Co děsí muže na nezadaných ženách, kterým je přes třicet? | Pro ženy | Blesk.cz

Co děsí muže na nezadaných ženách, kterým je přes třicet?

  • Muži zase tak neřeší, kolik ženám je, ale nechtějí, aby byly náročné, sebevědomé a nutily je k založení rodiny.
    28. března 2015 | 06:00

    Pokud je vám méně než třicet, nic podobného asi neznáte. Mladé holky muže většinou neodpuzují, protože jsou tvárné. Ty starší ale v některých ohledech ano. Proč? Důvodem není věk, spíš některé naše vlastnosti.

  • Příliš mnoho zkušeností

    „Manipulovat s mladou roštěnkou je mnohem jednodušší,“ říkal mi nedávno můj kamarád, když jsme se bavili o vztahových problémech. A je to pravda. Nás už na vařené nudli hned tak někdo neutáhne. Bezmezný obdiv k mužskému pokolení se v naší věkové kategorii dostavuje méně často. Máme zkrátka více zkušeností a už lépe odhadneme, zda jsou mužské vlastnosti, které jsou nám prezentované, skutečně hodné zbožného údivu. A to muže štve. Ani jízda „nadupaným“ fárem a vidina večeře v luxusní restauraci už s námi tolik „nezamává“, jenže s mladou slečnou ještě ano.

  • Vysoké nároky

    Další úskalí, s nímž coby singl ženy po třicítce válčíme. Většinou už nechceme kluka, který „má holý zadek". Chceme někoho „hotového“, s rozjetou kariérou, s dobrým zázemím. A pokud jsme ještě k tomu trochu vzdělané, už nás pravděpodobně dlouhodobě neuspokojí ani muž, který je pomyslně trochu pod námi, na jiné intelektuální úrovni. Jenže najít partnera rovnocenného je fuška. Ti nejlepší jsou totiž přebraní a ženatí se zase obvykle nechtějí vázat. A právě tuto stránku věci si muži taky dobře uvědomují. A opět raději sáhnou po nějaké méně náročné, zato o poznání vděčnější.  

  • Silný tikot

    A když je nám přes třicet a nemáme děti? I to je pro muže varovným znamením, kdy někdy raději zařadí zpátečku, i když se jim třeba líbíme. Je jim totiž naprosto jasné, že děti asi chceme a že je naším skrytým cílem okamžitě je lapit a nepustit. A to se jim nelíbí. Oni se musí rozhodnout sami. Nátlak v nich vyvolává odpor.

  • Skryté zoufalství

    I když se chceme navenek tvářit, že jsme i jako bezdětné pětatřicítky silně nad věcí, muži z nás vnitřní neklid a nevyrovnanost vycítí jako čmuchací psi. K tomu měl můj kamarád taky trefný postřeh. Řekl mi: „Uvědom si, že ve svém věku už žádná lolita nejsi.“ A to přitom děti mám, stará se necítím! I tak jsem na něj chvíli šokovaně koukala a pak připustila, že má asi pravdu. Chlapi zkrátka vědí, že i v našem případě obvykle něco nehraje. A že vzdalující se mládí neneseme někdy nejlépe.

  • Nadřazenost

    Jaký je náš další nešvar? Dlouhodobým neúspěchem na poli partnerském někdy získáme velmi negativní postoj. A pak z úst pouštíme okleštěné soudy typu: „Všichni chlapi jsou blbci, stejně za nic nestojí.“ Negativní myšlení ale bohužel působí negativně i navenek. Nabubřelá zoufalka, která kolem sebe plive síru, zřejmě nikoho neohromí. Spíš naopak. V takové formě lásku nenajdete!

  • Necouvnu a necouvnu

    Při debatách s kamarádkami mi dochází ještě jedna věc: čím jsme starší, tím méně jsme přístupné kompromisům. „Já to dělám takhle a basta! A když se mu to nelíbí, tak má smůlu…“ Najít s takovým přístupem harmonický vztah ovšem taky nelze. Pro párové soužití je bohužel kompromis nezbytný. Když musí být za každou cenu jen po našem, je to problém, který nás vrací zpátky do samoty. O panovačnou královnu muži nestojí, což nám často nedochází.

Autor: Alena Dušková
Diskuse ke článku
.