Mluvíme-li s někým, kdo nás přitahuje, obvykle se nám začne klepat hlas. Profesionální svůdník či svůdnice ale po několika vteřinách ovládne společný prostor řečí těla i slov a dovede druhého k tomu, že se začne klepat sám. Bravurně ovládá vtip, psychologii druhého pohlaví, ale zná i mnoho dalších konverzačních grifů, které pomohou, dostat druhého tam, kam chce. Učte se s těmi nejlepšími!
NECHVALTE, ALE ŠKÁDLETE
I když jste absolutně oslněni krásou ženy, která vám věnuje minuty své přízně nebo sex-appealem muže, který se v práci zastavil na kus řeči, dejte pozor na to, abyste nějak výrazně "nepodlézali". Přehršle komplimentů uvádí druhého do rozpaků a nakonec ho od vás vzdaluje. Zkuste si místo toho jemně dloubnout. Místo komplimentu: „Ty máš ale krásné vlasy,“ vyzkoušejte: Máš krásné vlasy, ale podle mě by ti více slušely do culíku.“ Nezapomeňte však na to, že cílem není druhého urazit, ale poškádlit tak, aby, až se s vámi bude rozcházet, byl nucen o vašich větách přemýšlet. A vy tím také ukazujete sebejistotu svého vyjadřování, která většinou druhé přitahuje.
ZVÍDAVÉ OTÁZKY
Mezi zvídavé otázky patří ty typu: „Co děláš?“, „Co posloucháš?“, „Kde pracuješ?“ atd. Mluvíte-li ale s osobou, která vás přitahuje, dejte si dobrý pozor, zda váš hovor neprobíhá stylem sepisování dotazníku. Stává se nudným a ubíjejícím! Ze začátku se těmto otázkám vyhněte a pojměte první schůzku jako poznávání vzájemných názorů. O dané osobě vám to řekne mnohem víc než věcná fakta. Rozeberete-li zajímavé téma, jistě na to ten druhý nezapomene. Ptejte se otázkami typu „kdo-co-kdy-kde-proč-jak“, po kterých se může druhý rozpovídat. Na druhé straně nepoužívejte uzavřené otázky, na které se odpovídá jen ano–ne.
DŮVĚRNÉ OTÁZKY
Na cestu přímo "do hlubin druhého" zjistit míru souznění pomáhají důvěrněné otázky. Ožehavé je ale začít zhurta: Kolik jste měl/a partnerů? S kým byl nejlepší sex? apod. Zkuste to trochu rafinovaněji. Např.: Kdyby si mohl/a na své práci něco změnit, co by to bylo? Dozvíte se tak něco o hodnotách druhého. Na osobní minulost se zeptejte takto: „Jaké nejdůležitější věci ze svého dětství jsi se naučil/a?“ Tak si vybudujete obrázek o tom, čeho si druhý cení, na kolik je sebevědomý a nebo třeba jaké má plány do budoucna. Poznáte tak i míru neochoty protějšku otevřít se a konverzační slepá místa, kde budete muset udělat několik kroků navíc k tomu, abyste nedůvěru snížili.
KOMUNIKACE PŘES SMS
Pokud vám druhý na SMS zprávy odpovídá s velkým časovým odstupem a je cítit, že ztrácí zájem, pošlete škádlivou SMS, např. „Ale no tak. Nemusíš se mě bát.“ Chcete-li připojit pozvánku na rande, napište: „Ale no tak. Nemusíš se mě bát. Až mě ve čtvrtek ve 20.00 na náměstí uvidíš, tak to sama poznáš. Co ty na to?“. Když jste si domluvili schůzku, avšak večer před uskutečněním vám přijde SMS: „Promiň, ale zítra nemůžu. Snad někdy jindy.“, pak existuje jen jedna správná odpověď: „Ahoj, dobře, nevadí.“ Nepřemlouvejte, nesnažte se navrhnout jiný termín, nepátrejte po příčinách. Po několika dnech to zkuste ještě jednou, ale nevtírejte se příliš!
JMÉNO DRUHÉHO
Je nezbytné vědět, že nás všechny laská po duši, když nás při konverzaci druhý oslovuje jménem! Bývá to ale někdy těžké, jméno druhého nemusí být vždy libozvučné, a nebo kvůli nervozitě nejde tak nějak přes ústa. Snažte se ostych překonat, seč můžete! Zeptejte se, jaké oslovení má druhá strana nejraději a za chvíli ho použijte. U jména s několika variantami zvolte tu jemnější (ne příliš cukrovou) a oslovení různě střídejte! Je to cesta k tomu, aby se vám lovená kořist začala více otevírat.
PROHLUBUJÍCÍ OTÁZKY
Tyto otázky mají za úkol, vtáhnout kořist do intimní komunikace. Potřebujete, aby se zastavila u jednoho tématu a tomu se věnovala hlouběji. Získáte tak čas, lépe ji poznat. Pakliže skáče jako kamzík z jednoho tématu na druhé, má buď problémy se soustředěním, nebo ji konverzace s vámi nebaví. To je špatně! Pokud se to stane, měly by nastoupit otázky typu: „Jak to myslíš?“ „Mohla bys to upřesnit?“ Kromě toho, že druhého vtáhnete zpátky k tématu navíc i sdělujete, že mu věnujete pozornost. Další body pro vás. Informace, které se dozvíte si dobře zapamatujte, některé z nich se mohou později ukázat jako rozhodující.
KONVERZAČNÍ PAUZY
Pauza má za cíl nechat do pasti naháněného, zpracovat informace, které jste si vyměnili. Cennější je ale efekt napětí, kdy oba očekáváte, jak bude celá situace pokračovat. Pokud byste mluvili pořád rychle a bez pauz, nebude vás stíhat a v konečném důsledku budete mluvit sami pro sebe. Komunikační nit bude přetržena a to je to nejhorší, co se vám může stát. Efektivní pauza by měla trvat maximálně 5 sekund. Bude-li to déle, přerušte ji otázkou. Pauza je také prostor pro řeč těla, která vám napoví, jak si při svádění stojíte a sami svým tělem můžete leccos vylepšit.
UMÍTE NASLOUCHAT?
I v dospělosti je třeba si stále připomínat pravdu, že do řeči druhého se neskáče. Člověk má totiž neustále potřebu sdělovat vše ze sebe a to zvlášť, když je druhým ošálen. Právě proto umění naslouchat je dražší nad zlato! Je to schopnost učit se od druhého, ustoupit a zajímat se o to, kým i on uvnitř je. Nakonec takový ústup přinese porci uspokojení i vám! Pro méně zkušené svůdce praktická rada: Naslouchejte a zapamatovávejte si takové detaily u objektu vašeho zájmu, jako je například jméno psa. Když se pak při dalším kontaktu zeptáte: „Ahoj. Jak se daří Alíkovi? Stále chytá mouchy?“ stoprocentně zabodujete!
Zdroje: Článek byl vypracován s použitím materiálů z webu www.svadeni.cz.