Josef Klír má políčeno na Madonu | Pro ženy | Blesk.cz

Josef Klír má políčeno na Madonu

15. srpna 2008 | 15:20

Talentovaný módní návrhář okouzlil svými modely nejednu českou celebritu. Úspěchy zaznamenává nejen u nás, ale i v zahraničí. Umí totiž upoutat!

Jeho přehlídky v sobě nesou příběh, jsou prosyceny emocemi a originalitou. Nyní má Josef Klír před sebou zajímavou výzvu. Oblékne Halinu Pawlowskou, moderátorku soutěže Pretty woman.

Prý se vaše modely rozprodají často už po přehlídce. Je to pravda?
Je to čím dál častější. Asi je to tím, že se moje klientela rozšiřuje, a když pak tito lidé přijdou na přehlídku, tak je jednotlivé věci osloví. Proto už na přehlídce dávají najevo, o co by měli zájem a co by se jim líbilo. Chtějí vlastnit další kousek z mojí tvorby.

Překvapilo mne, že ceny držíte relativně nízko…
Je to velice individuální. Za 15 000 Kč třeba pořídíte šaty, které nejsou korzetové. To je ale opravdu spodní hranice. Cena je velmi pohyblivá, protože se odvíjí od ceny materiálu a od množství látky, kterou na model použiji. Cena pak narůstá i v případě jakéhokoli zdobení šatů a při ruční práci na nich. Teď se hodně rozmohly svatební šaty. A v jejich případě je nejběžnější cena kolem 50 tisíc Kč.

Máte ale zvučné jméno. Nepřemýšlel jste, že ceny zvednete?
Myslím, že cena za šaty by měla být opravdu úměrná ceně materiálu a náročnosti. Chci, abychom tvořili věci dostupné i pro takovou sortu lidí, která zrovna neoplývá tak vysokými výdělky. Proto teď pracujeme na nových webových stránkách, kde bude i malý e-shop, a lidé si tam budou moci objednat třeba tričko od Klíra a udělat tak radost sobě, nebo někomu ve svém okolí. A mým přáním je, aby i z těchto jednoduchých kousků bylo cítit, že je to typicky "klírovské". Chci, aby se zákazník cítil výjimečně, i když na sobě nebude mít róbu za desetitisíce.

Nechávají si od vás šít šaty i jiní lidé než celebrity, podnikatelé a politici?
Mám spoustu známých. Je hodně lidí, kteří vážou kytky, dělají v baru apod. A tací jednou za čas přijdou, protože si chtějí nechat ušít třeba džíny na míru, aby se lišili. Škála zákazníků je hodně různorodá a nedá se popsat. V zásadě ale platí, že kdo překročí práh mého ateliéru, stává se jedinečnou osobností, která nesplývá s davem.

Vaši zákazníci si chválí, že se do nich dokážete vcítit a ušijete jim model skutečně "na tělo". Je to tak?
Je v tom kus psychologie, ale tím nechci říci, že bych měl nějaké vyhraněné tahy, jak na člověka jít. Důležitý je přístup – snažím se každému naslouchat, vyhovět mu. Musíme si padnout do noty a dobrat se k tomu, abych mohl zákazníkovi splnit jeho sen. Řešíme, jak by měl model vypadat střihově, na jakou příležitost má být, jaké barvy má dotyčný člověk rád. Důležitá je i zkouška modelu před zrcadlem. Snažím se citlivě vnímat, jestli se klient v šatech cítí dobře. Při vnímání pocitů zákazníka musím být hodně ostražitý. Mrzelo by mne totiž, kdyby šaty skončily ve skříni. Vždycky je nejlepší reklamou, když lidé modely nosí.

Když jste zmínil, že se snažíte najít shodu, stane se někdy, že se vám to nepodaří a raději se zase v dobrém rozejdete?
To ne. Když někdo najde odvahu, udělá první krok a zavolá, jde už do toho s tím, že chce něco výjimečného, originálního, specifického. A v ten moment vždy k dohodě dojde.
Je ale škoda, že lidé mají zbytečně zafixováno, že šiji pouze na modelky a na štíhlé. Štíhlost je přitom velice pomíjivá a individuální záležitost. Některá žena si připadá štíhlá při velikosti 42, jiná zase při velikosti 36. Je to opravdu rozdílné. Díky korzetu, což je brané trochu jako moje doména, ale dokážu s postavou udělat úžasná kouzla. Můj splněný sen je, když se dobereme skvělého výsledku a lidé mi dají vědět, jak se v mém modelu cítili a jak reagovalo okolí.

Dostáváte často pozitivní odezvy od zákazníků?
Raději to zaklepu, ale musím přiznat, že z velké části ano. Nestalo se, že by mi někdo vynadal, že to byl skandál.

Máte za sebou hodně úspěchů. Jaký ale považujete za ten největší?
Pro mne byl třeba úspěch, když jsem se dozvěděl, že mám šanci udělat přehlídku v New Yorku. Dalším úspěchem pak bylo, když se nám v New Yorku nakonec podařilo dostat pár hodin před přehlídkou zpět šaty, které nám zabavili na celnici. A úplně největší úspěch přišel, když si jedna zákaznice z Las Vegasode mě koupila model přímo při přehlídce. A dokonce jsme jí už posílali dva další. Tato dáma v nich navštěvuje různé akce a obdivují se jí i lidé takového kalibru, jako je třeba Paris Hilton. To je velmi příjemné ocenění.

Prý o vaše šaty projevila zájem i Madonna?
Všude sice použili její jméno, ale je to trochu jinak. Její management, kterému se materiály dostaly do ruky, zareagoval a dal mi najevo, že moje jméno a tvorbu nějakým způsobem reflektuje. I to je jeden z mých úspěchů, ale jde spíš o záležitost dlouhodobou, která se musí podporovat takovými věcmi, jako je zasílání DVD, záznamů z přehlídky, zasíláním kalendářů apod. Tak uvidíme… Nikde totiž není řečeno, že se materiály dostaly do rukou přímo Madonně. V těchto věcech se musím držet při zemi. Pro mne je opravdu důležitý každý zákazník, který bude spokojený, a nezáleží, jestli je z Prahy nebo Nové Paky.

Je pravda, že budete navrhovat i pro Halinu Pawlowskou?
V rámci soutěže Pretty Woman budu oblékat finalistky této soutěže. A mojí největší výzvou v této soutěži je moderátorka Pretty Woman, Halina Pawlowská, pro kterou budu navrhovat večerní šaty. Těším se na to, protože to bude něco jiného a nového. Bude to pro mne příjemné obohacení zkušeností.

Co myslíte, jakých módních faux pas se my Češi dopouštíme?
Nejsou to přímo módní faux pas. Spíš si myslím, že tady není zažité, aby si nechal člověk poradit. A nebo nejsou ti správní lidé nadosah. Obyčejně platí zlaté pravidlo, že méně je někdy více. Člověk by si měl upřímně před zrcadlem říci, jestli se v oblečení cítí dobře. Nikomu ale nic nevyčítám, móda je opravdu velice individuální. Někdy se jen stačí zeptat dobrého kamaráda nebo kamarádky a ty pak řeknou: "Hele, je to přemrštěné, uber!" A nebo naopak. Člověk by se neměl bát a měl by někdy zaexperimentovat.

Autor: Alena Dušková