Na rozhovor přišla drobná okatá dívka v brýlích a bez make-upu. Občas si prohrábla svůj pohodlný sestřih na kluka a chovala se úplně přirozeně. Taková je herečka Klára Issová (27), která naposledy zazářila ve ř lmu "Grandhotel", kde hraje servírku Ilju. * Netajíte se tím, že byste měla miminko třeba hned. Neřekla jste si někdy, že ho budete mít a chlapa k jeho výchově vlastně nepotřebujete? Jo. Když jsem byla mladší. V osmnácti jsem měla urputný pocit, že dítě chci klidně i bez rodiny. Na jednom natáčení mi půjčili miminko a moc jsem ho chtěla. Ale čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že by to nebylo fér. Mělo by se to aspoň zkusit ve dvou. A že to pak někdy nevyjde? To se sice může stát, ale chtěla bych mít rodinu kompletní. * Nemáte pocit, že v poslední době se na plození potomků necítí hlavně pánové? Je pravda, že tohle už se mi také stalo. Byla jsem ve vztahu, počítala jsem s tím, že budeme mít dítě a partner mě brzdil. Zpětně mi to bylo líto. Ale o tom to je. Lidi by měli chtít ve stejný okamžik. A muži? Oni jsou prostě těmi kluky docela dlouho. * Vyrůstala jste v rodině se dvěma bratry, jste díky tomu otrkanější? Spousta lidí si to myslí a musím říct, že oni se občas proti mně spikli a mučili mě. Lechtali mě tak, že jsem se z toho až počůrala, ale na druhou stranu jsme si spolu i hezky hráli. Bylo to tak půl na půl. * Víte díky nim o mužském světě něco víc? To vím spíš z partnerských vztahů než od svých bratrů. * Kvůli filmu "Grandhotel", jehož děj se odehrává převážně na Ještědu, se vás všichni ptají i na výšky. Zkusím to jinak, co vám říká třeba potápění? Zkoušela jsem to jen jednou, v rámci své dovolené a musím říct, že mi to nedělalo moc dobře. Neuměla jsem vyrovnávat tlak v uších. Nebojím se plavat, ale když jsem viděla dno, bylo to pro mě trochu děsivé. * Pro roli ve filmu "Anděl Exit" jste si dokonce oholila hlavu. Byla byste schopná přibrat třeba 20 kg? To jste nasadila laťku hodně vysoko! Teď vážím 50, musela bych vážit 70. Asi bych z toho měla velké deprese. * A kdyby šlo o film typu "Deník Bridget Johnsové"? Kdyby to byla velká role v americkým filmu, tak určitě (...smích...)! * Jaké to vlastně je být plešatá? Hlavička je hrozně lehká a je to docela příjemné. Jenže já se nechala oholit v Jihoafrické republice, takže se mi hlava od prudkého slunce spálila a naskákaly mi na ní puchýře. Ten mech na hlavě mě docela bavil, skvělé bylo, že to bylo na nějaký čas bez práce, bez česání. * Co jste s těmi ostříhanými vlasy udělala? No, tak nějak se rozlétaly, ale připomněla jste mi jednu historku. Moje babička byla kadeřnice. Když jsem jednou byla v Sýrii, upletla mi cop, který jsem měla až do půli zad, a pak mi ho ustřihla. Ten copánek mám dodnes schovaný! * Proč to udělala? Prostě bylo vedro, tak mě ostříhali. Nikdo se mě na nic neptal, byla jsem dítě. * A proč jste se nechala ostříhat teď? Prostě se mi chtělo, tak jsem se ostříhala na kluka. Nic hlubšího v tom není. Je to pohodlné. * Jaké nakupujete dárky k Vánocům? Snažím se koupit takové, aby byly originální a lidem se hodily. Některé jsem sama vyráběla, aby byly osobní. Neumím nakupovat dopředu a dělat si "strejčka", po obchodech běhám na poslední chvíli. * Jaké jsou Vánoce v Sýrii? Nikdy jsem tam o Vánocích nebyla, ale z fotek, které nám posílají příbuzní, vím, že také mají stromeček. * Zkoušela jste někdy péct cukroví? Sama určitě ne. Když jsem byla mladší, pomáhala jsem mamince. Teď nemám čas a v bytě nemám ani kuchyň a troubu, takže dostávám výslužku od maminky. Ale umím upéct výborný čokoládový dort. * Zkoušela jste být třeba vegetariánkou? Ano. Viděla jsem v televizi příšerný dokument o tom, jak zvířata trpí, a 3 roky jsem pak nejedla maso. Pravda je, že moje výkonnost šla dolů, chyběla mi energie, takže teď už zase maso jím. * Už vám nevadí, jak zvířata trpí? Nemyslím na to. Ono se s tím nedá nic moc dělat. * A jíte třeba i v noci? Ano, to nejvíc. Nevýhodou je, že mám nepravidelné spaní, takže se vzbudím i několikrát za noc, přečtu si část knížky a zobu přitom sušenky, takže jím i mezi spánkem. Od doktora mám předepsané prášky, abych si v nejhorším případě zobla pilulku. Je to tak trochu "pakárna", ale občas se nedá nic jiného dělat. Stačilo by mi šest hodin spánku denně.