Okrasné keře - 1. díl

Krása mnohých druhů vynikne pouze tehdy, rostou-li osamoceně, jako solitér. Tento trend se stále více uplatňuje v moderních zahradách, kde se upouští od neprodyšných rostlinných hradeb. Samostatně rostoucí keř rovnoměrně nakvétá díky trvalému přístupu světla ze všech stran.

1. Mamota (Kalmia latifolia)

Stálezelený keř má překrásné růžové až červené květy, v závislosti na kultivaru. Hlavní dobou kvetení je červen. Pro pěstování vybírejte humózní kyselou půdu, při výsadbě se vyplatí přidat do půdy rašelinu. Stanoviště vybírejte na slunci, případně v polostínu. Keř dosahuje výšky 1,5 až 2,5 m. Mamota se poměrně dobře množí hřížením nebo zakořeňováním řízků v létě, nejlépe pod sklem.

2. Sazaník (Calycanthus)

U nás spíše výjimečný keř roste hustě, dosahuje výšky až 2,5 m a vyniká zajímavým tvarem hnědočervených květů (jsou půvabné zejména v červnu až červenci). Daří se mu ve všech půdách, vyžaduje ale plné slunce na chráněném místě. V silných mrazech může namrznout, naštěstí dobře regeneruje po řezu. Množí se výsevem semen hned po jejich dozrání nebo řízkováním.

3. Zákula (Kerria japonica)

Těší se velké oblibě i proto, že se bezproblémově pěstuje. V dubnu až květnu větve pokryje záplava žlutých květů, a je možné, že v létě budou znovu nakvétat. Nejčastěji se pěstuje kultivar Pleniflora s plnými květy. Spokojí se s každou půdou, snese i prašné prostředí, ale chce slunce. Množí se odnožujícími výhony od kořenů, případně letními řízky pod sklem.

4. Hortenzie (Hydrangea macrophylla)

Patří mezi naše keřové stálice, největší oblibě se těší kultivary s velkým kulovitým květenstvím v barvách od bílé až po modrou. Hortenzie vyžadují hodně místa, kyselejší půdu, vláhu a ochranu před silnými mrazy. Rovněž jim svědčí polostín. Množí se dělením trsů nebo letními řízky. Nově se prodávají hortenzie s dvoubarevnými květy, které vás potěší v pozdním létě.