Nejprodávanější lék proti kardiovaskulárním chorobám vyráběný firmou Pfizer Lipitor, patřící do skupiny statinů a na českém trhu dostupný pod názvem Sortis, není efektivnější než podobné léky. V některých případech má i horší vedlejší účinky. Tvrdí to závěry studie nezávislého Německého institutu. Studie vznikla na základě sporů, které se v Německu vedou ohledně ceny Lipitoru a jiných uvedených léků, jež mají snižovat hladinu cholesterolu. Prodloužení života pacientů s ischemickou chorobou srdeční bylo posuzováno u přípravku Zocor firmy Merck a u Pravastinu firmy Squibb, nikoli však u Lipitoru. Jonathan Jones z kardiovaskulární skupiny firmy Pfizer řekl, že vedlejší účinky konkurenčních léků se liší a že každá studie může vést k jiným výsledkům v závislosti na závažnosti, která se jim přisuzuje. Pro případy akutních onemocnění nebyl dostatek údajů, aby potvrdily, že kterákoli ze skupin - Lipitor, Zocor nebo Pravastin - je lepší než ostatní. V případě kardiovaskulárních pacientů trpících zároveň diabetem se ukázalo, že život prodlužuje pouze Zocor firmy Merck. Ostatní farmaceutické firmy následně snížily ceny svých léků. Pfizer potom zahájil reklamní kampaň v tisku a uváděl, že Lipitor je lepší než ostatní uváděné léky a má významně menší vedlejší účinky ve velkých dávkách. V důsledku toho se na Lipitor zaměřila shora zmíněná studie. Její závěry ale neprokázaly tvrzení, že by Lipitor byl lepší než ostatní uváděné přípravky. Ve srovnání se Zocorem má více negativních vedlejších účinků. Nesmí být užíván pacienty s chorobou jater, kojícími a těhotnými ženami a ženami, které chtějí otěhotnět. Před nasazením léčby je třeba provést jaterní testy. Podle konzultační firmy IMS Health se v loňském roce prodal Lipitor v hodnotě 12 miliard dolarů, druhý neprodávanější lék tohoto typu, Zocor od firmy Merck, v hodnotě 5,9 miliard dolarů. Lipitor je České republice dodáván firmou Pfizer pod názvem Sortis. Jedná se o jeden ze skupiny léků nazývaných statiny, které slouží k léčbě nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Léky z této skupiny snižují hladinu cholesterolu v organismu. Účinnost léků této skupiny byla prokázána u různých skupin pacientů celou řadou klinických studií, které byly publikovány jak v zahraničním, tak českém odborném tisku. Podle MUDr. Davida Horáka z katetrizační laboratoře krajské nemocnice v Liberci mají tyto léky i celou řadu nežádoucích účinků, které se však vyskytují u relativně malého počtu léčených. "Mezi závažnější patří poškození jaterních funkcí, které se v závislosti na dávce objevuje u méně než 2,5 procenta pacientů, a postižení svalové tkáně, která může být vzácně vystupňována až k tzv. rhabdomyolýze, tedy k rozpadu kosterních svalů. V informaci o léku je uváděna i celá řada méně závažných nežádoucích vedlejších účinků. Například se jedná o bolesti hlavy, zácpu nebo průjem a další. Celkově lze konstatovat, že výskyt nežádoucích účinků je nízký a k vysazení léčby vede jen u malého počtu pacientů. Byly zaznamenány též různé lékové interakce, zejména s určitými antibiotiky nebo dalšími látkami metabolizovanými stejnými cestami jako Sortis. Porovnání různých léků ze skupiny statinů je obtížné, protože klinické studie se neuskutečnily na porovnatelných populacích a v porovnatelných designech pro všechny dotyčné léky," upřesnil MUDr. Horák.