Hra na kočku a myš aneb Noční můra jménem stalking | Pro ženy | Blesk.cz

Hra na kočku a myš aneb Noční můra jménem stalking

7. července 2009 | 13:44

Zájem sice potěší, ale příliš velká náklonnost se může zvrhnout i v pronásledování. Záleží na tom, kdo je lovec a kdo lovná zvěř. Nenechte se chytit.

Strach. Neustálá hrůza z toho, že by vám mohl někdo ublížit, protože zpočátku nevinná esemeska se vyhrotila až v pronásledování. Nejdříve to vypadá, že si jen někdo spletl číslo, ale tento omyl nemusí být jen překlepnutím při odesílání zprávy. „Už jsem paranoidní,“ řeknete si, když se asi podesáté ohlédnete s pocitem, že vás někdo pozoruje. „Proč jsem jenom odpovídala?“ napadne vás a vzpomenete si na zprávu, kterou jste před měsícem dostala a na kterou jste ze zvědavosti odepsala. Ale to byl jen začátek vašeho utrpení. Váš pronásledovatel se vás drží jako klíště, a ne a ne se pustit.

Se stalkingem má osobní zkušenost
i herečka Ilona Svobodová.
Rozhovor s ní naleznete ZDE.

Vražda vše uspíšila
Dosud zela v českém právním systému díra a nebylo téměř odvolání. Přestože průzkumy ukázaly, že až dvě procenta případů můžou skončit smrtí. Až v posledních několika letech se u nás začalo mluvit o stalkingu jako takovém, a to nejen v souvislosti s fanatickými fanoušky slavných osobností. Věci se hnuly kupředu až po dvou případech, které skončily tím nejhorším způsobem. Vraždou.
Je to už dva roky, co třiadvacetiletá Michaela žádala o pomoc policii i média. Začalo to poměrně nevinně. E-maily, SMS zprávy, dárky… Dvouleté pronásledování ale skončilo smrtí. Stalkerem byl v tomto případě její kolega, který mladou ženu v červenci před domem umlátil větví. Dostal 15 let vězení.
V současné době stalking není trestný čin. Od ledna příštího roku už bude mít v zákoně své místo. Nový trestný zákoník totiž zavádí mnoho trestných činů a mezi nimi právě stalking. Výše trestu je až tři roky vězení.

Hra na kočku a na myš
Hra na kočku a na myš
Autor: ilustrační foto: SHUTTERSTOCK.COM

Kdo je stalker?
Zhrzený milenec, nebo bývalá láska? V těchto případech tito „ex“ nevědí, kdy je konec, neznají význam slůvka „dost“. Vyskytl se dokonce i cyber stalker, který „operuje“ na internetu a vyhledává své oběti prostřednictvím chatu, e-mailu nebo spamu.
Stalkeři chtějí ovládat. Jakmile ale toto slovo zaslechnete, okamžitě si vybavíte muže. Pravdou ale je, že „dost dobrým“ stalkery, či spíše stalkerkami dokážou být i ženy. Právě ty většinou obtěžují své bývalé telefonáty, esemeskami a podobně.

Tři stupně chování
Stalker se chová tak, že svou oběť omezuje, nahání jí hrůzu, pronásleduje ji. Jeho chování můžeme rozdělit do tří stupnů:

První: Nevinné pokusy o bližší kontakt, které většinou začínají SMS zprávami nebo e-maily.

Druhý: Výhrůžky, ať už přímé, nebo nepřímé. Stalker se odvažuje zajít o něco dále než jen k napsání zprávy. Vyčkává před domem či zaměstnáním.

Třetí: Zasahuje do běžného života oběti nejvíce. Pronásledovatel se uchylujte až k poškozování osobních věcí – rozbíjení oken, pomalování zdí domu...

