S manželem patří do první desítky filantropů v České republice, navrhuje šperky a šaty, napsala několik knih, stojí za řadou osvětových programů a kampaní zaměřených na rovné příležitosti žen a mužů. Proč si myslí, že jsou ženy nedoceněné, co jí přinesl majetek a jak vypadalo její dětství v tatarské rodině?
Jaký byl nejdůležitější milník ve vašem životě?
Asi toho bylo víc. Když jsem byla třeba v Kábulu, v Afghánistánu, na návštěvě bývalého manžela, který tam dlouhodobě pracoval v rámci rozvojových misí, byla tam zrovna jedna z větších explozí teroristických útoků a vyhladila část konvoje OSN. Asi v pět hodin ráno se v naší budově zatřásla okna a přesně si dodnes pamatuju ten úplně akutní pocit vděčnosti a štěstí, že jsme naživu a že se máme rádi, což je absolutně nepopsatelný dar a zároveň něco, co většinou bereme jako samozřejmost.
VIDEO: Lilia Khousnoutdinova po krizi s Janečkem: Jak to spolu mají?
Podstatným okamžikem bylo i seznámení s Karlem Janečkem. Kde jste se potkali?
Já jsem se tehdy dost aktivně podílela na provozu Nadačního fondu Šťastné Česko, který jsem i spoluzakládala, a organizovali jsme každoroční konferenci v Lucerně v Praze na téma měření indexu štěstí neboli wellbeing. Karel tam měl proslov a já jsem to tehdy moderovala.
Co jste změnila v jeho životě?
To je náročná otázka. Manžel tvrdí, že jsem mu rozhodně otevřela oči v tom smyslu, že i malé děti vnímají mnohem víc, než si předtím dokázal představit, a že s nimi jde mít mnohem smysluplnější interakce, než měl se svými staršími dětmi. Dokonce hodně lituje, že u nich tento úhel pohledu neměl a že se jim nevěnoval tak, jako teď našim malým dětem. A věřím, že něco se mu přeneslo do života i skrz domácí porody našich dětí, což je dost specifická zkušenost, která dokáže v člověku něco posunout. A to nejen v ženě, která rodí, ale i v těch, kteří ji doprovázejí.
Čím ovlivnil naopak on vás?
Přinesli jsme si vzájemně spoustu krásných věcí, ale zároveň třeba bulvární mediální pozornost a zprofanovaný titul „miliardáře“, který manžel bohužel nese, má i hodně stinných stránek. Velký majetek přináší velké množství závisti a neupřímných lidí s neupřímnými plány. To pro mě bylo nové poznání, předtím jsem byla šťastně naivní, na všechny jsem se dívala s otevřenou náručí, s tím, že to, co mám na srdci, mám i na jazyku, a to jsem očekávala i od ostatních. Ale od doby, co jsem s Karlem, jsem viděla i to, jak se někteří lidé kolem začali prazvláštním způsobem proměňovat, a s tím i vztah mezi námi, a bylo mi to dost líto. Už ke mně nepřistupovali jako k člověku, se kterým něco sdílejí nebo tvoří, ale už tam byl záměr něco profinancovat, poprosit Karla o investici, jejich jednání bylo zištné, neupřímné, často trochu prolhané a hlavně velmi nemilé. Mnoho složitých situací pak lidi kolem nás prověřilo a o to víc si dnes vážím opravdových přátelství.
Ale zároveň, když jsou finance pro vás dostupnější, můžete s nimi pomáhat, máte větší možnosti…
To určitě. Já jsem vždycky pomáhala v sektoru, který se týkal plodnosti, reprodukce, porodnictví, teď můžu pomáhat většími částkami. Za to jsem Karlovi velmi vděčná.
