2°C
"Máte propadlou klenbu, nejspíš z úzkých bot nebo lodiček,“ řekla mi fyzioterapeutka při mé nedávné návštěvě. Přitom jsem za ní přišla kvůli vleklým bolestem zad. Vůbec jsem netušila, že by mohly mé problémy nějak souviset s chůzí. Překvapilo mě, jak velký vliv má na naše zdraví obuv, a co pak teprve nošení lodiček na podpatku! V rámci rehabilitace jsem se proto rozhodla boty sem tam odložit a zkusit jít naboso.
Proč do toho jít?
Podpatky téměř nenosím, ale dozvěděla jsem se, že i další boty jsou pro nás nepřirozené. Tvarované podrážky totiž mají za úkol chránit chodidla před nárazy a stavět nohu do určité pozice. Brání nám tedy dělat to, k čemu jsou naše nohy uzpůsobené. A čím méně jim dopřejeme přirozenou chůzi, tím víc ochabují a pak je jen otázkou času, než začnou problémy.
Kde trénovat?
Jestli bydlíte na venkově, asi pro vás nebude těžké najít různorodý povrch, který bude pro vaše chodidla milosrdný. Ve větším městě je to ale problém. Nejenže beton a asfalt nejsou pro chození bosky vůbec vhodné, ale i v parcích najdete spoustu nástrah v podobě střepů nebo psích výkalů. Proto v parcích ve větších městech byly vytvořeny takzvané chodníky pro bosé chození. Pro svůj trénink jsem si vybrala Hmatovou stezku v Praze-Hostivaři. Je to několik metrů dlouhý udržovaný chodníček, který najdete v příjemném parčíku v blízkosti potoka Botič. Je rozdělen na několik úseků, nechybí tedy písek, kamínky, balvany, kůra ani klády. I zde ale platí některá pravidla. Například byste do stezky neměli vstupovat v botách nebo se psem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
