3°C
Z mnoha studií vyplývá, že zapojení otce do péče o dítě již v útlém věku dítěte napomáhá navázání dobrého vztahu mezi mužem a potomkem. Podle manželského poradce Petra Šmolky si i muži mohou rodičovskou dovolenou užít. „Takové muže obdivuji. Umí být velkorysejší a nepřehání to s úzkostí. Prostě si rodičovskou užívají. Při večerním uspávání se zastaví na jedno pivo za kamarády na zahrádce. Samozřejmě to nesmí přehnat a zapomenout kočárek v hospodě,“ zavtipkoval psycholog.
Podle něj muži nejčastěji zůstávají na rodičovské dovolené, když jejich partnerky a manželky mají lépe placenou práci nebo obor, který nemohou na dlouhou dobu opustit.
„Když muž akceptuje, že bude doma, a nedává manželce najevo, že on je od přírody velitel, tak může být otec na rodičovské dovolené přínosem. Problém nastává, když dva začnou soupeřit, kdo bude mít více vliv na dítě, a přetahovat se, kdo s ním bude víc,“ upozornil Šmolka.
V prvních měsících dítě potřebuje hlavně matku
Liga otevřených mužů (LOM) doporučuje, aby se muži do péče zpočátku zapojovali jako druhá pečující osoba, a to hned od počátku využitím otcovské dovolené. „V prvních měsících života dítěte vnímáme jako důležitý vztah dítěte s matkou, a to nejen z důvodu kojení. Otcům doporučujeme, aby si též vyzkoušeli roli primárního pečovatele, tedy nastoupili na rodičovskou, ale až v pozdějším věku dítěte. Například po 6 či 9 měsících,“ doporučuje Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů.
Otcové si ověří, že se o dítě dokážou postarat, upevní se vztah mezi mužem a dítětem a výměna v rolích též pomůže vzájemnému respektu mezi partnery. „Muž si zažije, jaké to je pečovat celodenně o dítě, žena si zažije roli hlavní živitelky a té, která děti vidí jen večer a o víkendech. Studie ve Skandinávii též poukazují na fakt, že páry, které se v péči o dítě střídají, mají pevnější svazek. Z čehož pak opět profituje dítě,“ připomíná Talpa.
Sabotéři a alibisti. Každý muž rodičovskou nedá
Problémy mohou nastat ve chvíli, kdy se muž rozhodne potomka od matky odstřihnout. „U některých případů je to spojené s úvahou, že kdyby manželství nevyšlo, tak má větší šanci dostat dítě do své péče,“ upozornil manželský poradce a dodal, že další nešťastnou variantou jsou tzv. sabotéři, kteří se nechali donutit jít na rodičovskou dovolenou, ale ženě při každé příležitosti připomínají, že nejsou spokojení a nebudou dělat nic navíc. Když se matka vrátí domů z práce, vypadá to v domácnosti jako po výbuchu. „Takový otec vykonává nad dítětem pouze nutný dohled a doma nehne ani prstem. Přece nebude ještě uklízet a vařit,“ dodává ironicky Šmolka.
V Česku rodičovskou dovolenou průměrně čerpá asi pět tisíc mužů. Do role otec na plný úvazek se čeští tátové zkrátka nehrnou. Dlouhodobě jich spíše ubývá.
Čerpání rodičovské dovolené a čerpání rodičovského příspěvku se nemusí vždy krýt. „Z pohledu časového může být rodiči zvolena jiná délka čerpání rodičovské dovolené a jiná délka čerpání rodičovského příspěvku. Zatímco příspěvek může v daný okamžik čerpat vždy pouze jeden z rodičů, dovolenou může čerpat jeden, oba nebo žádný z rodičů,“ vysvětlil tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Vladimír Dostálek.
Tatínek Pavel: Chci si se synem vytvořit hlubší a kvalitnější vztah
IT konzultant Pavel Smrčka (35) se rozpovídal o tom, proč se rozhodl zůstat rok na rodičovské dovolené, jak jeho rozhodnutí přijalo okolí, a uvedl, jestli a jak se změnily fungování a spokojenost jeho rodiny.
Proč jste se rozhodl být na rodičovské?
Nemohu říct, že to bylo čistě mé rozhodnutí. Nějaký čas jsme se o tom já a manželka domlouvali a probírali jsme různá pro a proti a finálně jsme s tím museli souhlasit oba. Obav, proč do toho nejít, byla samozřejmě celá řada: starost, jak to bude vnímat okolí, obavy, zda to nebude mít negativní dopad na můj kariérní postup po návratu do práce... Měli jsme také obavu, jestli manželka po roce denního kontaktu s dítětem zvládne na osm hodin nechat prcka s tátou. V neposlední řadě jsme zvažovali, jestli permanentní péči o malého zvládnu.
