Uspěchaná doba, stres, špatná životospráva a především odkládání rodičovství u žen až po 30. roce věku kvůli kariéře - to všechno vede ke zhoršení možnosti otěhotnět. Nejplodnější období zažívá žena mezi 20. až 30. rokem svého života. Neotěhotní-li žena do roka při pravidelném nechráněném pohlavním styku 2x až 3x týdně, měla by navštívit svého gynekologa a podstoupit odborná vyšetření. Podle statistiky existuje v populaci až 15 % neplodných párů, z nichž naprosté většině dokáže dnešní moderní medicína pomoci. Čas - největší nepřítel Lidé dnes rodičovství odkládají, což značně snižuje možnost otěhotnění zejména u žen. Ty, které rodí až po třicítce, nejsou už ničím neobvyklým a ani první dítě těsně před čtyřicítkou v současnosti nikoho nepřekvapí. Je logické, že kvůli nutnosti léčby mají neplodné páry děti ještě později než zdraví lidé. Lékaři tvrdí, že až třetina mužů usilujících o potomka některou z metod asistované reprodukce je starší 40 let. Žen po čtyřicítce je mezi léčenými asi 5-7 %. "Plodnost neklesá u muže s věkem tak rapidně jako u žen po 40. roce věku," upozorňuje MUDr. Jan Šulc z pražského centra reprodukční medicíny Gest. U starších žen navíc stoupá riziko, že jejich dítě bude trpět některou z vrozených vad. U mužů je toto riziko minimální, i když s věkem u nich klesá počet i kvalita spermií. Ženská neplodnost Podle zkušeností lékařů může plodnost u žen ovlivnit prudké a výrazné zhubnutí nebo naopak nadváha, případně i velký stres. Dalším strašákem jsou záněty nebo endometrióza (děložní sliznice se vyskytuje i mimo děložní dutinu - pozn. red.), která se může podílet na neprůchodnosti vejcovodů. Závažné a někdy i nevratné poruchy plodnosti způsobuje ozařování a chemoterapie, což se týká i mužů. Také po operacích, při kterých se odstraňuje podvěsek mozkový, se objevuje hormonální porucha, která zapříčiní neplodnost. Neméně důležitý je i vliv znečištěného životního prostředí a nezdravého stravování, nadměrného pití kávy či alkoholu. Jednoznačně negativní vliv u obou pohlaví má kouření. Mužská neplodnost Mužskou plodnost ovlivňuje časté a dlouhé sezení, při kterém dochází k zahřátí varlat, což se často vyskytuje zejména u řidičů z povolání. Svůj podíl může nést i fyzická zátěž nadměrně zatěžující břišní svalstvo (zvedání činek a závaží ve fitness centrech), která zhoršuje odtok žilní krve z pánevních orgánů. Stejně tak mohou muži ublížit takové sporty, při kterých nadměrně zatěžuje oblast rozkroku - dlouhé či terénní jízdy na kole, motorce nebo na koni. "Plodnost mužů klesá poměrně významně. V porovnání se ženami je více než polovina problémů na straně mužů, přičemž dříve to byla jedna třetina," zdůrazňuje MUDr. Šulc. Zhruba u 15 % případů se lékařům u neplodných párů nepodaří zjistit příčinu. Je-li muž v pořádku, může mít děti bez problémů třeba i po šedesátce. Jestliže má však zdravotní problémy, mohou se potíže s plodností objevit už v mladším věku. "Muž si může nechat zamrazit spermie na pozdější dobu, pokud nemá v současné době partnerku. Tím zabrání znehodnocení spermií," doplňuje MUDr. Miloš Čekal. Řešení U léčby neplodného páru přichází jako první na řadu žena, u které lékaři provedou základní gynekologická vyšetření. Současně by však měl muž podstoupit spermiogram k vyšetření spermatu, neboť v mnoha případech se problém vyskytuje současně - tedy jak na straně ženy, tak i muže. Někdy lze neplodnost léčit nasazením hormonálních léků, nejlepších výsledků však bývá dosaženo jednoznačně použitím metod asistované reprodukce. K nim se lékaři uchylují i v případech, kdy se jim nepodaří příčinu sterility odhalit nebo když není běžná terapie úspěšná. Nejkrajnější možností je použití spermií dárce nebo vajíček dárkyně. Darovaná vajíčka nebo spermie se užívají i v případě některých genetických poruch s rizikem přenosu choroby na potomky. Metody asistované reprodukce Jde o léčebné postupy, které spočívají v přímé manipulaci s pohlavními buňkami: * intrauterinní inseminace (IUI) - nejjednodušší metoda, při které lékař vstříkne spermie partnera (případně dárce) v době ovulace tenkou trubičkou do dělohy ženy. Podmínkou je, že žena musí mít průchodné vejcovody. * mimotělní oplodnění (IVF) - z vaječníků ženy lékař odebere vajíčko nebo vajíčka, mimo tělo se oplodní mužskými spermiemi a embryo se následně zavede do dělohy. Procedura se provádí ambulantně, tedy bez hospitalizace. Používá se u žen s neprůchodnými vejcovody, u neplodnosti z imunologických příčin, při endometrióze, při porušené funkci vaječníků, u zhoršené plodnosti muže a také v případech, kdy příčina neplodnosti není známa. V České republice proplácejí pojišťovny základní variantu čtyř cyklů IVF, z toho 3 s přenosem embryí ženám ve věku 18 až 39 let. Po čtyřicítce si ženy tuto léčbu musí hradit samy. Cena umělého oplodnění se pohybuje zhruba od 35 000 Kč do 80 000 Kč za jeden cyklus. Cena se odvíjí od použitých léků a způsobu léčby. Pojišťovny hradí jen ty nejzákladnější, zatímco ty nejvíce úspěšné bývají ty nejdražší. "Už existují finanční instituce, které léčbu financují. Partnerský pár ji pak postupně splácí," dodává MUDr. Čekal.

---

Knižní tip: C. M. Doherty a M. M. Clark Léčba neplodnosti Patříte-li k takovým párům, které se marně snaží otěhotnět přirozenou cestou a zvažujete svou první návštěvu některého z center asistované reprodukce, bude vám tato kniha skvělým průvodcem a pomocníkem. Computer press, brož., 122 str., 152 Kč

---

PORODNOST A MIMOTĚLNÍ OPLODNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE: rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 Počet normálně narozených dětí 90 715 92 786 93 685 97 664 Počet monitorovaných cyklů IVF 8 879 10 126 10 665 12 424 Počet klinických těhotenství po IVF 2 287 2 575 2 965 2 833 PŘÍČINY NEPLODNOSTI U ŽEN: * anovulace (nedochází k uvolnění vajíčka) * snížená produkce hlenu v děložním čípku nebo jeho nevhodné složení * neprůchodnost vejcovodů * endometrióza * vrozené vady rodidel * vzájemná imunologická nesnášenlivost mezi partnery, která brání spojení spermie s vajíčkem PŘÍČINY NEPLODNOSTI U MUŽŮ: * porucha tvorby spermií * porucha transportu spermií (uzávěr chámovodů) * poruchy sexuálních funkcí V roce 1978 se jako první na světě narodila po mimotělním oplodnění Luisa Brownová ve Velké Británii, která dnes sama čeká svého prvního potomka. V České republice se první dítě po umělém oplodnění narodilo v roce 1982. Ročně se po umělém oplodnění narodí zhruba 3 % dětí. Zhruba polovina z léčených žen otěhotní do roka.