Dýcháme znečistěný vzduch, oblékáme si šaty, které obsahují umělá vlákna. A jídlo? Podle odborníků dnes už nenajdete na trhu potraviny, které by v sobě neměly chemii. A právě to všechno přispívá k faktu, že počet astmatiků a alergiků neustále stoupá. Astma je nevyléčitelné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje problémy s dýcháním, ale i dlouhodobým kašlem. Představte si zdravého člověka jako někoho, kdo dýchá přes trubici vysavače, astmatik však jako by dýchal jen přes úzkou trubičku. A to je neuvěřitelný rozdíl. Dříve astmatiky jejich nemoc zvaná záducha hodně sužovala, dnes už dokáží lékaři u drtivé většiny pacientů udržet astma pod kontrolou a umožňují jim žít plnohodnotný život. Bez léků to nejde Držet astma pod kontrolou se dá jen užíváním protizánětlivých léků - inhalátorů, a to i v období, kdy pacient nemá žádné obtíže. Jestliže léky užívá dlouhodobě, je důležité, aby měly co nejméně vedlejších účinků a protizánětlivě působily jen tam, kde je to nejvíc potřeba. Dnešní léky se díky prodlouženému účinku podávají jen jednou denně, stačí jedno vdechnutí účinné látky večer. Co je astma Astma je zatím sice nevyléčitelné, ale přesto léčitelné onemocnění. K jeho propuknutí přispívá genetická dispozice a negativní vliv okolního prostředí. Nejčastější příčinou zánětu dýchacích cest při astmatu je alergie, nejvyšší výskyt lékaři zaznamenávají právě u lidí, kteří už měli nějaké alergické projevy (atopický ekzém, kopřivku, alergickou rýmu, atd.). Průběh onemocnění ovlivňují životospráva, stres, infekce, dodržování preventivních opatření a léčebného režimu. Astma se rozvíjí prostřednictvím vzájemného působení venkovního životního prostředí a vrozených genetických dispozicí. Kromě toho je dobré poznat tzv. spouštěče astmatu - alergeny (například pyly, roztoče, zvířecí a potravinové alergeny, plísně, hmyz, nebo dráždivé prvky, jako jsou cigaretový dým, výpary z výfuků, parfémy, nátěrové látky atd.). Astma je staré jako lidstvo samo. Pacientů přibývá i proto, že ho dnes lékaři umějí lépe diagnostikovat, a hlavně proto, že náš způsob života se podstatně liší od způsobu života lidí před 100, ale už i před 50 lety. Alergie Podzimem a zimou alergické období nekončí, naopak - alergikům začíná boj s roztoči a plísněmi. Začátek topné sezóny s sebou totiž přináší větší koncentrace roztočů, což bývá jeden z nejčastějších původců alergií. Zároveň se objevují i plísně, kterým teplo a vlhko také vyhovuje. "Pokud máte pocit, že právě vás trápí podzimní alergie, nečekejte a navštivte alergologa. Případná následná léčba se řídí naměřenými hodnotami a vychází z obtíží pacienta. Léky se užívají v různých formách, například masti, kapky nebo celé tablety," říká pražská alergoložka Blanka Haindlová. DŮLEŽITÁ PRAVIDLA Astmatici žijí se svým onemocněním zpravidla po celý život. Proto je důležité dodržovat správnou léčbu a zdravý životní styl: * přijímat dostatek vitaminů (hlavně betakaroten, B komplex, vitaminy Euro a C), * strava by měla být bohatá na syrovou zeleninu a ovoce, bílkoviny, ovesné produkty. Vyhněte se potravinám bohatým na sacharidy i potravinám, které způsobují plynatost (fazole, brokolice, květák). Vznikající plyny mohou tlačit na bránici, Vyhýbejte se pití alkoholu, kouření i pobytu v zakouřených místnostech Snažte se udržet si psychickou pohodu, hodně odpočívejte a vyhýbejte se stresu.

Pravda a mýty Alergiemi u nás trpí každé druhé dítě. O jejich původu nebo dědičnosti koluje několik mýtů a polopravd. Co je pravda a co mýtus? PRAVDA Alergie se nedá vyléčit, medicína dokáže jen zmírnit její příznaky. * U dítěte, které mívá kožní ekzémy, je zvýšená pravděpodobnost, že později bude mít astma - toto riziko se však může snížit vhodnou léčbou, proto je třeba co nejdříve vyhledat alergologa. * Alergie se vyskytuje častěji ve městech než na venkově - ve městě bývá totiž více znečištěné prostředí, ovzduší je plné chemikálií, na lidi působí stres silněji, lidé také častěji bývají v klimatizovaných prostorech, město je zkrátka spojeno s přehnanou hygienou, častějším užíváním antibiotik, apod. * Alergie se vyskytuje méně často ve východní Evropě než v západní. MÝTY * Alergii na kočičí srst způsobuje prach v jejich kožíšku - ve skutečnosti alergiky dráždí trávicí enzymy ve slinách kočky. Sliny se dostávají v podobě kapének do ovzduší a tak do dýchacích cest alergika. * Pokud se alergie neprojeví do 40. roku života, můžete být klidná - ve skutečnosti se alergie může projevit i ve vyšším věku. Závisí to na mnoha faktorech (například na dlouhodobějším vystavení alergenu, stresu, nesprávné životosprávě). * Oba rodiče jsou alergici a jejich děti budou určitě také - pravdou je, že dítě rodičů alergiků má 30% pravděpodobnost, že nebude alergikem. Když rodiče netrpí alergií, jejich dítě ji bude mít jen s 12-15% pravděpodobností. * Všechny předepisované léky proti alergii způsobují malátnost - protialergické léky (antihistaminika) kdysi opravdu měly "oblbující" účinek, způsobovaly ospalost a sníženou koncentraci. V současnosti už však existují léky nové generace (například s látkou levocetirizin), u nichž jsou vedlejší účinky mnohem mírnější. Kromě toho, že v předepsané dávce nevedou k ospalosti, levocetirizin nezatěžuje játra a působí i protizánětlivě.