Zažíváte podobné situace dnes a denně? Pak nejspíš máte doma psího "závisláka".
Na věk, pohlaví nebo dědičné dispozice svého čtyřnohého mazlíčka to ale nesvádějte. "V naprosté většině případů může za podobné chování majitel pejska," říká MVDr. Martina Načeradská z veterinární ošetřovny pro malá zvířata v Praze.
Správně nacvičená samota
Porucha chování, kterou trpí psi přespříliš závislí na svém páníčkovi, má dokonce svůj název – separační anxieta (strach z odloučení). Pokud nechcete, aby potkala právě vašeho čtyřnožce, pak byste ho měli už odmalička zvolna zvykat na samotu. „Zpočátku není nutné ani odcházet z bytu,“ vysvětluje postup MVDr. Načeradská. "Stačí ho nejprve naučit, aby si nevynucoval pozornost, když máte doma na práci něco jiného než si s ním hrát." Velkou trpělivost vyžadují podle veterinářky hlavně nervóznější pejsci, jako jsou jorkšírští teriéři nebo němečtí ovčáci. Někdy se porucha chování projevuje "pouze" protivným štěkotem. Jindy však může mazlík dokonce i zdemolovat byt, výjimečné není ani sebepoškozování. Nezáleží přitom ani tolik na velikosti zvířete jako spíš na intenzitě poruchy. Téměř rozžvýkat dveře dokáže totiž nejen statný ovčák, ale i pudl.
Trauma zatoulaných čtyřnožců?
"Chudák malý, bůhví co hrozného zažil," litují často novopečení majitelé svého mazlíčka z útulku. A ve snaze všechno mu rychle vynahradit se od něj bojí vzdálit na krok. "Ani pejsek z útulku, který má za sebou nelehký život, vám obvykle nezačne sám od sebe demolovat byt," říká veterinářka. Podle ní i v tomto případě hodně záleží na výchově. A také na tom, koho vlastně chcete mít. Jestli spíš toužíte po psovi, který zvládne být doma sám, nebo po rozmazleném hafanovi, od něhož se bojíte odejít.
Když chybí páníček
Strach z odloučení může u psa vyvolat nejen přílišná láska, ale také zásadní změna v domácnosti. Pokud se jeho páníček rozvede a odejde z domu, rázem ztratí půlku své „smečky“. Jestliže ho může alespoň navštěvovat, obvykle zvládá situaci snáz. Horší je, když zmizí z jeho života navždycky. "Nový páníček by s ním měl začít chodit na cvičák, aby ho pes přijal jako svého vedoucího," navrhuje řešení MVDr. Martina Načeradská. "Případně navštívit kynologa, který posoudí, co dělá chovatel správně a co špatně." Pokud vás totiž pes nebude brát jako svého nového majitele a vycítí, že se ho bojíte, může se stát agresivním a začít ohrožovat nejen vás, ale i své okolí. Na druhé straně však nikdy svého domácího mazlíčka "netrénujte" po zlém. Za každý správně vykonaný povel by od vás měl dostat pamlsek. Aby ho však dokázal ocenit, nesmí před výcvikem spořádat plnou misku, jinak ztrácí správnou motivaci.
Zvolit si toho pravého
Někdy si zbytečné problémy nadrobíte už nesprávným výběrem psa. "Dnes je módní pořizovat si do bytu velká lovecká plemena," upozorňuje veterinářka. "Jenže ta se šlechtí pro lov, a v obýváku může lovit maximálně burské oříšky." V praxi se veterinářka sice setkala s několika klienty, kteří chodí se svými velkými mazlíčky denně na několikahodinové procházky, ale ti jsou spíš výjimkou. Pokud zavřete na celý den v bytě výmarského ohaře nebo irského setra, pak se nesmíte divit, že z nedostatku jiné činnosti začne tropit různé "neplechy". S klubíčkem si vydrží hrát několik hodin nanejvýš tak malý pudlík. Ale i on může někdy prožívat strach ze samoty.
Zklidňující hormony
"Čím dřív chovatel přijde za odborníkem, tím větší je šance, že se jeho pejsek těchto potíží zbaví," podotýká odbornice. Ve skutečnosti se ale majitelé čtyřnožců jen málokdy v ordinaci s podobnými problémy přímo svěří. Obvykle jen mezi řečí rezignovaně utrousí, co zas ten jejich mazlík doma rozkousal. Možností, jak psa strachu z odloučení zbavit, je přitom celá řada. Když se chovateli nedaří situaci zvládnout, může mu veterinář doporučit psí zklidňující feromony neboli synteticky vyrobené látky, které vylučuje kojící fena, a zajišťuje tak štěňatům pocit jistoty, bezpečí a klidu. Jindy zaberou přírodní kapičky a v krajním případě zvěrolékař předepíše antidepresiva. Většinou však uklidnění pejska zvládne chovatel, pokud zná správnou taktiku a strategii.
ODBORNÍK RADÍ
MVDr. Martina Načeradská upřesňuje, která pravidla by měl dodržovat majitel psího "závisláka".
* Při odchodu z domova vynechejte loučení se svým pejskem. Pokud se s ním pomazlíte, a pak před ním přibouchnete dveře, bere to jako zradu. Naopak při návratu domů si můžete navzájem dopřát bouřlivé přivítání – ovšem vámi korigované.
* Nenechte ho, aby si vynucoval pozornost a šťouchal do vás, že si chce hrát, když třeba večeříte. To bývá první předstupeň potíží.
* Pokud už řešíte některé problémy, zkuste změnit zaběhané rituály. Pejsek například ví, že si před odchodem obvykle berete klíče a kabát. Dejte si pro tentokrát klíče do kapsy už při snídani.
* Dřív než odejdete, nabídněte mu míčky – hračky, do kterých schováte granule. Pejsek se tím zabaví a na stesk nebude mít čas.
* Pokud se během dvou tří dnů situace nezlepší, zajděte ke svému veterináři, který může předepsat feromony. Vyplatí se pořídit si je, pokud máte doma například bázlivé štěňátko.
Co zaujalo zástupkyni šéfredaktorky Marcelu Škardovou "Neustále mě překvapuje, kolik vychytávek se dnes prodává pro psí a kočičí mazlíčky. Jako například odčervovací tablety Drontal flavour s masovou příchutí. Ocení je zejména majitelé psích filutů, kteří často vymýšleli, jak šikovně tablety ukrýt do žrádla, aby je jejich mazlík nevyplivnul. Tablety se prodávají v lékárnách po 24 kusech nebo v sympatickém cestovním balení po 2 kusech (stojí 124 Kč). Jen nezapomeňte, že jedna tableta je určená pro pejska o váze 10 kg." |