Ovlivnila více než jednu generaci žen. Stála u zrodu české kondiční gymnastiky, byla na počátku populárního cvičení, jemuž se dnes říká aerobik. Osud paní Heleny Jarkovské není jen příběhem o sportu, ale také o velké životní lásce a bolesti. Napsala několik knih o gymnastice, podílela se na TV programech Cvičme v rytmu, vydala 4 videokazety s aerobní gymnastikou. Fakultu tělesné výchovy a sportu absolvovala v roce 1969. Dnes, tedy ve svých 61 letech, je spoluzakladatelkou nejnovějšího českého projektu: České školy wellness. Je nezdolná, přátelská, vůdčí. Ale pozor, narodila se ve znamení Ryb, což svědčí o velké citlivosti a vnímavosti. Kde potkala Miloše Zemana? Po absolutoriu nastoupila Helena Jarkovská do podniku Sportpropag, který se věnoval experimentální tělovýchově. "Komunisté tam tenkrát dávali hodně peněz. Náš výzkum držel krok se Západem, pracovali jsme ve skvělých podmínkách, především s dobrým informačním zázemím. Zkoumali jsme například netradiční sporty, zabývali se výběrem talentů. Dnes, bohužel, mnoho z těch věcí zapadlo... Kdo by to financoval?" říká. Součástí Sportpropagu byl také sociologický odbor, kde působil i pozdější premiér Miloš Zeman. "Byli jsme skvělá parta nestraníků, i když nám sociologové říkali ,hopsálci'. A jaký Miloš Zeman byl? Velmi chytrý, zapálený, takový svéráz. Řekla bych: ošuntělý intelektuál. Tenkrát jsme ho tam trochu dali do pucu," vzpomíná Helena s úsměvem. Sportpropag založil její manžel a osudová láska v jedné osobě - Vladimír Jarkovský. Vstoupil do KSČ a tím prý usnadnil mnoha lidem klidné působení v této instituci. "Neplácám hlouposti" Nezávislý duch Heleny ovšem dlouho nesnesl pracovat v podřízené pozici. "Chtěla jsem mít svobodu vést lidi, samostatně pracovat. Když jsem vydala knihu ,Aerobní gymnastika', která se stala Knihou roku 1985, konečně i ,aparátníkům' došlo, že neplácám hlouposti," vzpomíná Helena. Díky tomuto úspěchu se jí podařilo popularizovat kondiční gymnastiku i v médiích. Kouzlo, které učarovalo tisícům žen, bylo v jednoduchosti cvičení s hudbou, které na rozdíl od jazzgymnastiky zvládl opravdu každý. "Posílali mě přednášet do Švýcarska a Německa. Západ nebyl v této oblasti ani o krok napřed. Byli jsme vždycky dobří, ale nikdo o nás nevěděl." Hry osudu Manželé obětovali své práci všechno, až na jedno: rodinu. Narodily se jim dvě dcery - starší Alice a mladší Markéta. V roce 1980 ale zasáhla do jejich života tragédie. Desetiletá Alice zemřela na rakovinu kostní dřeně a lékaři manželům zakázali mít dalšího potomka. "Říkala jsem si: buď skončím se vším, nebo se musím na něco upnout. A vrhla jsem se do práce jako šílená," vzpomíná Helena, která stejně jako její muž toužila mít ještě další děti. "Bylo to hrozné, byli jsme úžasná dvojice, ale dohodli jsme se, že se rozejdeme a každý si založíme vlastní rodinu." Helena "dohodila" manželovi také sportovkyni, tenkrát kamarádku, a novému manželskému páru se narodil syn. Ale sama takové štěstí neměla. Provdala se za hudebníka, který měl dvě dcery, a tak se i s Markétou starala o tři děti. "V době druhého manželství mi lékaři odoperovali nádor na děloze a všechny naděje na další potomstvo byly tytam." A pak jí osud uštědřil další ránu: její druhý manžel zemřel po 10 letech na rakovinu. S jejím prvním mužem Vladimírem ji spojovalo stálé přátelství, bohužel, i jeho ztratila. Před čtyřmi lety se zabil na kole. "Zůstaly jsme s Markétou zase tak trochu samy. Jako tenkrát, když zemřela Alice... Bydlíme s mužem Markéty a s jejich synem stále v tomtéž bytě, její manžel přijal jméno Jarkovský. Vnuk je pokračovatelem rodu. Škoda, že se ho Vladimír nedožil." Rodinné soužití komentuje Helena takto: "Matka by neměla žít spolu s dcerou, ale ekonomické hledisko tu hraje velkou roli. Ať to probíráme, jak chceme, jiné řešení zatím nevidíme." Pořád na plný plyn Tato úžasná žena ani na okamžik nezahálí. Vede svůj Fit klub Heleny Jarkovské, kde stále cvičí. Je také zakladatelkou a ředitelkou České školy aerobiku a České školy spinningu. Právě nyní odevzdává rukopis třetí populárně odborné publikace o gymnastice, a těší se obrovskému zájmu okolí. "Stále chtějí, abych něco psala a organizovala. A já jsem šťastná, že pořád můžu odevzdávat to nejlepší. Je to taková malá satisfakce," říká. Když je nezdolné Heleně přece jen někdy těžko na duši, odjede na chatičku v Lysolajích, kde se stará o svou zahrádku. Také se ráda dívá na pořady o zahradničení. Její nadšení pro sport zdědila dcera Markéta, která úspěšně kráčí v matčiných šlépějích, je jí odborným rádcem i životní silou. A co muži? Několik vážných známostí sice měla, ale s žádným mužem už nesdílela společnou domácnost. Kdo by se také mohl rovnat Vladimírovi? V posledních letech dokonce říká, že je jí nejlíp samotné. "Mám své zájmy - špinavých ponožek jsem se za celý život naprala dost!" V nejbližších letech Helena neplánuje žádný důchod. Proč také? Zůstává hnacím motorem mnoha projektů a je velkou motivací a vzorem pro nespočet žen.