Trochu zaškatulkovaná princezna Michaela (39) vypadá stále velmi mladě. Na její tváři se neodrazil ani rozchod s Jiřím Pomejem. Tu velkou bolest si "odžila" sama. * Všichni stále opakují, že v životě budete prožívat to samé jako v seriálu "Světla pasáže", tedy že se budete rozvádět. Je možné, že právě proto zahrajete roli víc autenticky? Moje role vůbec nesouvisí s mým životem. Rozvod je, bohužel, dost běžná součást života, ale lidé určitě prožívají ta největší trápení už celé roky před rozvodem. Rozdíl je v tom, co je k rozvodu dožene a kde je jejich práh bolesti. Někomu stačí pro rozvod jediná nevěra, moje postava Milena Kovářová dlouho snáší mnohem víc. * Proč myslíte, že muži začnou přemýšlet o tom, co udělali špatně, až když je pozdě? Nemyslím si, že je to výsadou mužů. Osobně jsem si vždycky pomáhala tím, že jsem se na sebe snažila čas od času podívat očima toho druhého. Za důležité považuji i to, aby si partneři citlivě říkali, co jim na sobě navzájem vadí. Smutné je, když jsme přesvědčeni o své neomylnosti a ješitnost nám zabraňuje připustit si vlastní chyby, abychom se mohli pokusit být lepší. Seberefl exe je podle mě nepostradatelná. * S partnerem jste měli psy, kdo je má u sebe teď? Měli jsme jen jednoho, jezevčici Amy. Jirka byl vždycky pracovně tak vytížený, že péče o ni byla až na výjimky mojí starostí, o kterou jsem se podílela se svou mámou. Ale poprvé za celých 12 let jsem i já teď natolik vytížená, že Amy je už několik měsíců ve výhradní péči mojí maminky. Moc mi chybí, ale jsem klidná, protože máminy ruce jsou vůči Amynce ještě laskavější než ty moje a je v nich naprosto šťastná. * Z krize, která u vás nastala a jistě bývá v mnoha partnerských vztazích, už jste se zřejmě dostala. Kdo nebo co vám pomáhal/o, když vám bylo nejhůř? V životních krizích mi pomáhá rodina nebo kamarádky. Ale ono záleží dost na tom, čeho se krize týká. Dokud je to v mých silách, snažím se situace nevykreslovat tak závažně, nebo jak je v tu chvíli vnímám. Mám pocit, že si většinu problémů musím odbolet sama, stává se ze mě samotář. * Proč myslíte, že někteří lidé jsou životem tolik zkoušeni, zatímco jiní proplouvají tak nějak lehce? Také jsem o tom přemýšlela, ale odpověď neznám. Jediné, k čemu docházím, je to, že chybu musím hledat v sobě, nebo že pokud je osud daný, tak jsem si tím svým měla projít... Spekuluji, nevím. * Myslíte si, že z takových těžkých životních zkoušek se člověk může něco naučit, že ho mohou i posílit? Tak to je to jediné, co vím naprosto jistě. Poučí nás, i posílí. Každou těžkou životní zkoušku považuji za přínosnou, ale jen v tom případě, že dopadne dobře a bez následků. * Jste ten typ ženy, který ve stresu hubne, nebo naopak tloustnete? Nezaznamenávala jsem v životě žádné větší výkyvy váhy spojené se stresem. Když tloustnu, nebo hubnu, je to vždycky jen tím, jestli se přejídám, nebo nejím. * Myslíte si, že byste se ještě někdy chtěla vdát, nebo už tuto instituci považujete za zbytečnou? V tomto ohledu jsem párkrát odpovídala podléhajíc svým momentálním emocím, tedy bez ohledu na to, co uvnitř sebe cítím jako skutečnou pravdu. Sňatek má význam v tom, že nás s tím druhým opravdu spojí, a to je dost důležité právě v období krizí. Nutí nás uvědomit si nejen lásku, pro kterou jsme se brali, ale i závazek, pro který jsme se sami rozhodli. Rozvod je překážka, a když přes ni chceme jít, musí pro to být pádný důvod. Tedy já to tak cítím. * Mnoha ženám tikají "biologické hodiny". Jak jste na tom vy? Teď myslím na to, kolikrát jsem už odpovídala na tuhle otázku a jak. "Nepřipadám si stará, mám čas..." Právě jsem se poprvé pozastavila nad tím, že jde o zaběhnutou frázi, že ženám tikají biologické hodiny spíš podle doby a prostředí, v němž žijeme. Dříve bily hodiny na poplach už dvacetileté ženě, dnes tikají třicátnicím... Mně tikají už 8 let, ale já to necítím. To nejdůležitější přece není stát se matkou, ale přivést dítě na svět, když vím, že mu zaručím to, nač má nárok a právo - lásku a čas milujících rodičů a klidné harmonické prostředí. Stále si myslím, že když přijde dítě na svět, drží jeho rodiče v rukou nejen jeho dětství, ale celou jeho budoucnost. Tím nechci říct, že je špatné, když se ženarozhodne mít dítě, pokud jí nevyšel vztah apod., nemluvím o náhodách, ale o plánovaném rodičovství. VIZITKA Michaely Kuklové: NEJOBLÍBENĚJŠÍ KVĚTINA: Tulipány a růže. NEJOBLÍBENĚJŠÍ VŮNĚ: Zelený čaj. NEJOBLÍBENĚJŠÍ ODPOČINEK: Spánek. NEJOBLÍBENĚJŠÍ MALÍŘ: Millais. NEJOBLÍBENĚJŠÍ MUZIKÁL: "Tajemství".