Ze seriálu jste elegantně vycouvala - skončila jste v blázinci…
Diváci o mně v nějaké diskusi na netu napsali, že jsem odtáhla do blázince za Tachecí (směje se). No výborně, tak mě už diváci ani neberou jako člověka, ale seriálovou postavu. (směje se)

Hanička odtáhla do "cvokhausu", Petra Špindlerová zase do své hájovny za Prahou. Jste tam šťastná?
Strašně, konečně se mohu více věnovat našemu domku a také manželovi! A ta příroda všude kolem, když si tak sednu na zápraží a koukám se na stromy s veverkami…

To je určitě balzám na nervy, vám asi blázinec nehrozí.
(směje se) Snad ne, ale i tak neponechávám mé duševní zdraví náhodě. Třeba proto se už několik let věnuji józe. Ta je pro mě úplný základ a jsem na tom už tak, že když některý den necvičím, tak se ze mě stává nervák. Potřebuji tu harmonizaci.

Za ta léta jste se už vypracovala na jogínskou mistryni, ne?
Tak to určitě ne, pořád se učím a snažím se. Ale je fakt, že už cvičím sama, i když mám vynikající učitelku Zuzanu Klingrovou, ke které docházím na hodiny. Pomáhá mi ve věcech, které se mi zdají komplikované.

Existuje hodně druhů jógy, jaký vyznáváte?
Mám ráda trochu drastičtější hathajógu. Dostávám se do pozic, které opravdu bolí.

Vy jste masochistka?
(smích) "To ne, bolí to příjemně... Člověk má totiž tělo jen zlenivělé a zhýčkané. A díky té příjemné bolesti mám konečně dojem, že vím, co se v mém těle děje. Ostatně, i Arnold Schwarzenegger jednou prohlásil, že bez bolesti, nejsou výsledky…

Stojíte také hodiny na hlavě, jak to jogíni dělávají?
Dřív jsem se toho bála, pořád jsem měla strach, že se převrátím, to už dneska zvládám.

Jak dlouho to vydržíte?
Jak kdy. Pokud je duše rozkmitaná, tak moc dlouho ne.

Nevadí vám, když v téhle pozici třeba pár hodin teče krev do hlavy?
"Určitě to nejsou hodiny. Ale když vám celý den krev stéká z té hlavy dolů, tak jednou zas nateče nahoru, ne?!

No nevím… Vedle jógy také cvičíte?
Necvičím, ale chodím k jednomu kaskadérovi na sebeobranu. Tam si vždycky za tím boxovacím pytlem někoho představím a pak to jde bezvadně. Nerada bych agresi vstřebávala do sebe a byla nemocná, musí ven! Radši to vymlátím na tom pytli, a myslím, že je to ta nejbezpečnější varianta.

Jak často chodíte mlátit do toho pytle?
Ten kaskadér je opravdu dobrý, má hodně zakázek, zrovna teď točí v Praze nějaký americký biják. Takže když mi to vyjde jednou týdně, jsem šťastná.

Jste schopná se ubránit?
Jak mi říká trenér: Když to bude stokilovej chlap, tak mu v nestřeženém okamžiku natáhni jednu pořádnou ránu, která mu hodně ublíží, a pak rychle pryč. Ale já to neberu jen jako sebeobranu. Třeba jednou dostanu ve filmu roli nějaké akční hrdinky a bude se mi to hodit! Po hodné Haničce ze Vztahů bych si chtěla zahrát něco úplně jiného.

Ještě něco děláte pro své zdraví?
Vždycky když přijedu večer frustrovaná z Prahy, tak obleču tepláky, obuju gumáky a jdu se psem do lesa. Procházím se a čistím si hlavu.

Prý před vaší hájovnou pobíháte v dešti nahá?
Sezóna běhu v dešti přichází teprve teď s teplejším počasím. Dešťová voda je nádherná, měkká, je to to nejzdravější na pleť, nemusím se pak krémovat, protože nevysušuje jako chlorovaná voda.

