3°C
Za okny útulného rodinného domu v Mníšku pod Brdy sice ještě v polovině října pěkně svítilo sluníčko a dokvétaly poslední letošní růže, přesto se hovor točil kolem Štědrého dne. A nebyli jsme první, kdo myslel na Vánoce. Zora se svěřila, že před několika dny našla za oknem v kuchyni první dopis pro Ježíška, který mu napsala její osmiletá dcera Esterka. Možná se vám to bude zdát trochu brzy psát si seznam přání a dárků, jenže v téhle domácnosti se s dopisem čeká právě na první sněhové vločky, které se začnou sypat z oblohy. A letošní říjen k tomu byl přímo ideální.
Vůně dětství
Jak si pamatuje své dětské Vánoce sama herečka? „První jasné vzpomínky jsou na Vánoce u rodičů mojí maminky. Každý rok u nich stával veliký strom, který babička zdobila bílkovými pusinkami. Sama je pekla. Úplně jiné než ty, které si koupíte v obchodě, babiččiny byly měkké a rozplývaly se na jazyku. To je taková intenzivní vzpomínka, jen nevím, kam ji časově zařadit, kolik mi vůbec tehdy bylo.“ Prarodiče měli velké piano a pod ním si Zora jako malá holčička ráda hrála. V místě pod pedály měly panenky své pokojíčky a právě pedály je oddělovaly. Babička pro ně ušila malé peřinky, které se podobaly těm opravdovým.
Praktické překvapení
A nejhezčí dárek z dětství? „Skoro nic mi nezůstalo. V jednu dobu, kdy už jsem hračky nechtěla, jsem je zabalila a uložila do sklepa, odkud je někdo ukradl spolu s dalšími věcmi. Zbyly mi tak jen vzpomínky, třeba na obrovský buldozer nebo stavebnici lego od tatínka, který se drahými hračkami tak trochu snažil zaplašit špatné svědomí, že už s námi nebydlí.“
V přehledu dárků však vede mechanický kufříkový psací stroj Consul, který herečka našla pod stromečkem asi v deseti letech. „Vážil devět kilo a k němu jsem dostala příručku, jak se naučit psát všemi deseti, a musím říct, že za pár dnů jsem to opravdu uměla. Kéž by mi tato schopnost vydržela... Jeho přednosti jsem docenila i v dalších letech a mám pocit, že ještě nedávno na něm psala moje maminka.“
Milá tradice
„Na Ježíška se prostě věří, dokud se na něj věří,“ vysvětluje Zora. „Jakmile někdo v naší rodině na něj jen trošku přestane věřit, Ježíšek mu už nikdy nic nepřinese.“ Z dětství si pamatuje, že na Štědrý den dostávali dárky děti i dospělí, a stejnou tradici se snažila přenést i do své rodiny. „Takže je vlastně výhodnější na Ježíška věřit, aby pod vánočním stromečkem byly dárky i od něj.“
Jak vypadají Vánoce v Mníšku?
Každý rok jsou vlastně úplně jiné. „Loni jsem měla hodně práce, předloni jsem se učila na zkoušky.“ Svátky vypuknou tradičně už 23. prosince, kdy se uklidí celý dům. „V poslední době mám v sobě zvláštní druh disciplíny. Dárky totiž nakupuji už od září, ale zatím jsem vydržela a ještě jsem žádný nikomu nedala.“
Advent bude navíc ve znamení školy: 11. prosince čekají herečku státní závěrečné zkoušky na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra a 19. prosince promoce, kterou je třeba oslavit s rodinou i přáteli ještě před svátky. O Vánocích pak bývají s manželem a dětmi doma a užívají si volna.
„Na Boží hod jezdíváme k mojí sestře na pečenou krůtu, letos se to ale zřejmě otočí a slavnostní oběd bude u nás. K velkému dřevěnému stolu se totiž vejde dvanáct lidí a naše rodina se pomalu, ale jistě rozrůstá.“ A co by ji dokázalo vylákat o svátcích z domova? „Pokud má být letos opravdu zima od října až do dubna, nebo dokonce do května, ráda bych si ji přerušila nějakou příjemnou cestou za sluncem.“
Štědrovečerní tabule
Stejně jako každý rok bude Zora na Štědrý den zdobit stromeček, který roste venku v kontejneru a do domu se stěhuje jen na sváteční čas. Z keramického sádelňáku vysype drobné ozdůbky, ke stromečku položí dárky (od Ježíška, i ty, které za celou rodinu kupuje) a potom už kolem šesté hodiny večer všichni zasednou ke slavnostní tabuli, na které nesmí chybět bramborová kaše, zelený hrášek a hodně různě upravených ryb (pstruh, tuňák, kapr i losos).
A cukroví? „Každý rok pečeme mandlové cukroví a vanilkové rohlíčky a pak ze stejného těsta jakési pyramidy nebo stanečky. Jejich původní autorkou je vlastně Esterka, která mi jako malinká pomáhala s pečením, ale místo rohlíčků vytvářela jiné tvary, spíš takové maličké stany. Proto stanečky. Každý rok je však zručnější, a tak stanečky postupně mizí. Jinak se nám sejde doma spousta cukroví od rodiny a přátel, takže pořád něco ochutnáváme.“
Po večeři se nadělují dárky. Letos si Zora přeje čistě praktické věci, například nerezovou paličku na maso a nový mobilní telefon. Velikým přáním pro celou rodinu je především zdraví, štěstí, dlouhá léta, a aby všichni dokázali proplout úskalími života.
Vanilkové rohlíčky Zorky Jandové
Zora peče každý rok netradiční vanilkové rohlíčky. Vyzkoušejte její recept, podle kterého budete potřebovat 600 g hladké mouky, 300 g másla (případně hery), 220 g mletých lískových oříšků, 60 g moučkového cukru a 1 vanilkový cukr.
Mouku prosejte na vál, přidejte nasekané máslo, cukr a oříšky, vše zpracujte ve vláčné těsto. Z něj vytvořte váleček o průměru 2 cm, ten pak rozdělte na stejnoměrné dílky a vytvarujte je do rohlíčků. Cukroví pečte dorůžova na plechu vyloženém pečicím papírem při teplotě 175 °C. Rohlíčky neobalujte, nechte je jen rozležet, aby byly vláčné. Díky lískovým oříškům a menšímu množství cukru mají velmi lahodnou chuť.
Co ji čeká v příštím roce?
Kromě rodiny, studia a malování se oblíbená herečka věnuje i divadlu, 13. února má premiéru muzikál Nahá múza v Brně. Rovněž chystá vydání dalšího dílu zpěvníku Ryba z Havaje s CD písniček pro děti.
