Na kávu, kterou jsme si spolu domluvily, přišla i s oběma psy, které má. Celá rozevlátá a dobře naladěná, měla za sebou běhání po Stromovce. Léto bylo ve vzduchu ve všech směrech.
Co vás v něm čeká?
Pro mě je léto ve znamení stovek krabic, protože se stěhuju k rybníku do domečku za Prahu. Strašně se na to těším, budu budovat domov, to je přece krásný. A také budu hrát na letních scénách s divadlem Studio DVA – na Výstavišti a na Vyšehradě.
Ve vedru to musí být náročné…
Nejraději bych to zakázala. Je to nebezpečné a lidé v publiku někdy z horka i odpadávají. Já na sobě navíc cítím, že i když jsem mladá, úplně se mi zavaří hlava. A když k tomu zpívám, ten tlak do dutin je takový, že se pomalu nemůžete ani nadechnout. Ale jsou určitě i jiné profese, které s vedrem bojují. Mě pak v srpnu čeká krásné zkoušení Saturnina v Divadle Hybernia, na to se moc těším.
VIDEO: Kateřina Marie Fialová: Kvůli čemu musela trénovat s bičem?
Mají to krásné ženy těžší? Vy rozhodně patříte mezi ně.
Uf, tou otázkou jste mi trochu vyrazila dech! Nepřipadám si nějak obzvlášť hezká, spíš úplně normální. Ale asi vyzařuji něco, co lidi upoutá.
Je pro vás výhoda být výrazný typ?
Je určitě dobré, že si vás lidé zapamatují. Zatím to vždycky bylo pozitivní, to musím zaklepat. Zároveň si ale uvědomuji, že jsem extrémně energická, a s touhle energií se učím pracovat. Někdy na lidi totiž můžu působit tak, že je mě „až moc“.
A dá se to vůbec korigovat?
Trošku ano, už jen tím, že si to uvědomuji. Mám v sobě takové senzory, které mi napovědí, co si můžu dovolit a co už ne. Dřív mi to bylo vlastně jedno, ale dnes vím, že to bylo až sobecké. Ostatní lidé mají svůj vlastní život a nepotřebují mít vedle sebe tornádo 24 hodin denně. Je to vyčerpávající, a tak jsem se naučila být empatičtější. Ve finále je to lepší i pro mě, protože si tím ušetřím energii.
Našla jste si místo, kde energii můžete naplno vypustit?
Každé ráno chodím běhat a cvičit. Musím to ze sebe vybouchat, aby se mnou vůbec bylo k žití. Když pak na mě přijdou dny, kdy jsem fakt unavená a tělo si potřebuje odpočinout, hned je to znát na mé hlavě. Začne strašně těkat. Ale pracuji na tom, čtu knížky, chodím na terapie. Jsem hrozně ráda, že jsem se posunula někam, kde je mi teď opravdu dobře.
