Náchylnost k nemocem nezávisí jen na imunitním systému, ale i na celkovém zdravotním stavu a dobré kondici. Proto jsou nejvíce ohrožené malé děti, starší a nemocní lidé, ale i silní kuřáci a alkoholici. Obranyschopnost organismu nejčastěji oslabují virové infekce, vyčerpání nebo prochladnutí. Zimní měsíce jsou ideálním obdobím pro šíření virů a virových onemocnění dýchacích cest. Pokud si však osvojíte zdravý životní styl, riziko nákazy mnohonásobně snížíte. Nikdy se nespoléhejte jen na léky nebo vakcíny, ani ty nedokážou zázraky. Nebezpečí viróz Nemocných v zimě přibývá i v souvislosti s venkovní teplotou. Onemocněním dýchacích cest nejvíce vyhovují teploty kolem 0 °C, kdy se množí patogenní mikroorganismy. Při prochladnutí se zpomaluje látková výměna a stahují se cévy, čímž se sníží prokrvení tkání a tím klesá i obranyschopnost organismu. Původci chorob se tak mohou lépe množit a vyvolat nemoc. Jak se chránit Abyste zabránila prochladnutí, je důležité dbát na vhodné oblečení, přičemž lepší než jeden huňatý svetr je raději několik vrstev. Důležité je nezapomínat na to, abyste měla v teple i nohy, od nich nastydnete nejsnáze a nemoc může velmi rychle postihnout i ledviny. Což je nejen nepříjemné, ale zároveň i velmi bolestivé. Nejpříhodnějšími prostory, kde se můžete v zimě nakazit, jsou dopravní prostředky. Zejména společná madla na držení jsou obrovským semeništěm virů, proto se jich držte raději jen v rukavicích. Ovšem nebezpečné mohou být i nevětrané uzavřené místnosti, jako jsou kina, divadla, koncertní sály apod. S chřipkou do postele Zatímco virového onemocnění se často zbavíte během jediného víkendu, s chřipkou musíte zůstat v posteli i několik dní. Jde totiž o velmi silnou infekci, která se projevuje náhlým začátkem nemoci, rychlým nástupem horeček, bolestmi hlavy, výraznou únavou a totálním vyčerpáním. Pokud neposlechnete své tělo a nezalezete do peřin, můžete nakazit i další lidi a stoprocentně si přivodíte další zdravotní problémy, které se mohou projevit až za několik let. Chřipkové viry totiž zasahují i do svalů, ato včetně srdečního. Přechození chřipky může mít za následek závažné chronické komplikace, jako jsou zánět srdečního svalu, zápal plic i selhání srdce u starších lidí trpících kardiovaskulárními chorobami. Výjimkou nejsou ani revmatická nebo autoimunitní onemocnění. Vitaminy Užívání vitaminů a potravinových doplňků nemá zásadní význam pro posílení obranyschopnosti. Výjimkou je jen vitamin C. Lepší je však dopřávat ho organismu ve formě čerstvého ovoce a zeleniny, než polykat uměle připravené tablety. "Multivitaminové přípravky je dobré doplnit například na sklonku zimy, kdy už ovoce i zelenina velkou část z obsaženého vitaminu C a dalších látek ztratily. Megadávky vitaminů ale nedokážou imunitu nijak výrazně posílit," tvrdí doktor Petr Čáp z Centra alergologie a imunologie Nemocnice Na Homolce. Jak léčit oslabenou imunitu Přivedou-li pacienta do ordinace opakovaná respirační onemocnění, musí lékař nejprve posoudit, jak je na tom jeho organismus s tvorbou protilátek. V případě jejich nedostatku je možné je doplnit. Pokud má pacient málo bílých krvinek (tzv. vojáků imunity), podá mu lékař lék, který stimuluje buněčnou imunitu. Jestliže vyšetření nic takového neprokáží, ale pacient přesto trpí častými nemocemi dýchacích cest, použijí lékaři tzv. bakteriální vakcínu, což je výtažek z mrtvých bakterií, které nejčastěji žijí v krku (streptokoky, stafylokoky).

---

PRO UDRŽENÍ DOBRÉHO ZDRAVÍ: * Jezte lehkou stravu, hlavně hodně čerstvého ovoce a zeleniny. * Pohybujte se na čerstvém vzduchu (bez pohybu neprobíhá látková výměna dostatečně, imunitní reakce jsou oslabeny). * Dbejte na teplotu a vlhkost vzduchu v místnostech (přetopené a suché prostory organismu neprospívají). * Nekuřte. * Nepijte alkohol. CO OSLABUJE IMUNITU * infekce, především virová (80 % všech chorob z nachlazení způsobují viry) * vyčerpání (po těžké fyzické práci, vrcholovém sportu, po bujaré oslavě) * prochladnutí * nedostatečný pohyb na čerstvém vzduchu * znečištěné ovzduší (zejména ve velkých městech škodliviny porušují sliznici dýchacích cest, ta je pak náchylnější k infekcím) nesprávná strava (těžká jídla zatěžují metabolismus) * stres Co je to imunita * Je to schopnost organismu rozeznat choroboplodné zárodky a zneškodnit je. Dělí se na: * buněčnou imunitu - ta je vytvářena bílými krvinkami, které se podílejí na likvidaci cizorodých organismů; * humorální (protilátkovou) - jejím hlavním úkolem je tvorba protilátek. * Na správném fungování imunity se podílí několik orgánů: mandle v krku, brzlík, slezina, mízní tkáň a uzliny, kostní dřeň. Imunitní systém nefunguje vždycky jen pro blaho organismu. V některých případech se může obrátit i proti němu - autoimunita.