Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Oblačno, déšť 8°C

Michaela Ochotská: Chci být diplomatkou!

10. března 2008 | 09:38

Je nadějnou herečkou, ale láká ji diplomacie, kterou studuje. Půvabnou Michaelu Ochotskou (24) znáte ze seriálu "Pojišťovna štěstí", kde hraje Edinu

Michaela Ochotská pochází z Bruntálu. Od malička dělala gymnastiku, hrála tenis a závodně tancovala. Je jednou z nových postav, které se objevily ve 2. řadě populárního seriálu "Pojišťovna štěstí". Líbí se vám svět šoubyznysu, do kterého jste díky roli Ediny vstoupila? Svět šoubyznysu vnímám jen tehdy, když pracuji. Vůbec nejsem ten typ, který by chodil na každý večírek a bavil se tam až do rána. Já jdu na večírek, jen když tam i pracuji. Pokud třeba akci moderuji, tak je slušnost chvíli se tam zdržet. Jinak si ale šoubyznys nepřipouštím. Zmínila jste, že moderujete, věnujete se také modelingu. Co je vám bližší? Před modelingem rozhodně moderování. V porovnání s herectvím ale nevím. Herectví bylo totiž to první, co mi ke všemu otevřelo dveře, a moc mě baví. Nikdy jsem neuvažovala o tom, že budu herečkou. Dokonce jsem před castingem do ,,Pojišťovny" studovala moderátorskou školu. Chtěla jsem se tedy věnovat moderování, to mě také hodně baví. A modeling? To je jen velice okrajové, když přijde nějaká zajímavá nabídka. Navíc ještě studujete mezinárodní vztahy. Jak to jde s šoubyznysem dohromady? Ve vztahu k herectví jde o dvě naprosto odlišné kategorie. Dohromady to moc nejde, ale oboje mám ráda. Diplomacii jsem se chtěla věnovat vždycky, proto jsem šťastná, že tomu tak je, že se mi daří a že se držím. S ,,Pojišťovnou" jsem navíc začala až v době studia na této škole, takže jsem si ani nemohla moc vybírat. Třeba by to bylo jinak, kdybych začala hrát dříve, ale teď je to takhle. Chcete se v budoucnu diplomacii věnovat? Když všechno půjde a budu to zvládat, tak bych chtěla. Dodělat školu ale ještě zdaleka neznamená všechno. Je zapotřebí mít spoustu praxe mimo Českou republiku. Proto se teď trochu snažím jezdit studovat do zahraničí. Je to ale běh na dlouhou trať. Teď říkám, že chci, ale výhledově bude trvat zhruba 6-10 let, než se budu moct diplomacii věnovat. Co bude za 10 let, si teď opravdu netroufám říci! Střední školu jste se rozhodla studovat v Praze. Odešla jste kvůli ní z rodného Bruntálu. Báli se o vás rodiče, když jste jedináček? Samozřejmě nechtěli, abych odešla. Měli z toho strach, ale teď už jsou klidní, protože vidí, že tady pracuju, nevlčím a snažím se. Jsme spolu neustále v kontaktu, takže vědí, co se děje a kdyby byl nějaký problém, pomůžou mi. Když si nevím rady, hned volám rodičům. A když mám volnou chvilku, sbalím se a jedu za nimi na pár dní na Moravu. V rámci studií jste byla vybrána, abyste se s dalšími studenty setkala na Hradě s prezidentem Václavem Klausem. Jaké to bylo? Bylo to milé. Je to úplně jiné, když se prezidenta můžete osobně na něco zeptat a slyšet jeho názor. Vše probíhá v užším kolektivu a prezident mluví přímo k vám. Byla jsem tím nadšená! A jsem ráda, že mě škola k té diskusi vybrala. Jaká témata jste rozebírali? Všechno, co bylo zrovna aktuální. Mluvili jsme o radaru, o blížících se volbách a o dalších věcech, které právě hýbaly společností. Vraťme se k seriálu "Pojišťovna štěstí". Nastoupila jste "na plac" jako naprostý nováček. Neměla jste problém zapadnout do týmu? Přiznávám, že jsem se toho bála, ale všechno přišlo strašně rychle. Najednou jsem tam byla, hrála jsem a vzápětí se seriál vysílal. Ani jsem si nestihla uvědomit, co se děje. Asi jsem žádný problém neměla, protože bych to určitě zaznamenala. Ničeho špatného jsem si ale nevšimla, ba naopak - dostalo se mi od všech kolegů otevřené náruče, pomoci i cenných rad. Žádné konkurenční spory tedy mezi vámi nejsou? To určitě ne! Každý jsme úplně jiná kategorie, jiná generace. Jsme naprosto odlišné osobnosti, takže nemáme důvod konkurovat si. Proč bychom to dělali? A nevznikla při natáčení obávaná "ponorková nemoc"? Všichni byli skvělí - od maskérek až po osvětlovače. V seriálu jsou navíc samá herecká esa, takže si této zkušenosti hrozně moc vážím. Jelikož se setkáváme už třetím rokem, jsme skoro jako rodina. Známe všechny své radosti i starosti. Líbí se mi, že i když máme po natáčení třeba měsíc pauzu, ostatní si i potom pamatují třeba to, že jsem měla dělat ve škole zkoušku, a ptají se mě, jak jsem dopadla. Hrála jste i s Vojtou Kotkem, který už se stal idolem dívek... Vojta je skvělý! Na rozdíl ode mě už má hodně zkušeností, já byla naprostý začátečník! Všechno jsme řešili spolu - ať už to byly postelové scény, líbání atd. Vojta je hrozně chytrý a na svůj věk opravdu vyspělý kluk. Moc dobře se mi s ním komunikuje. Přicházejí vám díky "Pojišťovně štěstí" další nabídky? Určitě ano! Když jste vidět na televizní obrazovce, máte přirozeně daleko větší množství nabídek. Ale v dnešní době musíte hodně zvažovat, co vzít a co ne. Co je pro vás dobré i do budoucna, jestli to vůbec stojí za daných podmínek za to. Je nutné hodně přemýšlet. Člověk určitě nemůže vzít všechno. Dostala jste i nabídku na točení celovečerního filmu? Ano, byly nějaké nabídky na filmy, ale měla jsem takové neštěstí ve štěstí, že přišly zrovna ve chvíli, kdy jsem měla jinou práci, která byla pro mě přednější. Musela jsem tedy natáčení odmítnout, protože by se to vzájemně krylo. Tohle se mi stalo už asi dvakrát a hodně mě to mrzelo.

Související články
Video se připravuje ...