Úterý 22. září 2020
Svátek slaví Darina, zítra Berta
Jasno 23°C

Život jako na kolotoči

19. června 2006 | 10:00

Narodila se jako nejmladší ze čtyř sourozenců Kornových v době, kdy už oni byli z domova "jednou nohou" pryč, takže vyrůstala tak trochu jako jedináček

Měla obrovský talent - mohla být herečkou, zpěvačkou či tanečnicí. Jenže v jejím životě se to zvrtlo. Proč? Role ve filmu "Housata" stála Yvettu Kornovou podmínečné vyloučení z konzervatoře. Od prvních hereckých kroků Yvetty Kornové uplynulo už více než 35 let. Mezitím prošla protialkoholními léčebnami, do života se jí na chvíli připletly tvrdé drogy, porodila tři děti. S manželem a otcem svých dětí odešla před lety do východních Čech - utíká před drogami. Čas od času se vrací v malých roličkách na televizní obrazovku. Z posledního pobytu v léčebně se Yvetta vrátila před necelými třemi měsíci. TA se slavným bráchou Její sestra i bratři ji brali s sebou na konzervatoř, jako malá sedávala v obýváku, kde starší brácha Jiří zkoušel se slavnou kapelou Rebels. Poprvé se objevila ve filmu "Přijela k nám pouť". "Moji dva sourozenci Míla a Tamara byli tanečníci a o Jirkovi mluvit nemusím, takže se tak nějak automaticky počítalo s tím, že to umění budu dělat taky," vzpomíná Yvetta na své dětství. Na konzervatoř se dostala, ovšem nikoliv protekcí "přes bráchu", jak si to lidé tehdy mysleli. Odmala zpívala, chodila do dramatického kroužku, moderovala v Československé televizi dětské pořady, takže cesta k filmu byla jen otázkou času. "Strašně mě štvalo, že mě pořád všichni srovnávali s bráchou. Často jsem poslouchala takové ty řeči - to je TA Kornová - a měla jsem z toho mindrák. Zdálo se mi, že si všichni myslí, že sama nic neumím a že oni se mnou kamarádí, protože mám slavnýho bráchu. Chtěla jsem se od rodiny odpoutat a zůstala jsem nakonec s pocitem, že jsem sama. A aby si lidi nemysleli, že jsem nafoukaná, chodila jsem radši do hospod čtvrtý cenový skupiny a kamarádila se s normálníma lidma. Měla jsem strašně nízký sebevědomí a i když to možná tak nevypadalo, tak jsem vůbec nebyla namyšlená," usmívá se Yvetta. Pryč z konzervatoře Hned na počátku zasáhla v jejím životě náhoda a smůla. Chodila do prvního ročníku konzervatoře a režisér Karel Smyczek velmi stál o to, aby právě ona hrála hlavní roli ve filmu "Housata". Yvetta roli vzala, ovšem přes zákaz vedení školy. V prvním ročníku prostě žáci natáčet nesměli. A pak se během natáčení stalo, že přímo v záběru filmové kamery prorazila skleněnou výplň dveří a vznikla fáma, že byla opilá. "Jasně, že jsem nebyla opilá, vždyť to bylo přímo v záběru," brání se Yvetta. Přesto ji čekalo podmínečné vyloučení z konzervatoře a aby toho nebylo málo, zlomila si nohu, a v nemocnici dostala ještě navíc žloutenku. Nástup do školy se tedy značně zkomplikoval. "No a když jsem přišla po roce do školy a viděla jsem tam všechny ty slavný děti, například Ivanu Andrlovou nebo Veroniku Gajerovou, se kterými bych chodila do ročníku, roztřásly se mi kolena a podepsala jsem dobrovolně odchod ze školy. Myslela jsem si, že na ně prostě nemám." Alkohol, drogy... Tehdy začalo období příležitostných prací a občasného natáčení, které vlastně trvá dodnes. Ve svém životě byla Yvetta herečkou, uklízečkou, kuchařkou, pokojskou, obyčejnou dělnicí, jezdila jako "bedňák" s kapelou, byla také rekvizitářkou na Barrandově. Vedla i dramatický kroužek v základní umělecké škole. Poprvé byla v protialkoholní léčebně ve svých čtyřiadvaceti letech. "Tehdy jsem nechodila po hospodách, pila jsem doma sama. Normálně jsem propíjela svou osobnost. Navenek jsem asi vypadala jako fracek, ale uvnitř jsem se cítila opuštěná a zmatená," vysvětluje Yvetta. A začal život jako jízda na kolotoči. Mladá žena dost často spadla až na dno, aby se znovu vzchopila a zkusila jít dál. Její přítel a otec jejich dětí byl dlouho závislý na drogách a přišla doba, kdy Yvetta do toho pekla spadla taky. Odchod a návraty "Jednoho dne jsme se rozhodli a odešli z Prahy do Červeného Kostelce. Chtěli jsme začít žít normálně a neztratit důvěru dětí. Tam se to povedlo. Pracovala jsem, občas jsem dostala nějakou roli, učila jsem v Hronově na "lidušce" a byli jsem všichni pohromadě," popisuje Yvetta jednu ze šťastnějších etap svého života. Před půlrokem se všichni vrátili zpátky do Prahy - do Karlína. Yvetta tam vyrostla a vlastně jí to celou dobu táhlo zpět. "Jsem Karlíňačka a tuhle část Prahy opravdu miluju," říká. Svůj boj s alkoholem snad - už poněkolikáté - tentokrát zvládla. Oporou jí jsou její tři děti: Tereza (20), Kateřina (19), Honzík (15), se kterými mají hezký a blízký vztah i navzdory tomu, čím vším museli projít. Jako by je peripetie mámina a tátova života všechny spíš více spojily než naopak. Herectví Filmoví diváci mohou Yvettu občas zahlédnout v malé roličce, i když její herecký talent je mnohem větší. "Dnes už vím, že hodně režisérů se mě bálo a dosud bojí obsadit. Občas se doslechnu, že prý nevědí, jak na tom jsem," říká Yvetta. Je ale škoda nechat její talent zahálet. Její rebelství a zároveň křehká, zranitelná duše by mohly být pro mnohé tvůrce jistotou, že vrátí na filmové plátno jednu málem zapomenutou, charismatickou herečku. Pokud se o Yvettě Kornové chcete dozvědět více, dívejte se v pátek 30. června na dokument z cyklu "Třináctá komnata".

Související články