Jestliže jsme ještě během září doufali v normální školní rok, říjen nás všechny vyvedl z omylu. Řada dětí začala putovat mezi běžnou výukou a opakovanými karanténami. Stačil přitom jeden rizikový kontakt, a do izolace šla celá třída. Nepochopitelné bylo, že když se pak potvrdily negativní PCR testy u drtivé většiny žáků, všechny vytrasované děti musely doma „doklepat“ 14denní karanténu. Zdravé děti. Bez školy, přátel, kroužků. U počítače.

Špatná nálada ve škole i doma

Pro rodiče to znamenalo obrovskou zátěž s ohledem na práci, pro učitele žonglování s časem a svými možnostmi, protože některé třídy začali učit on-line, s jinými se dál potkávali ve škole. Jedno provizorium střídalo druhé. Nálada ve školách i v rodinách se začala dostávat mimo meze únosnosti a znovu se stala aktuální otázka, co takové podmínky udělají s těmi, o které jde především. S dětmi. „Je to další hromada stresorů, která se dětem začala sčítat. Špatná nálada, izolace, on-line výuka. Vše se to sčítá a umocňuje. Můžeme očekávat, že úzkostné děti budou mít větší úzkosti. Přibudou sklony k depresím, děti mohou somatizovat. Jinými slovy, každé dítě vystavené takovým stresorům se může zhoršovat směrem, ke kterému má přirozené sklony, ke kterému jej vede vrozený temperament. Vliv každé karantény, potažmo lockdownu je na děti i celé rodiny špatný a my psychologové jim ho budeme pomáhat ještě hodně let ustávat,“ říká k tomu školní psycholožka Mgr. Eliška Kostková.

Vytvořte si pevný bod

Následkům můžete ale vy jako rodiče do značné míry také předcházet. Je těžké nezuřit, když musíte opakovaně žádat o „ošetřovačku“, odhlašovat kroužky nebo vysvětlovat zdravému dítěti, že nic nesmí. Ale to ničemu nepomůže. Pokud máte všichni u vás doma opakující se karantény ustávat v pohodě, potřebujete si sami najít pevný bod. „Vy se snažte na nic nezůstávat sami. Je nezbytné mít někoho, komu se můžeme svěřit, a pokud už cítíme, že je toho na nás moc, nebát se vyhledat odborníka – psychologa, psychoterapeuta... Funguje u nás řada bezplatných linek, na nichž sedí proškolení lidé,“ doporučuje psycholožka postarat se nejprve o klid váš, rodičovský.

Škola teď není to nejdůležitější

A pak se samozřejmě bude potřeba zaměřit i na děti zasahované karanténami a neustálými změnami. „Dětem nejlépe prospějeme, když jim budeme nablízku a k dispozici, pokud budou potřebovat pomoc, promluvit si. Teď určitě není vhodná doba tlačit na výkony ve škole. Psychické zdraví, pohoda našich dětí musí být na prvním místě. Hledejme střední cestu, děti by neměly být ani přetížené, ani tápat samy u počítače, stále samy doma, bez plánů na to, co by mohly dělat. Podporujme alespoň on-line kontakt s kamarády, aby se dopady izolace co nejvíce zmírnily. Ale jako vždy platí: pečujme hodně o sebe, právě to se na našich dětech odrazí nejvíce,“ dodává ještě psycholožka.

A co se bude ve školách nebo kroužcích dít dál? 

• Dobrá zpráva je, že na svém zasedání (20. 10. 2021) vyvolaném právě zhoršující se epidemickou situací vláda přistoupila k rozumnějšímu řešení. S platností od 25. 10. 2021 se karanténa pro školáky zkracuje na polovinu, tedy 7 dní. Podmínkou takto brzkého ukončení je negativní PCR test.

• Po protestech ministra Plagy se zatím podařilo odvrátit také návrat roušek do škol (zatímco dospělí v zaměstnání už zase musí nosit respirátory). Místo roušek ministr podporuje spíše návrat plošného testování.

• Pražské školy, školy v Jihočeském kraji, Jihlavě a okolí nebo Moravskoslezském kraji momentálně přemýšlejí, jestli neprodlouží podzimní prázdniny připadající na příští týden na celých pět dní, a to s pomocí ředitelského volna. A primátor Hřib dává pražským školám prostor uvážit možnosti plošného testování už od 1. listopadu, především na výrazně postižených školách.

• Platí i rozhodnutí, že od 1. 11. přestávají děti do 12 let – i ve zhoršující se epidemické situaci – potřebovat doklad o bezinfekčnosti, pokud chtějí na kroužek nebo na nějaké společenské akce (dosud měly výjimku jen děti do 6 let).

Projekt časopisu Maminka K tabuli půjde… České školství! podporuje Nadace České spořitelny.