9°C
Brzké odstavení dítěte od kojení může být v dospělosti jedním z faktorů, které předurčují dospělé ke zvýšené konzumaci alkoholu a k alkoholismu. Doktor Holger J. Sorenson společně s kolegy z Copenhagen University studoval vztah mezi kojením a alkoholismem u zhruba sedmi tisíc žen a mužů, kteří se narodili mezi lety 1959 a 1961. Zohledňoval přitom také rodinné poměry a styl života. Zjistil, že čtyřiatřicet procent ze zkoumaných pacientů nekojily matky déle než jeden měsíc. Kvůli nemocem způsobeným alkoholem pak bylo do roku 1999 hospitalizováno 138 lidí, z toho zhruba polovina byla kojena pouze měsíc po narození. Vědci se domnívají, že příliš brzké odstavení dítěte od prsu může zvýšit riziko jeho pozdějšího holdování alkoholu o pětašedesát procent. Sníží se tak totiž fyzický i psychický kontakt mezi matkou a dítětem, což vede ke zvýšenému riziku alkoholismu. Další možností je také fakt, že snížený příjem polynenasycených mastných kyselin obsažených v mateřském mléce může ovlivnit vývoj mozku.