Krizová linka Bílého kruhu bezpečí –
257 317 110

DŮLEŽITÉ:

NEREAGUJTE – Jedno ze základních pravidel. Neskočte na jeho hru, neodpovídejte a nescházejte se s ním.
SVĚŘTE SE – Nesmíte na to být sama. Svěřte se někomu v okolí.
VYHLEDEJTE POMOC – Obraťte se na odborníky, krizová centra nebo policii.
OČI NA STOPKÁCH – Než se vaším případem začnou zabývat příslušné orgány, dávejte si pozor

KDE VÁM POMŮŽOU:

* DONA linka: 251 511 313

* Městská policie: 156

Zpověď naší redaktorky

Nešťastně otevřený konec
Se svým příběhem se vám chce svěřit naše redaktorka Alena Dušková, která stalking zažívá na vlastní kůži. Chodí jí „nevinné“ esemesky z několika různých čísel, e-maily a volá jí cizí muž.

„Zdeněk šmírák“
„Je to už pět let, kdy mi přišla první SMS z neznámého čísla. Přivydělávala jsem si tehdy za přepážkou cestovní kanceláře na ruzyňském letišti. Co ve zprávě bylo? Někdo se obdivoval mé kráse. Jenže jsem nevěděla, kdo. Ani jsem netušila, kde získal „tajný ctitel“ moje telefonní číslo. Ale byla jsem zvědavá. A tak jsem udělala největší chybu – odpověděla jsem. Chtěla jsem zjistit, kdo to je! Jenže on napsal jen to, že je Zdeněk. Nic víc. A dál mi posílal zprávy typu: „Tobě to dnes ale sluší.“ nebo „Usměj se!“. A taky ódy na moje vnady. To už mi bylo opravdu nepříjemné. Bylo mi jasné, že je někde na letišti. A tak jsem si ho uložila pod jménem „Zdeněk šmírák“ a přestala jsem s ním komunikovat. Kdykoli jsem procházela halou, přemýšlela jsem nad tím, jestli tam někde nestojí a nezírá na mě.

Konec zvonec?
Asi půl roku poté jsem z letiště odešla. Odstěhovala jsem se zpět do svého rodného města – Kutné Hory. A vymazala jsem i nežádoucí telefonní číslo. Věřila jsem, že „Zdeněk šmírák“ už je minulostí. Jenže jsem se spletla! Po roce přišla další zpráva. Prý právě projíždí Kutnou Horou, a tak si vzpomněl. Byla jsem překvapená. Číslo jsem nepoznala, ale prozradil ho rukopis. Má totiž zvláštní styl vyjadřování. A tak jsem nereagovala. Jen jsem nechápala, jak může vědět, kde bydlím. Nic dalšího se ale naštěstí nestalo. Až před dvěma lety. Nečekaně mi přišla zpráva: „Hezký den.“ „Zdeněk šmírák“ znovu ožil.

I obtěžování po telefonu vám může hodně zasahovat do života a deptat vás.
I obtěžování po telefonu vám může hodně zasahovat do života a deptat vás.
Autor: ilustrační foto: SHUTTERSTOCK.COM

Dějí se divné věci
Situace se tentokrát vyostřila. Jednoho dne mi volal nějaký chlápek, že jsem si údajně dala inzerát na seznamku a že by mě rád poznal. Byla jsem zmatená a neměla jsem tušení, kdo mi volá. Odpálkovala jsem ho. Jenže tím to neskončilo. Paralelně mi začaly chodit další zprávy. Od koho? No přece od Zdeňka. A tak jsem si to dala dohromady. On to zkoušel rovnou ze dvou čísel! Na jednom byl David a na druhém vystupoval sám za sebe. Opravdu psycho! A tak jsem se začala bát.
Podařilo se mi zjistit, komu obě čísla patří. Dozvěděla jsem se, že jistému Zdeňkovi z Kladna. Znala jsem jeho přesnou adresu. A tak jsem mu napsala. Žádala jsem ho, aby mě přestal obtěžovat, jinak že se obrátím na policii. A co na to Zdeněk? Poslal mi několik hodně ostrých a oplzlých zpráv, ze kterých se mi udělalo zle. To, že jsem blbá kráva, byla ještě lichotka. Byla jsem z toho vyřízená, ale věděla jsem, že mám důkaz. On se nakonec odmlčel.

