1°C
„To je taková rána, že se z ní nemůžete vzpamatovat. Deset let jsem se pak bála znovu otěhotnět,“ přiznala zpěvačka Blesku.
Petře bylo tenkrát jedenadvacet a měla původně rodit na pražské Štvanici, všechno měla předběžně domluvené. Jenže se tam v době jejího porodu právě malovalo, a tak se musela se spoustou dalších nastávajících maminek přesunout na Prahu 6 do Rooseveltovy ulice.
„Bylo nás tam strašně moc, lékaři to nestíhali. Můj syn zemřel kvůli špatné technologii porodu, neměl žádnou vrozenou vadu, byl zdravý,“ říká zpěvačka. A právě tím se Černocká ve chvílích největšího žalu paradoxně utěšovala. Že chyba nebyla u ní, ale u lékařů. „Vědomí, že bych dítě zabila já tím, že bych na něj přenesla nějakou vrozenou vadu, by pro mě bylo ještě horší,“ vysvětlila Petra. „Asi bych pak už nemohla mít dítě nikdy.
Ale stejně jsem potom mateřství odkládala téměř deset let, nechávala jsem čas raději plynout, než se nám s Honzou (prvním manželem Janem Vaculíkem, pozn. red.) narodila dcera Barunka,“ dodala zpěvačka.
Se smrtí syna se Petra nikdy zcela nevyrovnala, i když je to už skoro čtyřicet let. Dokázala svou bolest svěřit jen do knihy Co mě maminky (ne)naučily, kterou před časem vydala. „Soukromé bolesti si nechávám pro sebe, nechci, aby mě někdo cizí oplakával a litoval. Je to moje třináctá komnata,“ řekla Černocká.
