Středa 23. září 2020
Svátek slaví Berta, zítra Jaromír
Oblačno, déšť 22°C

Pozor, infarkt!

14. srpna 2006 | 10:00

Kardiaci by měli v letním horku více dbát na své zdraví. Může je totiž postihnout smrtelný infarkt myokardu

Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Moderní medicína dnes už však dokáže stále více pacientů vrátit po prodělané srdeční příhodě do života. Ovšem každého čtvrtého pacienta čeká do dvou let druhý infarkt. Úmrtnost na srdeční infarkt se u nás za posledních 30 let snížila z 30 % asi na 4-8 %, ale přesto by lidé jeho riziko neměli podceňovat, obzvlášť v letních měsících. "Mezi rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí patří především zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka, nezdravá strava, kouření, nadváha, nedostatek pohybu a stres," vypočítává MUDr. Jan Piťha z pražského IKEM. Je prokázáno, že onemocnění srdce a cév lze až z 90 % předejít úpravou každodenních návyků. Kardiaci a léto Organismus každého člověka se vyrovnává s vyššími teplotami pomocí regulačních mechanismů. K nim patří např. rozšíření kožních cév, které se navenek projevuje zčervenáním pokožky, vyzařováním tepla a pocením. To má za následek pokles krevního tlaku, na který srdce reaguje zvýšenou činností. A protože nemocné srdce má určitý limit, krev stagnuje v plicích, srdce ji nestačí čerpat a tím dochází ke zhoršení dýchání. Zdraví lidé tento stav zvládají v pohodě, ale nemocné srdce kardiaků se s ním vyrovnává velmi těžce. "Postižené srdce dokáže zvyšovat výkon jen do určitého limitu. Pak může nastat nedokrevnost srdečního svalu nebo až akutní srdeční selhání. K tomu dochází tehdy, když nemocné srdce nezvládá přečerpávat požadované množství krve k životně důležitým orgánům," vysvětluje kardiolog prof. MUDr. Petr Niederle. Snaha organismu o vyrovnávání vysokých teplot může vyústit až v anginu pectoris - bolest za hrudní kostí. Jestliže jsou tepny hodně postižené a krevní tlak značně klesne, může nastat dokonce infarkt. Kardiaci by proto měli v horkých letních dnech obzvlášť pečlivě dbát na pitný režim, aby se vyhnuli dehydrataci organismu, která může vést k tomu, že se krev zahušťuje a zvyšuje se riziko vzniku krevních sraženin. Ty mohou být příčinou cévních mozkových příhod nebo plicních embolií. Další ohrožení Horko je také nebezpečné pro pacienty, kteří trpí vysokým krevním tlakem. Teplem rozšířené cévy a dehydratace organismu spojená s poklesem krevního tlaku mohou znamenat vzestup rizika nedokrvení mozku i srdečního selhání. "Starší lidé si méně uvědomují pocit žízně a častěji zanedbávají příjem tekutin. Neznamená to ale, že staří kardiaci jsou v létě ohroženější než ti mladí. Na rozdíl od mladších pacientů, kteří leckdy přeceňují své schopnosti, jsou starší kardiaci rozumnější a vyhýbají se v létě pobytu na prudkém slunci," upozorňuje profesor Niederle. Člověk s více rizikovými faktory pro vznik infarktu myokardu nebo který ho dokonce už prodělal, by na přímém slunci určitě neměl dělat žádné fyzicky náročné činnosti. Přípustná zátěž Na druhou stranu si však člověk trpící chronickou ischemickou chorobou srdeční (bez anginy pectoris) může podle kardiologa Niederleho dovolit docela hodně. "Nejvhodnější jsou pro kardiaka turistika, běh, rekreační plavání, jízda na kole, tenis, ping-pong, sportovní rybaření, jízda na kanoi či kajaku," vypočítává kardiolog. Léčba Při léčbě infarktu hraje nejdůležitější roli čas, pacient se musí co nejdříve dostat do specializovaného zdravotnického zařízení. Tam ho čeká podle závažnosti případu roztažení tepny s pomocí balonku (angioplastika), rozpuštění krevní sraženiny v tepně (trombolýza) nebo chirurgický zákrok (bypass). V každé krajské nemocnici funguje specializovaná katetrizační laboratoř s nepřetržitým provozem, celkem je jich u nás 20. Pacient s infarktem by se měl na specializované pracoviště dostat z kteréhokoliv místa v republice do dvou hodin. U nekomplikovaných případů trvá hospitalizace 5 až 10 dnů a během jednoho měsíce až dvou bývá většina pacientů schopna vrátit se do práce.


PŘÍZNAKY INFARKTU MYOKARDU: * krutá a tupá bolest za hrudní kostí * bolest šířící se do paží, krku a čelistí * atypické bolesti v zádech * náhlé zpocení * neklid až strach * celková slabost Někdy se infarkt může dostavit bez varovné bolesti a projeví se jen celkové příznaky (tzv. němý infarkt myokardu).

Související články