Pondělí 23. prosince 2024
Svátek slaví Vlasta, zítra je Štědrý den / Adam a Eva
Oblačno, déšť se sněhem 2°C

Daniela Šinkorová: Nebojím se!

18. prosince 2006 | 10:00

"Nejsem ten typ, který by se sám na sebe těšil a koukal," říká Daniela Šinkorová, která hraje v Ordinaci v růžové zahradě

Daniela Šinkorová (33) je velmi sympatická, i když tvrdí, že určitě není ideální. Nám tak ale připadá. Nazpívala cédéčko, hraje v úspěšném seriálu, v muzikálech, vídáme ji v divadle a česky mluví i píše výborně. Přejídáte se o Vánocích? Od střední školy držím na Štědrý den půst, abych viděla zlaté prasátko. Chcete mi tvrdit, že jste ho už někdy viděla? Nikdy, ale pak se alespoň můžu večer nadlábnout. Je to paradoxní, ale o Vánocích většinou zhubnu. Je mi dobře, jím co chci a kdy chci. A i když je toho hodně, tělo to kupodivu zvládá. Vaše nové cédéčko se jmenuje "Dárek vánoční". Pro koho je dárek určen? Vlastně je to takový dárek ode mě fanouškům za to, že mě podporují. Je to pro mě to nejhezčí poděkování. Vánoce mám moc ráda, jezdím domů za mámou. A ona si ráda zazpívá vánoční písničky, kterým rozumí. Teď se hraje mnoho zahraničních vánočních písní, a tak si myslím, že každá původní píseň s motivem Vánoc je vítána. Což je třeba moje píseň "Děťátko v jeslích". Je to taková novodobá koleda a já doufám, že si najde své posluchače. Turné k vánočnímu cédéčku potrvá až do 20. prosince. Můžete se vůbec na Vánoce připravit? Od té doby, kdy jsem se stala nezávislou a mám vlastní peněženku, jsem dárky kupovala vždycky nejdříve 23. prosince. V posledních letech nestíhám už ani to, protože v tento den obvykle ještě pracuji. A tak nakupuji v noci po cestě domů do Nitry, zastavuji ve všech možných obchodech, které jsou ještě otevřené. Nejsem prostě člověk, který chystá Vánoce půl roku dopředu. Vím, co si moji blízcí přejí, a teď už není problém všechno sehnat i na poslední chvíli. Vyskytla se někdy situace, že se Vám přejezd z Čech na Slovensko zkomplikoval? Dokonce dvakrát. Jednou jsem si koupila půl roku dopředu letenku, abych odletěla 24. prosince ráno. Jistota je jistota. Jenže byla zrovna kalamita na letišti a po dvouhodinovém čekání nám oznámili, že letadlo opravdu nepoletí a vypravili náhradní autobus. Dodnes mi to samozřejmě finančně nenahradili. Nakonec jsem přijela v šest večer přímo pod stromeček. No a vloni jsme měli s panem Hybšem koncert, který skončil 23. prosince o půlnoci a jak jsem ještě nakupovala v noci dárky, přijela jsem až ráno v sedm hodin. Nicméně všechno jsem stihla. S kým na Slovensku trávíte Vánoce? S maminkou, která je sama. Postará se o mě a já tam jezdím jako na dovolenou. V poslední době bohužel jen na dva dny, pak už zase hraju. Nepeču, nevařím, jenom dělám společnost své mámě. Po večeři přichází sestra se svou rodinou a v dalších dnech se vídáme i s širší rodinou. Jakého byste chtěla muže? Určitě ne takového, který čeká doma v papučích. To bych nepřežila! Toho, kdo se mnou stráví zbytek života, zatím nemám. Nebojíte se, že až ho najdete, bude pak pozdě mít děti? Věková hranice, kdy mají lidé děti, se posunula. Viz třeba Veronika Žilková. Já jsem se rozhodla, že se bát nebudu. Dítě chci a jednou určitě přijde! Jenže mít děti v pozdějším věku znamená také oželet spoustu věcí, na které jste zvyklá... Dítě je zásadní zlom v životě ženy. A jestli jednou budu máma, v klidu ostatní věci oželím. Určitě udělám kompromis mezi svou prací a rodinou a budu chtít být s dítětem. Všechno jde, když se chce. Přečetla jsem si, že jste pracovala jako barmanka, servírka a novinářka píšící o hudbě. To poslední povolání mě zaujalo... Takhle bych to snad nikdy neřekla. Oslovili mě, když se připravovala nová koncepce časopisu Melodie. Nabídla jsem, že udělám pár rozhovorů s lidmi, které jsem znala. Pak mě napadla rubrika, že budu dělat reportáže ze známých barů v