Nic není definitivní
Jenže nikoli navěky. Nedávno mi opět přišla zpráva. Ano, Zdeněk mi znovu přál hezký den! Nevěřila jsem svým očím. To tak rychle zapomněl? A zase se začaly dít divné věci. Několikrát mi přišla eseemska, že mám napsat na nějakou e-mailovou adresu. A znovu mi volal neznámý muž z neznámého čísla. Tentokrát mě lákal na zajímavou práci, ale o co jde, mi prý vysvětlit do telefonu nemohl. Trval na tom, že se musíme sejít osobně. Samozřejmě jsem odmítla. Netuším, jestli to byl zase Zdeněk. Každopádně začínám být paranoidní. Nevím totiž, jakou cestou se ke mně můj podivný pronásledovatel opět pokusí dostat. A tak můj příběh bohužel zůstává otevřený…

Moje rada:
Nikdy nereagujte na anonymní esemesky, telefonáty a e-maily. Pokud se člověk nechce představit, zřejmě má nějaké postranní úmysly. Raději přemožte svou zvědavost a nevystavujte se nebezpečným situacím. A za žádnou cenu na sebe nic neprozrazujte. Jakákoliv informace by k vám mohla potenciálního pronásledovatele nasměrovat. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že je naprostým hazardem se s takovým člověkem někde scházet.

Na radu jsme se zeptali

Mgr. Petry Vitoušové,
prezidentky sdružení Bílý kruh bezpečí, www.bkb.cz

Mgr. Petra Vitoušová, prezidentka sdružení Bílý kruh bezpečí
Mgr. Petra Vitoušová, prezidentka sdružení Bílý kruh bezpečí
Autor: archiv

Kdy přeroste „běžný“ zájem ve stalking?
Stalking začíná ve chvíli, kdy pronásledovaná osoba vnímá nevyžádanou pozornost jako obtěžování či pronásledování. Ačkoliv dá jasně najevo, že o tuto pozornost nestojí, ani o vztah, pronásledovatel/ka ve svém obtěžování úporně a vytrvale pokračují.

Jak reagovat na pronásledování?
Univerzální rada neexistuje, každý případ se musí posuzovat individuálně. Pro všechny případy pronásledování lze doporučit následující:

- Nezůstat se svým problémem bez odborné pomoci. Pomoc lze vyhledat např. v Bílém kruhu bezpečí (tel. č. 257 317 110 nepřetržitě, www.bkb.cz).

- Přerušit veškeré kontakty s pronásledovatelem.

- Zapojit do případu třetí osobu, nejlépe advokáta, který pronásledovatele vyzve, aby obtěžování zanechal.

- Informovat své okolí a nestydět se požádat o pomoc (doprovod a podobně).

- Shromažďovat důkazy o pronásledování a vést si o něm deník.

- Pokusit se zajistit své bezpečí - tzn. obranný prostředek, bezpečnostní plán pohybu, vyhýbat se osamělým místům a místům pravděpodobného setkání.

- V momentě byť jen náznaku přímého ohrožení (třeba nečekaný kontakt s pronásledovatelem na osamělém místě) okamžitě volat policii – linku 158.

Jak si se stalkingem poradil zákon?
Nebezpečné pronásledování je trestným činem i v ČR a to s účinností od 1.1.2010. Tehdy bude možné žádat ochranu a prošetření případu orgány činnými v trestním řízení. Již dnes je možné požádat civilní soud o vydání předběžného opatření na svou ochranu před pronásledovatelem, lze se také žalobou domáhat u krajského soudu ochrany své osobnosti

zdroj informací: Bílý kruh bezpečí

Autor: připravily: mif, duš, lena