Pořád jste neortodoxní vegetariánka?
Je to tak. Občas si dám nějakou rybu a jím také vajíčka. Nic se nemá přehánět. Já třeba chodím na statek s bandaskou pro čerstvé mléko. A to mléko je tak lahodně tučné. Nemám ráda light potraviny. Čím je tam méně přírodního cukru a tuku, o to víc je tam chemie.

Vy ale nevypadáte na to, že byste jedla samé tučné potraviny…
Já si nemyslím, že se tloustne po zdravých potravinách. Plnohodnotných potravin s tukem a cukrem nikdy nesníte tolik jako nějakého nadýchaného blafu. Toho sníte tunu a stejně nejste ve finále najedený.

Vy jste vegetariánka z přesvědčení?
To nemůžu říkat, když mám kožený pásek a boty. Ale snažím se poslouchat svoje tělo, co chce. A moje tělo maso asi nechce, když mi tak smrdí. Ani klacíčkem bych se ho nedotknula. (směje se)

Ale tělo je mlsné, říká si i o nezdravá jídla, ne?
Samozřejmě. Někdy mám třeba takovou chuť na smažený sýr, že si ho hned musím doma udělat nebo vyrazím na smažák nasáklý stoletým tukem do hospody. Ale jen občas.

Většinou ale jíte zdravě. Co máte ráda?
Dušenou mrkev s hráškem, fazolky na smetaně, bramborové placky, květákový mozeček, nebo kapustové karbanátky.

Napila byste se coly?
Beru ji jako lék, protože to také původně lék na trávení byl. Když jsem se vrátila z Indie a prodělala tyfus, tak byla cola jediné, co mi pomáhalo na trávení.

Nevím, jestli to výrobci coly budou brát jako kompliment…
To asi ne, cola to musí v tom žaludku všechno vyžrat! (směje se) To samé jako česnek, ten taky jím, jen když jsem nemocná. To je přírodní antibiotikum a strašně mi dobře zabírá. Když ho sním, tak je to sice bolestivý, mám strašný křeče, ale třeba na chřipku pomáhá. Je to trošku vytloukání čerta ďáblem. Lepší jeden den zkažený žaludek, než mít týden chřipku.

A co bylinné lektvary?
Tak to je moje, bylinky si pěstuju a chodím je i trhat do lesa, hodně jim věřím.

Jako "babka kořenářka" máte určitě blízko i k okultním vědám, přiznejte se!
Jo, jo, k čarodějnictví se taky jednou dostanu! Mám ráda okultní vědy, ale jen pozitivní, takže se řídím lunárním kalendářem, podle kterého zaseju to a to, nebo se ostříhám.

A co nikotin, kouříte?
Jen na jevišti při představení. Tam kouřím hřebíčková cigára, hezky to voní, a svou pravidelnou dávku nikotinu si tak odbudu na jevišti. Všichni teď v práci nesmí kouřit, já naopak musím.

Ani vodní dýmku občas nedáte?
No… po té mě vždycky škrábe v krku. (směje se)

Cítíte se spokojená?
Jo, celkově jsem moc spokojená. Pořád mám samozřejmě nějaké cíle, nemohu doma jen spokojeně chrápat na kanapi.

Co vaše biologické hodiny?
Myslíte že už bijí na poplach? Zatím je ještě neslyším. Až to přijde, tak to přijde. To bych neřešila, myslím si, že nahoře vědí, co dělají.

Jste věřící?
Myslím si, že existuje něco vyššího než my, ale nezhmotňuji to do nějakého konkrétního náboženství. Nepotřebuji mezi mnou a bohem nepotřebuji prostředníka

Do kostela byste nešla?
Ráda si zajdu do kostela, ale nesmí tam nikdo mluvit, nerada si připadám jako ovce. S tím mám velký problém.

Ve středověku byste tutově skončila jako kacířka na hranici!
To si nemyslím, v případě potřeby bych inkvizitorům uletěla. Na koštěti… (směje se)