Jaký byl tedy hlavní důvod, který rozhodl? Přece jenom v Česku se tak mnoho mužů nerozhodne.
Hlavní důvod, proč jsem do toho chtěl jít, byla jedinečná příležitost poznat syna v době, kdy se teprve formuje jeho osobnost a kdy poprvé objevuje svět kolem sebe, a možnost vytvořit si kvalitnější a hlubší vztah než na základě občasného hlídání o víkendech a po večerech. Nakonec jsme se domluvili na variantě, že manželka bude s dítětem doma do jednoho roku a já druhý rok. Rodičovskou dovolenou jsme si nastavili na dva roky.
Hrály ve vašem rozhodnutí roli i finance?
Určitě. Finance hrály v našem rozhodování podstatnou roli. Já i manželka pracujeme v oblasti IT a velmi nám pomohlo, že jsme měli víceméně stejný plat. Tím pádem jsme nemuseli řešit, že se příjem významně sníží, pokud jako muž živitel zůstanu doma. Nicméně s tímto rozvržením jsme v Česku spíše výjimkou.
Chtěli jsme zůstat v kontaktu s okolním světem
Jak se na vaše rozhodnutí díval váš zaměstnavatel?
Oba naši zaměstnavatelé nám velmi vyšli vstříc s možností občasné práce z domova. Stejně jako manželka, když byla doma, se i já snažím občas pracovat na částečný úvazek. Chtěli jsme zůstat v kontaktu s okolním světem i jinak než přes dítě. Peníze navíc se do rodinného rozpočtu hodí. Díky fungujícím babičkám, které občas pohlídají, to zatím zvládáme.
Změnil jste názor na to, jak těžké je zůstat s miminkem doma na plný úvazek?
Od začátku nám oběma bylo jasné, že to úplně jednoduché nebude, a hlavně z počátku bylo těžké zvyknout si na úplně jiný režim, ale díky společné snaze jsme to docela zvládli. I tak jsem musel některé své představy a názory postupně přehodnotit.
Přišel jste o nějaké iluze?
Původní představa, že zvládnu pracovat, když synek spí, se velmi rychle ukázala jako nereálná. Také o iluzi, že si každý den v pohodě ukradnu pár minut na vyřízení pracovního telefonu nebo objednání nákupu, odepsání kamarádovi a podobně, jsem tak trochu přišel. Jsou dny, kdy se celý den prostě nezastavím. Nejtěžší pro mě asi bylo zvyknout si na tu neustálou potřebu věnovat plnou pozornost někomu jinému, přestože jsem to v různých podobách slýchal ještě před nástupem na rodičovskou. Až teprve když jsem to musel dělat každý den, plně jsem pochopil, jak náročné to je.
Okolí tatínkům odpustí každou ponožku jinou
Jak reaguje vaše okolí na to, že jste s potomkem doma? Například mužští kamarádi?
Od kamarádů se mi dostává převážně pozitivních reakcí. Nicméně obvykle druhým dechem dodávají, že oni by do toho nešli. Pouze u několika z nich mám pocit, že by do toho za příhodných okolností také šli. Setkal jsem se ale i s názorem kamaráda, který do tří měsíců od narození nevyměnil ani jednou pleny a je na to hrdý. Nerad bych tedy zobecňoval, že je to pro každého. V širším okolí – maminky na kroužcích, lidé v obchodech, doktoři – se na tatínka s dítětem dívají veskrze pozitivně a přijde mi, že někdy i odpustí nějaké nedokonalosti. Jako například když je každá ponožka jiná. Nám chlapům se to občas stává. (smích) A samozřejmě se mě lidé často ptají, jaké to je být jako táta na rodičovské.
Nelitovala zpětně vaše manželka, že nezůstala se synem doma ona?
Toto je otázka spíše na ni, ale pokud vím, tak nelituje. I díky tomu, že se snaží být s malým v kontaktu v každé volné chvíli. Přece jen je to máma, tak je to pro nás všechny pohodlnější. Přišlo mi, že v našem vztahu existují tři momenty, kdy bylo potřeba se nějak dohodnout a nastavit si nový model fungování, protože stávající přestal vyhovovat. Poprvé, když jsme spolu začali bydlet, podruhé, když se narodil syn, a potřetí, když jsem šel na rodičovskou já a manželka šla do práce. Díky tomu, že jsme si situaci vyzkoušeli z obou stran, máme větší pochopení pro toho druhého a oba se snažíme více si pomáhat. Možná je to trochu klišé, ale opravdu jsme se shodli, že jsme díky tomu oba spokojenější.
