Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Vláknina pro zdraví

Hodně vlákniny se skrývá v ovoci, ale pozor: je v něm i hodně cukru.
29. května 2006 | 10:00

Jíte málo ovoce i zeleniny a dáváte přednost bílému pečivu? Pak z vás odborníci na zdravou výživu rozhodně nebudou mít radost

Vláknina nedává organismu ani energii, ani vitaminy, ani minerály. Přesto nám ji odborníci na zdravou výživu vřele doporučují. Je opravdu takovým superlékem v boji proti cukrovce, ateroskleróze a nadváze? Udělala jste velké změny k lepšímu ve svém stravování. Stále však dáváte přednost bílému pečivu před celozrnným a konzumujete poměrně málo zeleniny a ovoce. Důsledkem toho je nedostatek vlákniny ve vaší stravě. Vláknina je přirozenou součástí rostlinné potravy. Je to směs polysacharidů (celulózy, hemicelulózy, pektinu), ale i dalších složek (například ligninu). Lidský organismus neobsahuje enzymy, které by vlákninu štěpily, proto nejsme schopni využít ji jako zdroj energie nebo minerálních látek a vitaminů. Trávicí trakt však s jejím příjmem v potravě počítá. Podle odborníků ovšem strava většiny lidí obsahuje jen minimum celozrnné mouky a téměř žádnou neloupanou rýži - tedy zdrojů potřebné vlákniny. Očista organismu Porovnáte-li celozrnný toust a toust z bílé mouky, zjistíte zřejmé rozdíly. Už jen složení celozrnného výrobku vás nutí k delšímu a intenzivnějšímu žvýkání. To je důležité hlavně pro lidi s nadváhou, kteří bohužel často jedí hltavě a polykají velké kusy potravy. Proto mohou mít i při snědení většího množství potravy pocit, že se najedli málo. Bílý toust vás dokáže, pokud nejste hodně hladová, nasytit nejvýše na dvě hodiny. Ovšem celozrnný vám dodá pocit plného žaludku až na tři hodiny, přičemž energetická hodnota obou toustů je téměř stejná. Přínosy Dostatek vlákniny ve stravě má preventivní účinek proti rakovině tlustého střeva, pozitivně ovlivňuje rychlost vstřebávání živin, zvětšuje objem trávené potravy a tím prodlužuje pocit sytosti. Zároveň působí proti zácpě. Bohaté zdroje Snadným způsobem, jak doplnit vlákninu do jídelníčku, je konzumace potravin obohacených dietní vlákninou. Patří k nim ovocné džusy, probiotické jogurty nebo rostlinné tuky obohacené vlákninou. Konzumací dvou plátků celozrnného chleba namazaných rostlinným tukem a doplněných jedním jablkem můžete pokrýt až polovinu doporučené denní dávky vlákniny. Vysokým zdrojem vlákniny jsou i luštěniny a rýže natural. Čemu dát přednost Celozrnný chléb, rýži, brambory a výrobky z obilnin byste měla jíst několikrát denně. Kromě toho si dopřejte každý den alespoň 400 gramů syrové zeleniny a ovoce. Nepříznivé účinky nadměrné konzumace vlákniny téměř neexistují. Mírný negativní účinek má vláknina na vstřebávání minerálních látek a vitaminů. Takže i u vlákniny platí: všeho s mírou.


V KAPSLÍCH - VŽDY PO RUCE! Kdo nepřijímá vlákninu v dostatečném množství v potravě, respektive mu taková strava nechutná, má možnost sáhnout po doplňcích stravy. Dnes už nejste odkázaná jen na pití různých koktejlů, můžete si koupit vlákninu i v kapslích. Ty se užívají 1-2x denně. Tímto způsobem si váš organismus zachová plnou výkonnost, vytvoří si zásobu energie a nastartuje se na plné obrátky! POZITIVNÍ ÚČINKY VLÁKNINY: * Pomáhá v boji s nadváhou - nutí nás potravu lépe rozkousat, díky schopnosti vázat vodu je obsah žaludku větší a pocit sytosti přetrvává déle. Zpomaluje se vstřebávání cukrů i tuků. Kromě toho vláknina obsahuje minimum energie. * Má pozitivní účinky při prevenci a terapii onemocnění kardiovaskulárního systému, a to díky své schopnosti snižovat vstřebávání tuků. * Preventivně působí při nádorových onemocnění, především tlustého střeva. Škodliviny tak mají méně času, aby negativně působily na organismus, a omezenou šanci vstřebat se. * Upravuje problémy s vyprazdňováním střev. Stolice je pravidelnější. Tímto způsobem se nejen zbavíte zácpy, ale i dalších komplikací (například hemeroidů). * Chrání před vznikem cukrovky a jiných metabolických chorob. * Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.
DOPORUČENÝ PŘÍJEM VLÁKNINY SE POHYBUJE V ROZMEZÍ 30 AŽ 40 GRAMŮ NA DEN V ZÁVISLOSTI NA VĚKU A PRACOVNÍM VYTÍŽENÍ. Pramen: Světová zdravotnická organizace

Související články