyamorie není jen o sexu, ale především o vztazích. Táta měl jen strach, aby mi to nějak neuškodilo, ale když jsem mu vysvětlila, jak to funguje, tak to přijal dobře. A vtipné je, že když mi volá maminka, tak se ptá: ‚Jak se má Honzík, jak se má Áňa a jak se má Petr?‘ Takže se naše hovory dost protáhnou,“ směje se Tereza, pro kterou je na celé situaci nejtěžší vše časově sladit. „Docela hodně s tím bojuji, protože mám celkově špatné časové rozložení. V naší polycule (označení pro skupinu vztahů v polyamorii) máme sdílený kalendář. Víme, kdo s kým je a na čem se domluvit, kdo kde potřebuje být. To by fungovalo skvěle, kdybych dodržovala všechno, co tam je napsané. “

Pohled odborníka

Jiří Procházka, psycholog, který se zabývá netradičními vztahy. O polyamorii promluvil v pořadu moderátorky Adély Elbel O čem se mlčí pro časopis Moje psychologie.

CO JE POLYAMORIE?

Jde o partnerský vztah více než dvou lidí. Je to jedna ze vztahových variant, která je stejně hodnotná jako jiné.

PROČ JE DŮLEŽITÉ JÍT S PRAVDOU VEN?

Důležitý je hlavně vnitřní coming out, tedy uvědomit si to. Může to být náročné, protože člověk čelí stereotypům a zobrazení polyamorie jako něčeho nenormálního. Proto může být těžší si to připustit a pojmenovat, byť je dobré vědět, co potřebuji. Pak je coming out vnější a ten je složitý v tom, aby člověk odhadl, komu to může říct.

CO JE NA TAKOVÉM VZTAHU NEJTĚŽŠÍ?

Největší výzvou je komunikace. Druhá výzva bývá trávení času, jak ho uspořádat, protože to každý může mít jinak.

MŮŽOU BÝT POLYAMORNÍ LIDÉ RODIČI?

Rodičovství je klíčové téma, které jde vždy ve prospěch monogamie, protože se říká, že děti potřebují stabilní zázemí, což je pravda, ale nekoreluje s monogamií nebo polyamorním uspořádáním. Polyamorie může být jen ve třech lidech, kteří jsou schopni vytvořit pro děti stabilní prostředí.

Další články o lásce a vztazích naleznete v novém čísle Blesku pro ženy. Seženete ho na stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE >>>