"Vadí zejména vysoké teplotní rozdíly mezi vytopenými budovami a venkovním prostředím. Prochladnutí a následné zahřátí vlasovou pokožku vyčerpává a dráždí," říká dermatoložka Michaela Havlíčková. Při příchodu do teplé místnosti se pokožka prokrví, tím jsou více stimulovány potní i mazové žlázy a vlasy se více mastí. Přetopený vzduch v nevětraných místnostech vlasy vysušuje a jsou pak náchylnější k poškození, jako je lámavost a třepení. Při pobytu na horách může vlasy nechráněné čepicí poškozovat také sluneční záření. Vlasy vysušují i laky s velkým obsahem alkoholu, zátěží jsou i ondulace horkými natáčkami, horké kulmy či rovnání vlasů žehličkami. Také vlasovou pokožku postiženou lupy zima zatěžuje více než teplejší období roku. Zvýšené maštění a pocení kštice vytváří ideální podmínky pro množení kvasinky, která se podílí na vzniku lupů. "Když se poruší přirozená rovnováha mikrobionálního osídlení kůže, sníží se její obranyschopnost a kvasinky toho využijí. Zima tak potíže s lupy zhoršuje," vysvětluje lékařka. Jestliže se lupy objeví jednorázově, například po změně vlasové kosmetiky, stačí obvykle k vyřešení problému vrátit se k osvědčené značce. Pokud přetrvává, je třeba zahájit léčbu. "Při samoléčbě se jako šampón první volby osvědčuje přípravek s ketokonazolem, působící přímo proti příčině tvorby lupů, kvasince Pityrosporum ovale," radí doktorka Havlíčková. U mírnějších forem tento postup obvykle stačí. Podle závažnosti je pak dobré léčebný šampón používat preventivně jednou za týden, případně za dva až tři týdny. Kromě tohoto přípravku jsou k dispozici i šampóny s obsahem jiných antimykotik: například dehtu, síry, salicylové kyseliny aj. Jestliže problémy s lupy přetrvávají, svěřte se do péče dermatologa.