Přežvykování čehokoliv je známo odnepaměti. Dnes dáváme přednost jen žvýkačkám. Ty mají pozitivní vliv na zuby, ovšem jen v případě, že neobsahují cukr. Což už dnes není problém, protože cukrové bomby v podobě žvýkaček Pedro, Bajo, Pupu aj. už v obchodě neuvidíte. Ale samotné žvýkání k čištění chrupu nestačí. Žvýkání správné žvýkačky má pro zuby hned několik příznivých účinků. Nejdůležitější je určitě prevence proti zubnímu kazu. Žvýkáním především po jídle odstraníte zbytky jídla a povlaku z povrchu zubů a neutralizujete vznikající kyselé prostředí v ústech. Tím udržujete zuby čisté a zdravé. Většina žvýkaček dnes obsahuje kromě jemných mikrogranulí také výtažky z máty, která je známá svými protizánětlivými účinky. Žvýkačky se vyplatí nosit neustále při sobě, rozhodně je to pohodlnější, než mít po ruce kartáček a zubní pastu. Navíc ne vždy je možnost a čas si zuby například po obědě vyčistit před důležitou schůzkou. V tom případě spolehlivě nahradí zubní kartáček žvýkačka a vy se nejen zbavíte zbytků jídla v ústech, ale získáte zároveň i svěží dech. Doplněk hygieny chrupu Žádná žvýkačka však není natolik zázračná, aby nahradila pravidelné čištění zubů, které je nutné provádět nejméně 2x denně. Žvýkačku proto berte jen jako další součást ústní hygieny, do které patří například i používání dentálních nití či mezizubních kartáčků. Nezapomínejte na pravidelné preventivní návštěvy stomatolaga, dvakrát ročně vám je platí zdravotní pojišťovna. Pokud se k zubaři vydáte až ve chvíli, kdy vás zuby bolí, je pozdě. Kartáček si měňte každé 3 měsíce. Pokud patříte k průměru, a dva zubní kartáčky vám vydrží téměř rok a půl a pasty spotřebujete jen čtyři za rok, pak se nad sebou zamyslete. Rodiče zodpovídají za děti Zubnímu kazu předejdete především omezením sladkostí - tedy nápojů i jídel. Což je problém zejména u dětí. Vzhledem k tomu, že v 90. letech byly zrušeny pravidelné stomatologické prohlídky ve školách, odpovídají za stav chrupusvých ratolestí jejich rodiče. A to asi ne vždy a všude funguje, protože podle odborníků se kazivost zubů u dětí zhoršuje. Dětí mají víc kazů než výplní, z čehož jasně vyplývá, že pravidelné vyšetření u zubaře zanedbávají. "Do osmi let dítěte musíte zoubky dočišťovat. Jde o poměrně náročnou mechanickou dovednost, a proto je nutné alespoň kontrolovat i ty nejšikovnější děti. Starším dětem je třeba důsledně připomínat ranní i večerní čištění chrupu. Důsledky zanedbávání v dětství bohužel neseme po celý život, v současné době neexistuje plnohodnotná náhrada zdravého zubu," říká MUDr. Lenka Tůmová. Příjemné funkce žvýkaček Většina lidí žvýká žvýkačky, aniž by si uvědomovali, že při tom mají příjemný pocit a relaxují. Psychologové tvrdí, že žvýkání jim pomáhá soustředit se na práci, ať už pracují v kanceláři nebo venku. Pomáhá také držet člověka v určité bdělosti a současně uvolňuje napětí v běžných situacích, které v člověku obvykle vyvolávají neklid a nervozitu. Proto byly žvýkačky pravidelně dodávány i vojákům v období obou světových válek. Dodnes je žvýkačka součástí dodávek americkým posádkám na vojenských pozicích, základnách i bitevních lodích. Je tedy dobré mít žvýkačky neustále i na pracovním stole po ruce v případě, že právě "bojujete" se svým šéfem. Při žvýkání však dbejte i na slušné vychování a žvýkejte decentně. Pokud budete "mlít pantem" jako nějaký přežvýkavec, nebude na vás určitě hezký pohled. V některých situacích se dokonce nehodí žvýkat vůbec. Nedávejte dětem před spaním jablko, to zubní kartáček nenahradí. Obsahuje totiž až 15 % cukrů přeměňujících se na organické kyseliny. Ty poškozují povrch skloviny, čímž může vzniknout zubní kaz.

---

Co způsobuje žvýkání žvýkaček bez cukru: * omezuje vznik zubního kamene * odstraňuje zbytky jídla ze zubů * neutralizuje kyselé prostředí v ústech * osvěžuje dech * podporuje tvorbu slin * povzbuzuje soustředění * uvolňuje napětí a nervozitu * udržuje pozornost při řízení vozu * zmírňuje únavu TROCHU HISTORIE Už ve starověkém Řecku si lidé čistili zuby a dezinfikovali ústa žvýkáním mastixové gumy, což byla pryskyřice získávaná z kůry keře Pistacia lentiscus. Indiáni z oblasti Nové Anglie zase hledali uspokojení ve žvýkání pryskyřice z jehličnatých stromů, nejčastěji smrku nebo borovice. Už na začátku 19. století britští kolonizátoři tento indiánský zvyk zpeněžili, když začali kostky borové gumy prodávat.