Praze. V té době jsem pracovala jako barmanka v klubu Radost. Začala jsem tedy domovských podnikem (...smích...). Zažila jste někdy zášť od českých hereček? Jestli někdo "záští" za rohem, tak o tom nevím. Potkala jsem se spíš s přejícími kolegyněmi. Jak si vysvětlujete příliv slovenských hereček do Česka? Ani bych se tím nezaobírala. Prostě je tu tak malý rybníček, že se hledají nové tváře a pak se někdo typově hodí na roli - a je to. Mnoho mladých lidí už slovenštině přestává rozumět... Jak je to na Slovensku s češtinou? Je to smutné. Rozdělením federace jsme přišli o druhý jazyk, který nám byl dán. Moji dva synovci už také přestávají rozumět a když s sebou přivezu nějaké kamarády z Prahy, třeba i třikrát se jich ptají, co říkali. Je zvláštní vás takhle vidět. Vypadáte mladě, ne jako lékařka Gita ze seriálu... Jestli ono to nebude tím, že jsem herečka (...smích...)! To funguje v každé roli, že bych neměla být Šinkorová, ale třeba Petrová. Přece jen, dokázala bych si vás představit i v roli mnohem mladší ženy... Takové role hraji v divadle. V seriálu jsem paní o 7 let starší, než jsem ve skutečnosti. Je dospělá, seriózní, má nadhled a 17letou dceru... Vyzvídají na vás lidé, jak bude seriál "Ordinace v růžové zahradě" pokračovat dál? Ano, ale nesmím to prozrazovat, mám to ve smlouvě. A navíc: já sama znám dopředu jen 10 dílů, takže nemám před diváky až tak velký náskok. A stává se vám při čtení scénáře, že se vám něco nelíbí? U Gity se mi to nestalo, i když jsem vlastně měla jeden drobný rozpor. Když odcházel Michal Šebek z ordinace, tak já bych ho tak lehce nepustila. Ale Gita ano. Je pravda, že bych chtěla umět řešit situace jako Gita i v běžném životě. Ona je hodně dobrá (...smích...)! Jak tipujete, že se seriál bude ještě dlouho natáčet? Dokud bude tak ohromná sledovanost, jaká zatím je (Daniela ťuká pro štěstí do stolu), tak se natáčet určitě bude. Námětů z gynekologie a pediatrie je nepřeberné množství. Ze začátku panovaly jisté obavy, že se na seriál nebudou dívat muži, ale není to tak. Koukají se a možná, že i díky tomu víc rozumí své ženě. Mírumilovnou formou je jim v seriálu naservírována i nenápadná osvěta. Nahráváte si "Ordinaci", abyste se viděla? Já vám řeknu, jak to je. Chtěla bych, aby se seriál prodal na Slovensko, protože moji práci sleduje máma i sestra. Ty mi to pak nahrávají na video a slíbily jsme si, že se někdy - za spoustu let - na to společně podíváme... a zavzpomínáme si. Viděla jsem jen pár dílů, abych si zpětně ověřila, jak to funguje. Jinak ale nemám čas a nejsem ten typ, který by se na sebe těšil a koukal. Natočenou scénu nám pan režisér ukáže hned na místě a můžeme se k ní vyjádřit. Spřátelila jste se s někým díky natáčení "Ordinace"? Není tajemstvím, že jsem se skamarádila se svým televizním manželem - Petrem Rychlým. Vycházíme spolu moc hezky, je hodný a hodnotný. Úžasný chlap! S Ivankou Jirešovou jsem taky zažila pár dobrých věcí. Veronika Jeníková je skvělá, Roman Zach je sekáč a takhle bych vám mohla vyjmenovat všechny... Mluvíte velmi dobře česky, umíte stejně dobře i psát? Přece jen máme jiná pravidla pravopisu... Já myslím, že jo. Občas mám problémy s ,,mě" a ,,mně", neznám vaše pravidla, ale snažím se psát dobře. Už 10 let čtu hlavně české knížky, tak mám vizuální paměť. Ohodnotila bych se tak na jedna minus.


Vizitka Daniely Šinkorové NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHY: "Egypťan Sinuhet" a "Kmotr". NEJOBLÍBENĚJŠÍ FILMY: "Absolvent", "Valmont" (Nebezpečné vztahy) a "Kolja". NEJOBLÍBENĚJŠÍ VÁNOČNÍ CUKROVÍ: Oplatky s medem a česnekem (slovenská národní specialita). NEJOBLÍBENĚJŠÍ RELAX: Masáž. Nebo moře a slunce - kdekoliv. NEJOBLÍBENĚJŠÍ CITÁT: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Když nejde o život, tak jde o h... (Jan Werich).

Související články
Video se připravuje ...