7°C
To je malér! Antibiotika, která mají léčit infekce způsobené bakteriemi, přestávají být účinná. Na některé druhy bakterií dokonce žádná z dosud známých antibiotik vůbec nezabírají. Hrozí nám tak, že začneme umírat na "běžné" angíny a zápaly plic, protože na ně nebudou účinné léky? Hlavním důvodem, proč antibiotika přestávají být účinná, je jejich časté předepisování "naslepo" i tam, kde jich vůbec není třeba. "Antibiotika by měla být předepisována cíleně. Nejlépe po laboratorním potvrzení infekce," vysvětluje mikrobiolog nemocnice v Motole Filip Prusík. Jedním z největších problémů jsou takzvaná širokospektrá antibiotika. Ta byla vyvinuta proto, aby zasáhla velké množství bakterií najednou. Opak se však stal pravdou! V řadě případů prostě nezaberou a navíc se podpoří vznik odolností bakterií na celou skupinu antimikrobních preparátů. "Antibiotikem, které je však stále účinné a bezpečné, je "starý známý" penicilin. Tím se s úspěchem léčí třeba angína nebo spála," dodává Prusík. A jaká bude další cesta v boji proti infekcím? "V některých zemích se muselo přistoupit dokonce k očkování proti bakteriím, které způsobují třeba "obyčejnýů zánět středního ucha. U nás se o tom uvažuje. Ale ani to není rozhodně konečné řešení," vysvětluje Prusík. Při plošném očkování totiž hrozí, že druhy bakterií zmutují do jiných variant nebo že se rozšíří typy, na které nebude očkování dostupné. Další naděje se vkládají do nově vznikajících druhů antibiotik. Pravda však je, že řada laboratoří má už nyní ve svých "sbírkách" několik kmenů bakterií, na které žádný ze známých léků prostě nezabere.
