"Můžu se dívat, jak mandalu malujete?", byla moje první otázka na Ivetu Špatenkovou (35). "Nezlobte se, ale k tomu nepouštím nikoho. Při malování jsem jen prostředníkem a na to potřebuji být sama," vysvětlila mi malířka, ale také terapeutka a lékařka v jednom. Namalovat na hedvábí jednu z takových krásných mandal jí v průměru trvá čtyři hodiny. Co jsou mandaly? Mandala v překladu znamená kruh a jako mystický obrazec se vyskytuje v mnoha světových náboženstvích. Symbolizuje svět, člověka, život i stvoření. Vše začíná i končí v jednom středu, který je ohraničen kruhem, jenž je dokonalým tvarem. Nejstarší obrazce tohoto druhu se vyskytovaly už v paleolitu. Ve východní tradici se mandaly vytvářejí z barevného písku nebo rýžové mouky a takovou mandalu vytvořili letos na jaře v Praze mniši z tibetského kláštera v Ladaku. Potřebovali k tomu několik miliónů zrnek obarveného písku, jež sypali pomocí trychtýřovitých trubiček do předkresleného schématu. Po týdnu dřiny vysypali hotový obrazec do Vltavy, aby tím připomněli, že všechno je pomíjivé. "Mandala je vlastně něco na způsob návodu k nalezení cesty do vlastního nitra," vysvětlila Nedělnímu Blesku Iveta Špatenková. Vystudovala medicínu, ale dnes se namísto té klasické věnuje čínské s využitím bylinných výtažků. Někteří klienti si navíc k léčbě vyberou i mandalu. "Člověk by si ji měl ale pořídit pouze tehdy, když se mu zalíbí a osloví ho. Pokud vidí jen kulatý obrázek, je zbytečné si ji kupovat. Citliví lidé vnímají, jak mandala září nebo hřeje. Potom jim může skutečně pomoci. V čem? Především v tom, že řád, který je vtisknut do obrázku, se začne přenášet i do jejich nitra. Mandala poskytuje moment k zastavení a popřemýšlení nad vlastními problémy a pokud je člověk ochotný naslouchat, může pak dojít nejen ke zlepšení jeho komunikace s ostatními, ale i ke zmírnění zdravotních obtíží. "Předávkovat" se působením mandalou nemůžete, ale v momentě, když zjistíte, že ji už vnímáte pouze jako hezký obrázek, je dobré předat ji dál," uzavírá Iveta Špatenková. Jak s mandalou pracovat? Doporučení zní: ať si každý vybere takovou mandalu, jaká se mu líbí nejvíc. Nesmí ho však dráždit. A pak, až si ji doma vyvěsí, si s ní může třeba povídat jako se svým přítelem a to buď nahlas, nebo potichu. Další možností je dívat se na ni a myslet přitom na to, co nás trápí. Uvidíte, že vyřešení problému se objeví "samo od sebe". A jak si vyrobit svou vlastní? Pokud se do kreslení mandal pustíme sami, můžeme si být jistí, že získáme přesně takový obrázek, který v danou chvílí zachytí vše, co se v nás odehrává. To tvrdil už zakladatel psychoanalýzy C. G. Jung, který tzv. osobní mandalu vnímal jako obraz lidského nitra. Vytvořit ji není nic těžkého. Nejprve je nutné nakreslit jemnou čarou kružnici a tu poté vyplnit motivy. Nejlepší je řídit se vlastní intuicí a nechat ruku zcela volně, aby malovala "klikyháky" tak, jak nás napadne. Uprostřed kružnice můžeme zachytit například výjev ze snu. I tak musí ale obrázek zachovávat harmonii. Pokud se vám výsledný obrázek líbí, zacházejte s ním stejně jako kdyby byl od profesionálů! Hodně štěstí!