Dospělému člověku v žilách koluje zhruba 4 až 5 litrů krve. Ty tvoří přibližně osm procent z jeho celkové váhy. Pokud člověk ztratí více než jeden a tři čtvrtě litru, umírá. Krev je tělní tekutina, která je pro člověka životně důležitá. Vědcům se doposud nepodařilo najít nic, co by krev dokázalo stoprocentně nahradit. Krev má několik životně důležitých funkcí. Zabezpečuje přísun kyslíku do tkání. Přenáší v těle živiny a zároveň odvádí škodliviny, které vzniknou při látkové přeměně. Kromě toho je součástí obranného systému a podílí se na udržení tělesné teploty. Mezi nejdůležitější vlastnosti krve patří schopnost srážlivosti, která chrání organismus před krevními ztrátami. Hlavní složky krve jsou čtyři. Červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a plazma.
Červené krvinky - erytrocyty Jsou nejpočetnější složkou krve. Dospělý muž jich má více než pět až šest milionů v jednom mililitru krve, dospělá žena o něco méně. Celkové množství se u dospělého člověka pohybuje kolem 25 bilionů. Jejich hlavním úkolem je přenos plynů v těle, mezi jinými i kyslíku, který je vázán na krevní barvivo hemoglobin. Erytrocyty obsahují zhruba 3,5 g železa, což je více než ve všech ostatních tělních tkáních dohromady. Místem jejich vzniku je kostní dřeň. Délka jejich života je 100 až 120 dní. Ke konci 'svého působení' jsou zachycovány v játrech, slezině a kostní dřeni a jsou z těla odbourávány. Červené krvinky jsou tím, co krvi dává červenou barvu. Bílé krvinky - leukocyty Je jich několik druhů. Základní úlohou bílých krvinek je obrana organismu před nákazou. V těle zdravého dospělého člověka je asi 5 až 10 tisíc leukocytů v jednom mililitru krve. Místem jejich zrodu je kostní dřeň a délka jejich života se počítá na dny. Bílé krvinky jsou pohyblivé a dokáží pronikat stěnami cév. Krev je pro ně důležitá z hlediska dopravy k místu 'nasazení', kde mají pracovat -například k poranění, kde se začínají množit bakterie. Krevní destičky - trombocyty Tvoří asi jedno procento v podílu krve. Je jich zhruba 150 až 300 tisíc v jednom mililitru. Patří mezi nejmenší části krevních složek, nemají jádro. Jsou bezbarvé. Tvoří se v kostní dřeni z velkých buněk. Přežívají zhruba 8 až 10 dnů. Jejich význam je při srážení krve, kterým zabraňují krvácení například při zranění. Uplatňují se i při některých pochodech obranyschopnosti organismu. Plazma Je vlastně vodní roztok, jehož základem je 90 procent vody, a je tak tekutou částí krve. Zbytek plazmy tvoří živiny, minerály a bílkoviny. Je tím, co v těle přepravuje důležité hormony nebo obranné látky. Její barva je slámově žlutá. V těle zdravého člověka je jí asi 3 až 3,5 litru.
