Proč jíst zásaditě a nebýt kyselí

Kyselost organismu je nebezpečná, hrozí i nádorová onemocnění.
29. července 2014 | 13:35

Když jsme překyselení, zbytečně přicházejí nemoci a předčasně stárneme. Měli bychom proto konzumovat co nejvíc zásaditých potravina a kyselým se vyhýbat. Zásaditý, tedy nekyselý, je například citron. Překvapení?

Necítíme je ani nevidíme - kyseliny a zásady. A přece. Z velké části určují, jestli se budeme cítit skvěle, nebo naopak mizerně a unaveně. Přesněji, závisí to na jejich poměru v našem těle. A ten u většiny z nás nesedí, kyseliny mají bohužel navrch. Jak nastartovat změnu k lepšímu? Jídlem.

I pohyb nám pomáhá v boji za zásaditost.
Autor: shutterstock.com

Jak to poznáte

Vysoký nadbytek kyselin v těle poznáte poměrně snadno. Jste přetažení, stále unavení, bez energie. Pomalu a nedostatečně se uzdravujete, neustále vás provází silné napětí ve svalech, bolesti hlavy a zad. Pokožka má sklon k ekzémům, nos a oči máte podrážděné a stále silněji vás sužují bolesti, které nemůžete přesně určit.

Trpíte zácpami nebo průjmy, plísňovými onemocněními, máte deprese a psychické poruchy (podrážděnost, agresivita, stavy beznaděje). Objevuje se zapomnětlivost, roztržitost, nedostatek radosti ze života. Trápí vás „těžké“ nebo studené nohy a ruce, bolesti ve svalech, jste citliví na chlad a náchylní k infekčním onemocněním. Po delší době vám hrozí velmi vážná onemocnění, včetně nádorových. Přitom stačí málo - změnit jídelníček.

Nechť je jídlo lékem

Dnes máme na výběr spoustu chemicky upravovaných potravin, po kterých z lenosti rádi saháme. Fast foody nám taky nepřidávají. Naše nepřirozené stravovací návyky (v kombinaci s „nalomenou“ psychikou a nedostatkem pohybu) vedou k tomu, že podíl zásaditosti v našem těle je trvale příliš nízký a podíl kyselosti příliš vysoký. A to je špatně.

Při dlouhodobém překyselení se veškeré funkce v našem těle zhoršují a postupně všechno ústí do nemocí. I proto je nás stále víc s diagnózami chronických, degenerativních chorob, které medicína neumí vyléčit. „Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo,“ radil nejslavnější lékař středověku Hippokrates. Stále víc mu dnes dáváme za pravdu.

Zásadně zásaditě

Abyste pochopili, co pro sebe můžete udělat, potřebujete něco málo chemie. Poměr kyselin a zásad vlastního těla poznáte podle hodnoty pH. Neutrální je hodnota pH 7, hodnoty pod ní jsou kyselé, hodnoty nad ní zásadité.

Vnitřní prostředí vašeho těla má mít mírně zásaditý charakter. Jak zjistíte své pH? Nejdůležitější je hodnota pH krve, změřit vám ji musí lékař. Nejlepší je požádat o změření v rámci preventivní prohlídky nebo jiné návštěvy obvodního lékaře.

Když jste v pohodě

Pokud jste s hospodařením s kyselinami a zásadami v rovnováze, látková přeměna ve vašem těle probíhá, jak má, a vy se cítíte výtečně. Vaše tělo se totiž dokáže zbavovat veškerého nepotřebného odpadu nejefektivněji, jak to jde. Je schopné udržovat vnitřní orgány v co možná nejlepší kondici a vy jste v pohodě nejen fyzicky, ale i psychicky. Co se ale děje v opačném případě

Pomoc, jsem strašně kyselý!

Tělo nasazuje veškeré úsilí, aby udrželo poměr kyselin a zásad ve stanovených hranicích. Když ale musí neustále bojovat o to, aby na spodní hranici nesklouzlo do kyselých hodnot, znamená to pro něj silné zatížení. Tenhle stav se označuje také jako latentní překyselení (acidóza), a právě jí trpí většina lidí s nerovnováhou pH.

I špatná psychika nás okyseluje. Zásadní ale je, co jíme.
Autor: shutterstock.com

Latentní překyselení nutí tělo, aby si z životně důležitých orgánů a kostí vypůjčovalo minerály jako vápník, sodík, draslík a hořčík, které potřebuje k neutralizaci kyseliny. Zdravé tělo to zvládá, ale pokud se tyhle rezervy vyčerpají, je výrazně oslabené.

Nadbytečné kyseliny, které už tělo nedokáže vyloučit přirozenými cestami, uloží na místa a do orgánů, které dočasně tento nápor vydrží, ale jednou řeknou dost. U každého z nás je to jiné místo v těle, a každý si tak zakládá na jiné zdravotní problémy, i když příčina je vždycky stejná…

Kyselá sladidla

Nenechte se zmást. O tom, jestli jsou potraviny kyselinotvorné nebo zásadotvorné, nerozhoduje chuť na jazyku. Podstatný je účinek, jaký potravina zanechává v těle po svém strávení. Typický západní jídelníček bývá bohužel příliš bohatý na živočišné produkty, které vytvářejí kyseliny (maso, vejce, mléčné výrobky, mouku, cukr, kávu, limonády, alkohol) a obsahuje málo zásaditého jídla (čerstvé zeleniny a ovoce). Navrch užíváme spoustu kyselinotvorných léků a umělá sladidla, i ta jsou silně kyselinotvorná. Výslednou kyselost nebo zásaditost ovlivňuje i příprava jídla. Platí, že syrová strava je víc zásaditá než vařená jídla.

Co vede k překyselení:

  • špatná výživa a nesprávné stravovací návyky
  • jezení ve spěchu a nedostatečné žvýkání
  • špatný pitný režim
  • zlost, strach, úzkost, zloba, stres
  • znečištěné životní prostředí
  • chemická léčiva
  • nedostatek pohybu a spánku
  • mělké dýchání

 

Diskuse ke článku
Související články
Vybíráme z placeného obsahu
Video se připravuje ...