10°C
Kromě obvyklých neřestí, jakými jsou například nadměrné pití kávy, alkoholu (zejména destilátů) a kouření, vyvolává vředy špatná životospráva a hlavně stres. Zvlášť dlouhodobý. Vznikají ale i tehdy, když se doslova cpeme analgetiky (léky proti bolesti) a polykáme je na každou maličkost.
Častou příčinou bývá i nakažení zvláštní bakterií, která se jmenuje Helicobacter pylori - její objev byl oceněný Nobelovou cenou. Bakterie se dá perfektně vyléčit antibiotiky. Svou roli u vředů hraje i genetika - někdo to prostě má v rodině.
Vředy obvykle vznikají tak, že dojde - z nejrůznějších důvodů - ke ztenčení ochranné vrstvy hlenu chránícího povrch sliznice, která je potom vystavena agresivnímu působení kyselých žaludečních šťáv určených k trávení. Potíže se liší podle toho, kde se vřed udělá. Častější bývá na dvanáctníku, což je začátek tenkého střeva u žaludku. Ten se projevuje nejčastěji bolestmi nalačno (bolest vzbudí nemocného i v noci). Člověku se uleví po jídle. Když je vřed přímo v žaludku, začne potíže pociťovat tak dvě až čtyři hodiny po jídle. Časté je i nechutenství a zvracení.
Pozor na krev!
Předzvěstí obou typů vředů bývá pobolívání v horní části břicha, nevolnost, pocit sytosti po pár soustech, pálení žáhy, nadýmání, hubnutí, aniž byste drželi dietu. A když se objeví stopy krve při zvracení nebo je krev součástí černé dehtovité stolice, je to už kritický signál. Pacient musí hned do nemocnice na vyšetření! Vřed totiž nejspíš praskl a hrozí akutní nebezpečí. Někdy předcházejí této krizi slabost až mdloby a silné bolesti břicha.
U vředů jednoznačně platí, že čím dřív nemocný vyhledá lékaře - (gastroenterologa), tím lépe. Nejčastěji provede gastroskopii - pomocí speciální hadičky - s optikou prohlédne stav žaludeční sliznice. Vředy mají tendenci se vracet, když člověk přestane dbát na své zdraví a vrátí se k původním zlozvykům.
Ke zhojení vředů máme dnes velmi účinné léky, takzvané IPP-inhibitory protonové pumpy, které úspěšně potlačí tvorbu žaludeční kyseliny. Působí navíc velmi rychle, úlevu přináší hned po několika dávkách. Bolesti často zmizí už za jediný den. I když jsou tyto léky volně prodejné, je lepší konzultovat jejich užívání doktorem. Každý medikament může mít nějaké nežádoucí účinky na jiné orgány, a ty může laik snadno přehlédnout.
Při výskytu už zmíněné, zrádné bakterie Helicobacter pylori se podávají antibiotika. Ta může doporučit a předepsat jen lékař (gastroenterolog). Díky skvělým lékům výrazně klesl počet operací žaludku.
V přírodní medicíně se mnohem častěji hledá pravá příčina choroby, než aby se jen léčily její příznaky. Podle této filozofie je jednou z hlavních příčin nejen vředů, ale všech poruch zažívacího traktu, kyselost organismu. Náš jídelníček je totiž většinou složený z potravin, které ji podstatně zvyšují, třebaže se tak netváří. Jde hlavně o smažená jídla, některé druhy koření, maso, hlavně tmavé (obsahuje koncentrované bílkoviny), kávu, alkohol, tabák…
Solte himálajskou solí
Kyselost organismu zvyšuje i bílý cukr, čokoláda, žito, pohanka, světlé pečivo, lilkovitá zelenina, citrusy, mnoho mléčných výrobků (hlavně slané a tavené sýry, ale i jogurt a kefír). Solit bychom měli himálajskou solí, která obsahuje hodně draslíku a málo sodíku, používat koření, které zlepšuje trávení - římský kmín, hořčičná semínka, koriandr a podobně. Vůbec nejlepší pro snížení kyselosti v těle (a tím i prevenci vzniku vředů) je zelená listová zelenina.
Jak posílit trávení? Naše babičky ze zkušenosti věděly, že ho podporuje například bobkový list a hřebíček při vaření rýže a obilovin, kardamom je zase ideální přidávat do mléčných výrobků apod. Základem léčby žaludečních vředů je každopádně vyvážená strava z čerstvě uvařených potravin. Jakých? Například z červené čočky, basmati rýže, z obilnin (ječmene, žita, špaldy, jáhel).
Vhodné jsou i různé druhy semínek, mandle, panenský olivový olej, kvalitní mléčné produkty a podobně. Ovoce je nejvhodnější jíst samostatně a raději dopoledne. Jídelníček by měla doplnit kořenová zelenina, bílé maso (ne víc než 2x týdně) a ryby. Vhodná je i jednodenní tekutá dieta, při které pijeme jen šťávy z ovoce a zeleniny a jíme zeleninové polévky.
Správné trávení
To hlavní bychom měli mít mezi 11. a 13. hodinou. Důležié je nezapomínat na důkladné rozžvýkání každého sousta. Během jídla si můžeme dát trošku čaje nebo vlažné vody s citronem. Víc napít se můžeme nejdřív tak za 40 minut po jídle - to abychom zbytečně neředili enzymy. Ideální intervaly mezi chody jsou tři čtyři hodiny, nevhodné je naopak jíst hodně často v malých dávkách - i když se to leckdy doporučuje. Převahu mají mít čerstvé, neohřívané, teplé pokrmy. Tři hodiny před spaním bychom se už měli úplně postit.
Léčba vředů je individuální a musí být především nenásilná, přirozená, bez drastických diet nebo jiných zásadních omezení, aby ji pacient přijal. Všechno, co děláme z donucení, nám totiž dlouho nevydrží. Taky bychom se měli maximálně vyhýbat stresu, i když je jasné, že to jde v současné době dost těžko. Výborná na uklidnění je například jóga.
