Dlouhovlasá kráska s romantickým, plachým pohledem patřila v 70. k nejobsazovanějším filmovým Dokonce vznikl i fan klub Jaroslavy Schallerové. Už ve 13 letech zazářila v surrealistickém snímku režiséra Jaromila Jireše "Valérie a týden divů". Sotva by někdo věřil, že dnes si u ní u ní budeme kupovat nábytek. Malá Jarka bydlela se svou sestrou a s rodiči v centru Prahy, chodila do baletu a cvičila moderní gymnastiku. A protože bydleli hned vedle slavného varieté, snila o tom, že se stane hadí ženou. Ale život jí narýsoval úplně jinou budoucnost, slavný režisér jí dokonce nabízel studia v zahraničí. Herectví hned od počátku zasáhlo do jejího soukromí opravdu velmi hluboko. Přineslo jí například i manžela. Kamarádka nebo film K filmu se dostala úplně nevinně. Nejlepší kamarádka 12leté Jarky šla na konkurz do filmu a strašně se styděla jít tam sama. Požádala tedy Jarku, aby šla s ní. Tehdy se konkurzu zúčastnilo více než 1 500 dívek. Jarka Schallerová prošla úspěšně všemi koly a dostala hlavní roli. Bohužel, kamarádka se s ní kvůli tomu rozkmotřila. "Pro malou holku byla celá atmosféra kolem natáčení úžasný zážitek. Líčidla, kamery a světla, to mě strašně bavilo. S odstupem času si uvědomuju, že celá ta filmařská rodina mě vlastně vychovávala. Starali se o mě a bylina mě moc hodní. Když jsem pak natáčela další filmy a rostla jsem, tak si mě mnoho členů štábu pamatovalo právě jako tu malou holčičku z Valérie," vzpomíná Jaroslava. Počkal si, až vyroste Valérie se jí stala opravdu osudovou. "Hned na prvním natáčení, tedy ve třinácti letech, jsem se platonicky zamilovala," usmívá se paní Jarka, která se už skoro třicet let jmenuje po manželovi - Poradová. Její pozornost při filmování upoutal akrobat, který hrál ve stejném filmu. Byl ze skupiny "Revmatici", která cvičila na bradlech i na koberci a byla často k vidění v zábavných pořadech Československé televize. "Moc dobře jsem tehdy věděla, že i on si mě všiml, i když byl o devět let starší než já. Třeba si říkal, že budu jednou tak hezká jako moje maminka, která se mnou jezdila na natáčení," přemýšlí nahlas paní Jarka. Potom prý se z mladíka stal jakýsi "host do domu". Akrobatická skupina hodně cestovala, ale když přijeli domů, tak on prý vždycky přišel k jejím rodičům na štrůdl a na kafe. A Jaroslava opravdu rostla do krásy. "Nečekejte žádnou tragédii, já mám život jako červenou knihovnu. Když mi bylo dvacet, tak jsem si ho vzala." Věhlas v cizině Ale ještě před tím dlouhovlasá víla (mimochodem v pohádce "Malá mořská víla" hrála jednu z dcer krále moří - vodní vílu) stihla natočit pět desítek filmů, což je za sedm let skutečně úctyhodné číslo. Natáčela v NDR a v Maďarsku a v těchto zemích byla tehdy známější než u nás. Hrála ve filmech slavných režisérů, jako například Zoltán Fábri nebo Miklós Jancso. A pokoušela se o studium na konzervatoři. "Tenkrát jsem na přijímacích zkouškách seděla vedle Romana Skamene. Taky ho nevzali," vzpomíná Jarka, která podobně jako spousta jiných dětských herců u pedagogů doplatila na to, že už byla známou tváří. Zkrátka filmem už byla "zkažená" - jak jí oficiálně zdůvodnili, proč ji ke studiu herectví nepřijali. V Budapešti Slavný režisér Zoltán Fábri kromě filmování vyučoval herectví na divadlení akademii v Budapešti. A protože v době přijímacích zkoušek na konzervatoř Jarka zrovna natáčela v Maďarsku, nabídl jí, že když se naučí maďarsky, bude přijata na herectví v Budapešti. Jarka to však odmítla. "Tehdy to pro mě byla obrovská pocta, ale uznejte: k čemu by mi bylo herectví v Maďarsku?" vznáší Jarka otázku, aniž by čekala odpověď. A tak filmovala i bez škol ("Valerie a týden divů", "30 panen a Pythagoras", "My ztracený holky", "Zlá noc", "Láska", "Malá mořská víla", "Píseň o stromu a růži", "Kočičí princ", "Útěky domů"). Vyučila se prodavačkou a před kamery si vlastně jen odbíhala ze svého civilního života. I přes neuvěřitelný počet natočených filmů se z ní profesionální herečka nikdy nestala. Táta na cestách Když jí bylo 21 let, zeptala se svého přítele, jak vidí jejich vztah do budoucna a on ji hned požádal o ruku. Manžel spolu s akrobaty často odjížděl na dlouhé, třeba i půlroční cesty do ciziny, ale ani to vztah nezničilo - narodili se jim Ondřej (28) a Pavel (25). "Dneska si říkám, jak jsem to všechno mohla zvládnout," kroutí Jarka hlavou. Kluci sice prožívali krásné prázdniny, když jezdili za tátou na zájezdy do ciziny, ale práce akrobata si vyžádala i daň v podobě neexistence společných víkendů. O sobotách a nedělích Jarčin manžel většinou pracoval. "Myslím, že jsme spolu vydrželi tak dlouho, protože těmi častými manželovými odjezdy se vlastně pořád na toho druhého těšíte, pořád je všechno jako od začátku, znovu se zamilováváte a nemáte vlastně čas se hádat," prozrazuje paní Jarka tajemství dlouhodobého vztahu. Listopad 1989 přinesl do rodiny mnoho změn. Akrobati už nebyli tolik žádaní a každý ze skupiny si musel najít jinou práci. Paní Jarka se začala učit v kosmetickém institutu a spolu se svou sestrou se pustily v tomto oboru do podnikání. Dnes ji ale poznáte spíš jako prodavačku nábytku. A možná, že ji občas zaregistrujete také v reklamě, protože Jarka Schallerová-Poradová si prý občas ještě nějakou "střihne". Magické reflektory a kamera v ní prý dosud vyvolávají sentimentální náladu.