18°C
Užívat si sluníčka a koupání, to teď chceme všichni. Ne každému však letní horko svědčí. "K rizikům souvisejícím se slunečním zářením či horkým počasím patří kromě spálení kůže i úpal, úžeh či dehydratace," říká doktorka Vilma Benešová, ústavní hygienička Nemocnice Na Homolce v Praze. Nejvíc trpí cévy "Horké klima přináší větší zdravotní zátěž především lidem s onemocněním srdce a cév. Obecně se lidský organismus vyrovnává s tepelnou zátěží pomocí specifických regulačních mechanismů. Mezi tyto regulační mechanismy patří např. rozšíření kožních cév - navenek se to projeví zčervenáním, vyzařováním tepla a pocením. To má ale za následek pokles krevního tlaku, na který srdce reaguje zvýšenou činností. Protože nemocné srdce má "limit", krev stagnuje v plicích, srdce ji nestačí ůčerpat" a u těchto nemocných se zhoršují dechové funkce," vysvětluje doktorka Benešová. Mdlobám z horka předejdete pitím K tomu, aby člověk dostal úpal - nemoc z přehřátí, postačí horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu, tzv. "skleníkové". K prvním projevům patří slabost, nejistá chůze, zamlklost, zástava pocení, horká a suchá kůže. Člověk pak snadno omdlévá např. v přeplněném dopravním prostředku, má pocit zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístit postiženého na chladné místo v poloze vleže, uvolnit oděv a zdvihnout dolní končetiny. Pokud je možnost, otírat pokožku chladnou vodou a při vědomí dát napít studeného nápoje. Samozřejmě platí, že ve vážnějších situacích je nutné přivolat lékařskou pomoc. Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Vlivem oslunění se organismus přehřeje, pokožka rudne, mohou se vytvořit až bolestivé puchýře (tzv. spálení), dostavuje se bolest hlavy, celková nevolnost, zvracení. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu. Citlivější jsou lidé se světlou pletí a děti.
Pozor na léky "Některé přípravky totiž zvyšují citlivost pokožky na sluneční záření," upozorňuje doktorka Benešová. Patří mezi ně například antibiotika, léky používané při alergiích, psychofarmaka, hormonální antikoncepce, umělá sladidla a některé léčebné masti a krémy. "Pokud užíváme pravidelně nějaké léky, měli bychom si pozorně pročíst příbalový leták nebo se poradit přímo s ošetřujícím lékařem, zda se můžeme slunit," radí lékařka.
Co vás může potkat v parných dnech * přehřátí organismu * úpal a úžeh * spálení kůže * vyšší riziko infarktu, pokud máte vyšší krevní tlak * šok organismu z příliš studené vody * častější výskyt salmonely (bakterie, která způsobuje závažné střevní problémy) v potravinách
Jak přežít tropy ve zdraví Tropické teploty s sebou přinášejí i četná zdravotní rizika. Některá mohou skončit tragicky. Při nedostatečném příjmu tekutin dochází postupně k dehydrataci organismu, která má několik stupňů závažnosti a může končit i selháním životně důležitých funkcí. V extrémních teplotách 25 stupňů a více bychom měli za den vypít 3-3,5 litru tekutin. Záleží i na fyzické aktivitě, která potřebu vody ještě zvyšuje. Když málo pije zdravý člověk, doplatí na to bolestí hlavy, únavou a poklesem výkonnosti. U lidí s cukrovkou nebo vážným postižením ledvin však mohou být následky mnohem vážnější. Základem pitného režimu je především čistá voda! Důležité je pít pravidelně, nikoli pouze podle pocitu žízně. Hodně osvěží vlažné neslazené ovocné či bylinkové čaje. Příliš studené nápoje v těle rychle mizí, vlažné procházejí tělem postupně a osvěží proto víc. Dostatek tekutin je nezbytný pro správnou funkci ledvin, aby se z těla mohly odplavovat škodliviny. Na pravidelném příjmu tekutin je také závislá rovnováha vnitřního prostředí lidského těla. V horkých letních dnech bychom tedy měli skladbě svého pitného režimu věnovat pozornost, shodují se lékaři. K vhodným nápojům patří také minerálky (pijte je odražené), protože v těle nahradí vypocenou sůl. Člověk spolu s potem ztrácí množství důležitých iontů. Jedná se zejména o sodík, draslík a hořčík.
