Znala je už medicína staré Číny, zlepšují například zrak a posilují trávení. Máte-li tyto typické podzimní houby rádi, právě teď je vhodná doba, kdy se na ně vypravit. "Nacházíme je na živých i odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů, jež václavkové podhoubí doslova prošpikuje," uvádí Pavel Váňa, novobydžovský bylinář, který se houbami zabývá po desetiletí. "Vyskytují se většinou v hojných trsech medové barvy a rostou pouze na dřevě, i když se někdy zdá, že zdánlivě vyrůstají z půdy, stojí ve skutečnosti na podzimních kořenech a šikovně si tak pomáhají k vlhku."
Hodilo se i podhoubí Václavka obecná má trpkou, stahující chuť a nejlépe se hodí k nakládání. Podle Pavla Váni obsahuje 100 g čerstvých václavek 1 - 3 gramy bílkovin, 7,5 gramu cukru a 0,6 gramu tuku. Minerálních látek v nich příliš nenajdeme, za zmínku stojí pouze fosfor, vápník a draslík. Zajímavější jsou poznatky, které o aktivních výtažcích z václavek přinesla věda za posledních patnáct let. Tyto výtažky působí proti bakteriím a plísním, například proti stafylokokům a pneumokokům, a obsahují kyselinu propionovou a máselnou. Pokusy ukázaly, že václavka u zvířat zlepšuje srdeční činnost a prokrvení končetin a mozku. Jako léčivku znala tuto houbu už medicína staré Číny. Tehdy používali tonikum z václavek na plicní a jaterní choroby a žaludeční potíže. K léčbě využívali i podhoubí, ze kterého se vyráběly léky na posílení plic a trávicího traktu. Pravidelné užívání václavky je prevencí pálení žáhy, zabraňuje vysušování pokožky, působí proti bolestem zad, pomáhá potlačovat příznaky epilepsie. Je také preventivním lékem proti šerosleposti a jiným očním chorobám a zlepšuje prokrvení mozku.
Sušte je a drťte na prášek Čerstvé václavky můžeme buď tepelně upravit nebo sušit a posléze práškovat. Důkladně proschlé houby drtíme v hmoždíři, případně v tříštivém mlýnku na kávu. Hotový prášek uzavřeme do hermeticky uzavíratelné nádoby. Denní dávka je přibližně 30 g prášku, který buď rozmícháme v jídle nebo v čaji. Prášek můžeme také plnit do želatinových kapslí, které prodávají v lékárně. Jedna kapsle pojme asi 400 mg prášku. Obvykle se užívají 3krát denně asi 2 kapsle. Doporučená doba léčby je 10 dní.
Kdy václavka pomáhá: Plicní a jaterní onemocnění, zlepšuje prokrvení mozku a zrak, posiluje trávicí trakt. Naše doporučení: Sbíráme jen mladší klobouky. Pozor: někteří lidé ji velmi špatně snášejí a mohla by jim způsobit žaludeční a střevní potíže. Doporučuje se, aby byla vždy důkladně (nejméně 30 minut) tepelně upravena. Vodu z vaření vylijte! Kde se dozvíte více: S několika desítkami léčivých hub se můžete seznámit v knize Léčivé houby podle bylináře Pavla (vydal Eminent). Obsahuje i houbový receptář pro zdravý život.
Šířka klobouku může dosáhnout 10 cm. Hnědavá až nažloutlá pokožka je v mládí pokryta vločkatými šupinkami, které mohou v průběhu doby zmizet. Lupeny jsou zpočátku bělavé, později se zabarvují žlutavě až hnědavě, jsou bíle pomoučené výtrusy a slabě sbíhavé na třeň. Třeň je štíhlý, až 15 cm vysoký. Obklopuje jej bělavý až lehce nahnědlý prsten. Je to zbytek plachetky, která původně zakrývala lupeny. Výskyt: na živých, mrtvých či narušených listnatých stromech. Lze ji sbírat většinou až do konce října. Václavek je známo několik druhů. Oblíbená je medově zbarvená václavka obecná.