Režisérka Irena Pavlásková (46) právě dotočila film "Bestiář". Ale je na něm ještě tolik práce, že do kin se dostane až příští rok. Věnovat mu bude i celé Vánoce, které prý stejně nemá příliš ráda. * V rozhovorech moc nemluvíte o své rodině. Čím to je? S hudebním skladatelem Jirkou Chlumeckým jsem měla dlouholetý nekonfliktní vztah, a tak se od nás novináři nic pikantního nedozvěděli. V pohodě během společné večeře v restauraci jsme se nedávno dokonce dohodli i na rozvodu. * Je to pro vás velká změna? Vím, že budu říkat něco, co je absolutně neatraktivní pro zveřejnění, ale my jsme měli tak dobrý vztahy, že se to téměř neliší. Byli jsme velcí kamarádi a to přátelství nám zůstalo. * Jak to zvládá váš syn David (14)? Taky v pohodě. S otcem se vidí velmi často, nemáme žádná schémata návštěv, denně si s Jirkou voláme a domlouváme se, co a jak. * Musíte syna nutit, aby se na víceletém gymnáziu učil? Je trochu línej, takže musím. Ale snaží se. Je mi trochu trapný nutit ho, protože si pamatuju, jak mě samotnou to nebavilo. * Bavíte se spolu o holkách? Vyptávám se, ale nechce mi nic říct. Chtěla bych, aby měl dobrý vkus, aby nenaletěl každý krátký sukni bez mozku. * Jaký bude asi váš vztah k potencionální snaše? No to jsem sama zvědavá, jaká budu tchyně! Chtěla bych být přátelská, ale obávám se, že jakmile se mi něco nebude líbit, nedokážu si to nechat pro sebe. Asi budu trochu kibicovat... * A kde byl syn, když jste natáčela denně "Bestiář"? Byl hodně často s mým mužem nebo s mojí maminkou, pak na jednom mezinárodním táboře. S otcem měl trochu sparťanskou výchovu, ale myslím, že byl spokojenej. Moc se mu nechtělo chodit se dívat na natáčení. Ani si nechtěl ve filmu zahrát. Přemlouvala jsem ho, ať se alespoň projde před kamerou - na památku - a také nechtěl. * Prosí vás hodně známých, aby se mohli alespoň mihnout ve filmu? Určitě. Pokud to jde, tak jim vycházím vstříc. Je to taková milá vzpomínka pro pár zasvěcených a udělá to radost. Samotnou mě to baví, když pak vidím na plátně své kamarády a známé. Horší je, když mám třeba kamarády profesionální herce a nemám pro ně ve filmu vhodnou roli. Nabídnout jim štěk je mi trapný a z větších rolí se pro ně nic nehodí. To mi bývá líto. * Vraťme se k "Bestiáři". Hlavní hrdinku ztvárnila Slovenka. Cožpak nejsou v Čechách dobré herečky? Dělala jsem konkurz, chtěla jsem vidět mladé herečky z DAMU, z konzervatoře a z jiných hereckých škol. Viděla jsem i některé neherečky, zpěvačky a baletky. Vesměs byly všechny šikovné. Ze Slovenska přijelo asi tak šest děvčat a musím říct, že toho temperamentu mají víc. Když přišla Danica, věděla jsem, že je to ta pravá. Nechtěla jsem do filmu jen nějakou krásku, bála jsem se, aby moje hrdinka nebyla ,,skleněná" nebo studená osoba, chtěla jsem, aby měla duši, aby ji divák chápal a fandil jí. * Pracovala jste někdy s úplným nehercem? Se Šimonem Pánkem ve svém druhém filmu "Corpus Delicti". Hledala jsem muže, který má všeobjímající dobro v očích, ale zapomíná, že dělá dobro pro všechny. A své nejbližší okolí tím může trápit. Byl neherec a byl úžasný! * Vy sama jste si zahrála ženu tramvajáka ve filmu "Obecná škola". Jaké to pro vás jako režisérku bylo? Tenkrát jsem říkala Honzovi Svěrákovi (režisér tohoto filmu - pozn. red.), že se na to vůbec necítím a že mu to pokazím. Ale přemluvil mě a dopadlo to dobře. Byla to úžasná zkušenost, všichni mě rozmazlovali! Když je člověk režisér, je to obráceně, musí dělat atmosféru a všechny opečovávat... * To ale neplatí u všech režisérů, co třeba režisérka Věra Chytilová... Ta má asi opačnou metodu (...smích...)! Zastává názor, že ve stresových situacích ze sebe herec dostane to nejlepší. Zažila jsem paní Chytilovou, které si moc vážím, když jsem učila na katedře režie na FAMU. Stávalo se, že u přijímacích zkoušek uchazeče dost dusila. Říkala, že ten, kdo nezvládne ono "přidušení", nemůže být režisérem. * A řekl vám Jan Svěrák, že budete hrát nevěrnou ženu? Ne, řekl, že budu hrát erotický symbol (...smích...), takže jsem tím byla polichocena... * A jak se vám hrálo s Janem Třískou? On je fantastický herec! I ze mě vydoloval lepší výkon. * Film "Bestiář" už je dotočený, teď vás čeká premiéra. Přemýšlíte třeba o tom, co si vezmete na sebe? Nejdříve mě čeká střižna, postsynchrony, míchačky a další a další. O premiéře přemýšlím spíš organizačně. Ne o tom, co na sebe. Nejsem šatový typ, takže vím, že do šatů půjdu nerada. I na své premiéry jsem chodila v kalhotách a saku. Jednou jsem si nechala navrhnout šaty od kostýmní výtvarnice Simony Rybákové. To byly šaty na svatbu a byly skvělé. Od tý doby jsem se nikomu do rukou nesvěřila. Tak uvidíme! * Je listopad, myslíte už teď na Vánoce? Vánoce moc nemusím. Vadí mi ta umělá hysterie, schází mi, že to lidé neberou spíš jako scházení se s přáteli a s rodinami. * A dokážete svému synovi koupit dárek, který mu udělá opravdovou radost? Žádný překvápka. Všechno si vybere a nakupuje se mnou. Už odmalička. Dáme si finanční limit a je to. * Držíte se synem krok? Musím s ním držet krok! Podle něj jsem samozřejmě občas nemožná, ale snažím se. Nedávno mi řekl: "Každá nová generace lidí je chytřejší. Třeba já jsem chytřejší než ty." (...smích...) * Je nějaké téma, které byste chtěla natočit? Životopis herečky Adiny Mandlové. Předstihla svoji dobu, láká mě ten její život - nahoru, dolů.
VIZITKA Ireny Pavláskové NEJOBLÍBENĚJŠÍ BARVA: Podle momentální nálady, ale nikdy nezklame černá nebo bílá. NEJOBLÍBENĚJŠÍ PITÍ: Voda. NEJLEPŠÍ DOVOLENÁ: U moře, když si mohu dobře zaplavat. Ale bez kopy turistů. NEJOBLÍBENĚJŠÍ RELAX: Doma, když nikam a nic nemusím. Nebo na dobrém večírku, v dobré společnosti a třeba i s dobrým tancem.