Znala je už medicína staré Číny, zlepšují například zrak a posilují trávení. Máte-li tyto typické podzimní houby rádi, právě teď je vhodná doba, kdy se na ně vypravit. "Nacházíme je na živých i odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů, jež václavkové podhoubí doslova prošpikuje," uvádí Pavel Váňa, novobydžovský bylinář, který se houbami zabývá po desetiletí. "Vyskytují se většinou v hojných trsech medové barvy a rostou pouze na dřevě, i když se někdy zdá, že zdánlivě vyrůstají z půdy, stojí ve skutečnosti na podzimních kořenech a šikovně si tak pomáhají k vlhku."

Václavka obecná: Chutná a oblíbená, ale pozor na záměnu s jedovatými houbami

Hodilo se i podhoubí Václavka obecná má trpkou, stahující chuť a nejlépe se hodí k nakládání. Podle Pavla Váni obsahuje 100 g čerstvých václavek 1 - 3 gramy bílkovin, 7,5 gramu cukru a 0,6 gramu tuku. Minerálních látek v nich příliš nenajdeme, za zmínku stojí pouze fosfor, vápník a draslík. Zajímavější jsou poznatky, které o aktivních výtažcích z václavek přinesla věda za posledních patnáct let. Tyto výtažky působí proti bakteriím a plísním, například proti stafylokokům a pneumokokům, a obsahují kyselinu propionovou a máselnou. Pokusy ukázaly, že václavka u zvířat zlepšuje srdeční činnost a prokrvení končetin a mozku. Jako léčivku znala tuto houbu už medicína staré Číny. Tehdy používali tonikum z václavek na plicní a jaterní choroby a žaludeční potíže. K léčbě využívali i podhoubí, ze kterého se vyráběly léky na posílení plic a trávicího traktu. Pravidelné užívání václavky je prevencí pálení žáhy, zabraňuje vysušování pokožky, působí proti bolestem zad, pomáhá potlačovat příznaky epilepsie. Je také preventivním lékem proti šerosleposti a jiným očním chorobám a zlepšuje prokrvení mozku.

Sušte je a drťte na prášek Čerstvé václavky můžeme buď tepelně upravit nebo sušit a posléze práškovat. Důkladně proschlé houby drtíme v hmoždíři, případně v tříštivém mlýnku na kávu. Hotový prášek uzavřeme do hermeticky uzavíratelné nádoby. Denní dávka je přibližně 30 g prášku, který buď rozmícháme v jídle nebo v čaji. Prášek můžeme také plnit do želatinových kapslí, které prodávají v lékárně. Jedna kapsle pojme asi 400 mg prášku. Obvykle se užívají 3krát denně asi 2 kapsle. Doporučená doba léčby je 10 dní.

Václavka smrková, skvělá houba do guláše. Víte, kde je její největší naleziště?

Kdy václavka pomáhá: Plicní a jaterní onemocnění, zlepšuje prokrvení mozku a zrak, posiluje trávicí trakt. Naše doporučení: Sbíráme jen mladší klobouky. Pozor: někteří lidé ji velmi špatně snášejí a mohla by jim způsobit žaludeční a střevní potíže. Doporučuje se, aby byla vždy důkladně (nejméně 30 minut) tepelně upravena. Vodu z vaření vylijte! Kde se dozvíte více: S několika desítkami léčivých hub se můžete seznámit v knize Léčivé houby podle bylináře Pavla (vydal Eminent). Obsahuje i houbový receptář pro zdravý život.

Šířka klobouku může dosáhnout 10 cm. Hnědavá až nažloutlá pokožka je v mládí pokryta vločkatými šupinkami, které mohou v průběhu doby zmizet. Lupeny jsou zpočátku bělavé, později se zabarvují žlutavě až hnědavě, jsou bíle pomoučené výtrusy a slabě sbíhavé na třeň. Třeň je štíhlý, až 15 cm vysoký. Obklopuje jej bělavý až lehce nahnědlý prsten. Je to zbytek plachetky, která původně zakrývala lupeny. Výskyt: na živých, mrtvých či narušených listnatých stromech. Lze ji sbírat většinou až do konce října. Václavek je známo několik druhů. Oblíbená je medově zbarvená václavka obecná.

Václavka hlíznatá vs. další druhy václavek. Záměna vás neohrozí, co však ano?

Kde rostou houby? Mykologové a houbaři odtajnili nejlepší místa v celé ČR