9°C
Může si kuchařka vůbec udržet štíhlou postavu?
Asi může, ale já tedy ne. Je to 25 let, co jsem začala držet svou první dietu, a za tu dobu jsem jen nabrala 25 kilo. Přitom sleduju všechny trendy nejen ve vaření, v receptech, ale i v hubnutí. Připadá mi to jako psycho. Každou chvíli máme jíst pro zhubnutí něco jiného. Jde o jeden obrovský byznys a já závidím každému, kdo si ho nevšímá.
A vy?
Nacházím se buď ve fázi, že děsně hubnu, nebo na to kašlu. Nic mezi tím.
Najdete si coby maminka rok a půl starého chlapečka čas na jídlo?
Na to, abych snědla naráz tři čokolády, mi stačí pět minut. Na to si čas dělat nemusím.
Neříkejte, že nemáte nějaký trik, jak rychle před natáčením zhubnout.
Nemám! Chci se vždycky zabít. Trpím a jsem z toho vyřízená. Každý den začínám s úmyslem, že nejím. Večer se pak zhroutím a vyjím ledničku. Uklidňuju se, že mám přece ještě tři dny do natáčení. Při něm pak radím všem kameramanům, že mě mají zabírat z výšky a z dálky. Kamera už tak dost kil přidává.
Všimla jsem si pod videi v archivu České televize i nepříjemných komentářů. Jak zvládáte negativní reakce?
Mně jsou jedno, protože já sama sobě jsem si negativní reakcí. To, jestli jsem stará, tlustá, přísná, namyšlená nebo neumím mluvit, zkrátka všechno, co chcete, mě nijak netíží.
Žijete, co jste si vysnila?
Kdysi jsem ležela na posteli a nevěděla, co se svým životem. Měla jsem jasno v několika věcech: chci dělat kreativní práci, mít hodně peněz, nemít šéfa. Tyhle kraviny jsem věděla, ale kde takovou práci najít, to ne. Ani obor, v jakém bych měla pátrat. Naštěstí jsem pak v trafice narazila na první číslo časopisu Apetit a všechno mi docvaklo. Půl roku nato jsem byla jeho šéfredaktorkou, pět let ho vedla a teď jsem svou paní. Žiju nad očekávání lépe, než jsem si plánovala.
Celý rozhovor a ještě mnohem víc se dočtete v novém čísle tištěného Blesku pro ženy:
