Úterý 16. dubna 2024
Svátek slaví Irena, zítra Rudolf
Oblačno, déšť 10°C

Nakoplo mě zrcadlo

15. května 2006 | 10:00

Editorka Blesku pro ženy Alena Zvěřinová dokázala zhubnout téměř o čtvrt metráku. Jak se jí to asi povedlo

Také my v redakci máme svoje zkušenosti s hubnutím. Editorka Blesku pro ženy Alena Zvěřinová váží nyní o 23 kg méně než ve svém "nejtlustším" období. Právě jí vychází kniha příběhů mužů a žen, kteří také přišli na to, jak se nadváhy zbavit. Impuls k hubnutí přišel dost kuriózně. Za všechno může havárie vodovodního řadu. V "naší" ulici netekla několik dnů voda, a tak jsem se domluvila s kamarádkou, že se budu chodit sprchovat k nim domů. Měli v koupelně velké zrcadlo a já při sprchování s hrůzou pozorovala svoje rubensovské tvary. Doma jsem se hned zvážila a zjistila, že ručička na váze ukázala povážlivých 96 kg při výšce 175 cm. Táhlo mi na čtyřicítku a pořádně jsem se zhrozila. Při nejbližší příležitosti jsem si postěžovala kamarádce, která na tom byla po dvou dětech a mateřské podobně. Usoudily jsme, že když se pustíme do hubnutí spolu, budeme se vzájemně podporovat a "hlídat" a půjde nám počítání kilojoulů líp. SMSkové hubnutí Z našeho tehdejšího hubnutí museli mít náramnou radost hlavně mobilní operátoři. Průběžně jsme si posílaly SMS, co jsme právě snědly a jak překonáváme nástrahy. "Právě mi chtěly do košíku naskákat koblihy, ale zahnala jsem je do regálu," chlubila jsem se ze supermarketu. "Ta cukrárna mě úplně vcucla dovnitř a nepustila mě, dokud jsem si nekoupila větrník!" následovala další esemeska. Optimismu, který se nás držel přes den, ovšem k večeru povážlivě ubývalo. Neměly jsme ani ponětí, jak vypadá vyvážený jídelníček, tedy kolik tuků, sacharidů, bílkovin apod. by měl obsahovat, a proto jsme večer mívaly hlad. Pak následovaly už jen strohé esemesky dvou úplně zdecimovaných žen: "MH, MH (mám hlad, mám hlad)!" Nicméně výsledkem našeho tehdejšího snažení bylo, že zhruba po 4 měsících jsem dostala dolů 16 kg a byla jsem pyšná. Sice jsem s 80 kg měla pořád ještě nadváhu, ale byla o poznání příjemnější než ten dřívější krůček k metráku. Pomoc odborníků To, co následovalo, zná asi většina hubnoucích. Kilojouly jsem přestala počítat, uplynulo tři čtvrtě roku a já jsem zjistila, že jsem zase 4 kg přibrala. "Teď už to sama nezvládneš, hubnutí a tloustnutí by se opakovalo pořád dokola. Zkrátka musíš vyhledat odborníky, kteří ti pomůžou," řekla jsem si v lednu 2005. V kurzu STOB (STop OBezitě), kam jsem se přihlásila, mě mile překvapilo, že jsem za celých 12 týdnů terapie nikdy neslyšela od lektorky: "Tohle nesmíte jíst a támhleto naopak musíte." Přiznávám, že jakékoliv příkazy a zákazy by vedly k tomu, že bych kurz co nejdříve opustila. Zmenšit si porce a jíst alespoň 5x denně jsem zvládla, jediné, co mi dělalo problémy, byl pitný režim. Nebyla jsem zvyklá přes den pít, a pokud jsem vypila 0,5 l vody za den, tak je to moc. Ovšem tři čtvrtlitrové hrnky černé kávy byly normou. A najednou jsem do sebe lila 2-3 litry vody denně a moje tělo připomínalo průtokový ohřívač vody. V práci jsem neustále odbíhala čůrat, připadala jsem si jako koroptev, byla jsem podrážděná... Přiznávám, že mě to zpočátku vedlo k úvahám, že to vzdám, ale překonala jsem to a frekvence mých návštěv toalety se po čase dostala do normy. Změna stravování Po 3 týdnech s novým přístupem k jídlu začala ručička na váze klesat, propočítávala jsem dál kilojouly zkonzumovaného jídla a zapisovala si je. Postupně jsem se naučila vybírat si kvalitní potraviny na úkor dříve oblíbených uzenin, majonézových salátů, sušenek, banánků v čokoládě a Margotek, které hlad stejně neutiší a jen provokují k dalšímu jídlu. Naopak mě začalo bavit vyhledávání nových směsí zeleniny, ať už mražené nebo čerstvé, připravuji si ji k masu namísto příloh. A protože dodržuji doporučení odborníků sníst nejméně 500 g zeleniny denně, mám neustále po ruce nakrájenou čerstvou zeleninu a usmívám se nad užaslými otázkami: "Ty furt něco jíš, ale přitom hubneš. Jak je to možný?" Občas si dopřeju i nějaké to nezdravé jídlo a moje tělo jeho přísun vůbec nezaznamená. Už je zvyklé na pravidelný a střídmý jídelníček, odnaučilo se ukládat tuky do zásob. Bez problémů si dám ke kafíčku i nějakou tu sladkost, a přesto si už téměř rok udržuji váhu kolem 73 kilogramů. Vážím tedy přesně o 23 kg méně, než jsem měla ve svém "nejmacatějším" období. Představa, že to odpovídá téměř 100 kostkám másla, mě děsí.

Související články