Kdyby slavný architekt Santini (1677 – 1723), celým jménem Jan Blažej Santini Aichl, člen třetí generace italské rodiny žijící v Praze, netrpěl tělesnou neduživostí, možná by skvostný poutní kostel svatého Jana Nepomuckého nikdy nespatřil světlo světa.
Architektem z nouze
Santini se měl, stejně jako předkové, věnovat kamenickému řemeslu, ale kvůli slabé tělesné konstrukci nemohl zvládat těžkou fyzickou práci. Díky výjimečnému talentu se stal slavným a žádaným architektem, kterého si najímaly zejména staré církevní řády. Mezi jeho díla patří například klášterní kostel v Sedleci, konvent cisterciáckého kláštera Plasy nebo klášterní kostel v Kladrubech u Stříbra.
Santinimu prý stačilo kružítko!
Už na první pohled je i laikům zřejmé, že kostel na Zelené hoře je výjimečné architektonické dílo. Santini ho navrhl ve stylu inspirovaném dvěma slohy, které od sebe oddělovalo několik století: gotikou a barokem. Jejich kombinací vzniká barokní gotik
Jan Nepomucký NEEXISTOVAL Legenda praví, že sv. Jan Nepomucký byl vězněn, mučen a svržen z Karlova mostu do Vltavy, protože nechtěl vyzradit zpovědní tajemství manželky Václava IV. – královny Žofie. |
Pětka je klíčová
Sama stavba vychází z číslice pět – protože v místě, kde Jan Nepomucký utonul, se prý objevilo pět hvězd. Chrám je tedy postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, do celého areálu vede pět vchodů a uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů.
Ambit – prstenec okolo má půdorys deseticípé hvězdy. Najdete v něm pět pětiúhelných a pět hrotitých kaplí, které měly sloužit poutníkům: jednak jako ochrana před špatným počasím, jednak jako místo k modlitbě. Podle odborníků prý Santini při projektování geniální stavby mohl použít v podstatě pouze kružítko.
Hvězdy a světlo
Promyšlené lomení světla v kostele působí domem, že stavba je vlastně vybudována a nesena světlem – nenajdete tu tmavý kout. Ve světle krásně vyniká bohatá barokní sochařská výzdoba i hlavní oltář se sochou světce stojícího na zeměkouli. V interiéru i exteriéru celého poutního areálu najdete bezpočtukrát symbol hvězdy.
Otevřeno: Vstup: vstup s dvacetiminutovou přednáškou stojí: dospělý 60 Kč, snížené 40 Kč |
Žďár nad Sázavou
Kostel je asi 1500 metrů od centra města. V obou směrech jezdí MHD, lístek stojí 10 Kč. U městské radnice v centru najdete hezké posezení v Radniční restauraci, nedaleko je i pizzerie nebo čínská restaurace, takže hlady určitě nezůstanete. Kromě toho město nabízí k prohlídce další zajímavosti, například zámek, kapli sv. Markéty nebo bývalý cisteriácký klášter.
Info: www.zdarns.cz.
Více o českých památkách UNESCO na: www.unesco-czech.cz
Víte, že…… stavba kostela byla zahájena v roce 1719, to je roku, kdy byl v hrobě Jana Nepomuckého v Katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk. … stavbu financoval žďárský klášter. … v roce 1784 areál vyhořel a hrozila jeho devastace. Naštěstí se podařilo díky místním obyvatelům areál zastřešit a zachránit ho pro další rekonstrukce. … u kostela je od začátku 19. století hřbitov. Dnes se na něm už nepohřbívá. |
Letem světem
další české památky UNESCO
Zámek a zahrady v Kroměříži (zapsány do UNESCO v roce 1998)
Vznik a vývoj zámku je spjat s historií olomouckého biskupství. Interiéry jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím dobového zařízení. Takzvaná Podzámecká zahrada byla v průběhu 19. století přeměněna na krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Geometricky pravidelná je Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů.
Historické jádro Českého Krumlova (zapsáno v roce 1992)
Český Krumlov je mimořádným architektonickým skvostem. Jedinečný soubor městské zástavby vznikl především v 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem v České republice. Výraznou dominantou města je Chrám sv. Víta, cenné dílo jihočeské gotiky.