2°C
Od doby, kdy se proháněla na kole po prázdných ulicích německého městečka Algermissen, ušla Diane pěkný kus cesty. „Měla jsem v životě neskutečné štěstí na příležitosti, které mě potkaly,“ říká Diane.
„To, že jsem herečkou, mi stále připadá jako sen. Zvlášť když si uvědomím, že většina lidí od nás nikdy nevytáhla paty z vesnice. Myslela jsem si, že si modelingem možná vydělám na nějaký hezký domek a podívám se po světě, ale všechno, co přišlo potom, překonalo i mé nejodvážnější představy.“
Americká verze seriálu Most měla velký úspěch. Za ztvárnění vyšetřovatelky Sonyi Cross (v dánsko-švédské verzi se jmenuje Saga Norén, druhou řadu seriálu nedávno uváděla ČT, pozn. red.) jste od diváků sklidila uznání. Ta postava není vůbec jednoduchá, mimo jiné kvůli Aspergerovu syndromu, kterým trpí. Jak jste se s tím poprala?
Věděla jsem předem, co mě čeká, že budu hrát ženu, která má spoustu nepříjemných zvyků a řeší věci zvláštním způsobem. Jako Němka znám podobné chování velice dobře, protože Němci mají sklony mluvit přímo a bez okolků. Lidé si proto o nich myslí, že jsou strozí a neslušní. To je ale velký omyl! V němčině prostě nemáme tolik okecávacích slov, nemáme tak jemné frázování jako třeba francouzština nebo angličtina. Němci jsou také od přírody víc odtažití. Tyto vlastnosti promítám do spousty postav, které hraju. Do Sonyi jsem vložila všechnu německou příkrost, kterou v sobě mám.
Myslíte, že je pro ženu hrát nepříjemnou postavu těžší než pro muže?
Jsem o tom přesvědčená. Když hraje nepřátelský charakter muž, je to považováno za přijatelné, někdy dokonce až okouzlující. Podívejte se na Jona Hamma a jeho postavu Dona Drapera v seriálu Mad Men. Don má snad všechny špatné vlastnosti, pije, kouří, je sukničkář, pes na své podřízené. Jenže Jon je velice hezký a charizmatický, a tak se z něj všem ženám podlamují kolena. Kdyby takovou postavu hrála žena, diváci by ji hned odsoudili.
Celý rozhovor a další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine.
