19°C
Máte pocit, že zešílíte při technu, protože vás úplně rozhodí? A naopak klid hledáte ve vážné hudbě? A vaše děti zase studují za hlomozu čehosi, čemu říkají rap. Když si babička pustí dechovku, začne vás bolet hlava, zatímco ona tvrdí, že jí povolí revma a chce se jí tančit? Všechno je možné - v naší dušičce a těle se prostě hraje na různé strunky... Není divu, že se i zcela seriózní odborníci zabývali vlivem hudby na lidskou psychiku - a potažmo i tělesnou schránku. A na co přišli? 1. Ve známém americkém seriálu hrála chirurgům při operaci hudba, kterou měli rádi, aby jim šlo vše lépe od ruky. Je-li to hudba, která i na pacienty působí jako uklidňující, prý nejen lépe zvládnou samotný zákrok, ale lépe se i hojí - tudíž potřebují méně léků na tišení bolestí. 2. Nemůžete usnout? Místo pilulek na spaní nebo přípravy meduňkového čaje vyzkoušejte pustit si potichoučku hudbu. Klidně si pro ten případ pořiďte takovou, která má označení relaxační. Ovšem předem si vyzkoušejte, že vás spíše neštve a neprovokuje. 3. Němečtí vědci zjistili, že muzikoterapie hraje nezastupitelnou roli rovněž v počátečních fázích léčby a rehabilitace při těžkých poraněních mozku. Hudba dokáže pacienty vyvést z apatie, zlepšuje jejich koordinační i pohybové schopnosti. 4. O pozitivním vlivu skladeb Wolfganga Amadea Mozarta se díky jeho výročí mluví hodně. Ovšem prý báječně fungují i na snížení počtu záchvatů u epileptiků.
Jakou muziku vybrat? * Pro dobití energie, ale i hluboké uklidnění: hudba japonské citery a bambusové flétny, gregoriánské chorály, středověké madrigaly, Johann Sebastian Bach, Beethovenova Devátá symfonie * K navození radosti: etnická a lidová hudba, klasické blues. * Podnícení fantazie: Mozart, Wagner, Čajkovskij a Chopin, Beethovenova díla, jazz a Beatles * K práci či studiu: rocková a pop, některé avantgardní a experimentální směry, syntezátorová hudba a reklamní znělky * Tělesnou očistu prý přivodí: punk rock * K utišení bolesti: relaxační hudba, ale třeba i zvuky přírody * Na posílení srdce: radostná hudba - takže k veselou písničkou do každého dne
Hluk ohrožuje hlavně blonďáky Stejně jako nás může klidná a tichá hudba vyléčit nebo naladit, může nás hluk paralyzovat. Měli bychom se mu vyhýbat, co to jen jde - ovšem naše města jsou jím zamořena už stejně jako smogem. Co o něm víme? * Muži snesou větší hluk než ženy, ale když se potřebují soustředit, vadí jim i nižší hladina hluku. * Seveřané se velkému hluku vyhýbají, zatímco Italové jsou v hlučném prostředí ve svém živlu. * Hluk podle výzkumů prý více zatěžuje blonďáky než tmavovlasé lidi. * Obecně se ale dá říci, že to, co člověk vnímá jako hluk, je individuální, stejně jako reakce na něj. * Jste-li dlouhodobě vystaveni vyšší hladině hluku, se vší pravděpodobností dojde k poškození sluchového aparátu, jeho opotřebování a poklesu vnímání zvuku. * Odborníci varují i před sluchátky discmanů či walkmanů, která se vkládají přímo do uší. * Máte rádio u postele? Pro usnutí si ho pusťte tak, aby nehrálo víc jak 40 decibely. * Klapot kláves počítače má 60 decibelů, to už může rušit v soustředění. * Hlasitá hudba má kolem 90 decibelů, to už je pro sluch kritická hladina. Na diskotékách ale dosahuje hluk až 120 decibelů, to už je pro ucho hranice bolestivosti. Podobné intenzity jako hudba diskoték dosahuje hluk ze staveb, sbíječka má až 130 decibelů a startující letadlo 140. * Nejlepší relaxací pro uši je naprosté ticho.
