Nejsem otrokyně | Pro ženy | Blesk.cz

Nejsem otrokyně

30. listopadu 2005 | 12:30

Když se Zdenka Ulmannová rozhodla založit stranu žen nazvanou "Rovnost šancí", sehnala bez problémů dva tisíce podpisů

Když se Zdenka Ulmannová rozhodla založit stranu žen nazvanou "Rovnost šancí", sehnala bez problémů dva tisíce podpisů. V příštích volbách jim můžete dát hlas i vy. Na jednom se redaktorka Tereza Netolická se Zdenkou Ulmannovou shodly - každá žena je svobodný člověk. Sepsali jste nějaké fígle, které na muže platí? Moje kamarádka třeba říká: "Nakrmit a nedráždit." Já přece nemusím dát muži najíst, aby se se mnou bavil! Nepotřebuji se ho doprošovat, jestli ke mně milostivě vzhlédne. To by znamenalo, že si nejsme rovni. A já v nerovném vztahu žít nebudu. No, ono se to snadno říká, ale když žena žije na malé vesnici, není to tak lehké... Každá žijeme svůj život sama za sebe. Omezovat si život kvůli tomu, aby mě nepomluvili sousedé, považuji za nepřijatelné. Říkala jste, že záleží na tom, v jaké rodině žena vyrůstala. Pokud by ji vychovala jen matka, měla by na tom být lépe než žena z úplné rodiny? Taková žena určitě chápe, že pokud není v domácnosti mužský element a matka to zvládá sama, nejsou ženy o nic slabší než muži. Takže je lepší, když žena vychovává dítě sama? Ne, protože dítě potřebuje oba rodiče. Ale rozhodně je lepší, když žena vychovává dítě sama, než kdyby mělo vyrůstat v dětském domově. Jenže osamělé ženě bez muže dítě nesvěří... A to je chyba zákona. Je nutné vymyslet takový, který toto podpoří. Co vás přimělo k založení politické strany "Rovnost šancí"? Statistiky, které ukazují, že v politice je u nás 85 % mužů a 15 % žen. Takový je poměr v rozhodovacím procesu. To není hodno civilizované společnosti. Jenže ženy mohou být s dětmi doma... Muži také mohou mít děti a být s nimi doma. To ano, ale nemohou je porodit a kojit... Podle mě se mateřství příliš zveličuje. Hovořme o rodičovství. Polovina manželství u nás se rozvádí a ženy se stávají samoživitelkami. Otcové obvykle platí průměrné výživné 1 570 Kč měsíčně a snaží se často zbavit se spoluzodpovědnosti za péči o dítě. A vy si myslíte, že s touto nespravedlností dokáže vaše strana něco udělat? Minimálně je třeba zlepšit zákony a nastartovat myšlení společnosti. Co na tyto aktivity říká váš manžel? Naprosto se mnou souhlasí. Inteligentní muži už dávno pochopili, že by to nemělo být tak jako dosud. Považujete se za feministku? Určitě. A co je podle vás feminismus? Muži vytvořili takový mýtus, že je to skoro až nadávka. Každá žena, která si uvědomuje své postavení ve společnosti a bojuje za něco, co se jí na jejím postavení nelíbí, je vlastně feministka. Znám spoustu žen s jinými cíli. Například najít si bohatého muže, který se o ně postará a ony nebudou muset chodit do práce. Tento model chápání svého postavení pochází z historie. Jenže teď jsou ženy zákonem přímo vyháněny do práce, jinak jim nevznikne ani nárok na důchodové zabezpečení. Partner jim přece zaplatí sociální i zdravotní pojištění... To možná ano, ovšem v době, kdy jsou mladé a krásné. A pak - i takové ženy se rozvádějí. Žádná nemá vystaráno na doživotí, že o ni muž bude neustále pečovat. Jednou se rozhodne, že platit přestane, a žena zůstane na holičkách. Kariéru si nebudovala a ejhle... Jaké vlastnosti musí mít váš partner? Musí být schopen brát mě jako osobnost. Tolerovat moje názory. Proč jsou podle vás muži tolik ješitní? Celé to je o vlastnosti vládnout, být pánem, vlastnit. Pokud má muž nad někým moc, tak na sebe strhne veškeré výhody. Jak takového chlapa odhalit? To poznáte na prvním rande. On bude používat věty typu: "Tohle nesmíš. To pro tebe není vhodné." S takovým "pánem" můžete být leda tak lehce pošetilá, ale jako partnerku vás brát nebude. Bojujete i proti tomu, aby žena po práci nastupovala "druhou směnu" v domácnosti. Jak to chcete řešit? Je to práce, která není honorovaná a považuje se tudíž za bezcennou. Práce v domácnosti je však reálně vyčíslitelná. A kdo by to měl ženám platit? Jsou různé nástroje. Zavede se třeba systém priorit státu, přičemž hlavní z nich by mělo být udržení druhu. Hodně v tom mohou udělat muži, pokud budou ženě odkládat peníze po tu dobu, kdy ona bude doma s dětmi, zatímco oni si budují kariéru. Tedy něco jako životní pojištění. My však preferujeme střídavou rodičovskou péči. Muž by měl získat stejné citové pouto k dětem jako žena. Takže by měl vzniknout zákon pro muže v duchu: Buď pomůžeš, nebo zaplatíš? Jistě. Myslíte, že to lze zákonem mužům nařídit? Při nedodržování zákona by byly stanoveny sankce, jako při porušení každého jiného zákona. Mohli by být penalizováni, podobně jako když neplatí daně. Vám muž platí, nebo pomáhá? U nás nepřipadá v úvahu, abych já byla otrokyní a můj muž si četl noviny. Oba jsme suverénními lidmi a spolupracujeme. A co říkáte na nevěry mužů. Dosud tvrdí, že jim je nevěra dána pudově... Když chce někdo dělat něco, co pár poškozuje, bude výmluvy hledat vždycky. Muž však nemůže spoléhat na to, že žena nemá rovné šance. Když on bude podvádět, je to nezodpovědné hlavně vůči dětem. Ohrožuje tím rodinu.


vizitka Zdenky Ulmannové NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHA: Vyjmenovat jen jednu? To prostě nejde... NEJOBLÍBENĚJŠÍ SPORT: Kanoistika, rafting, krasobruslení. NEJOBLÍBENĚJŠÍ TELEVIZNÍ POŘAD: Zprávy a "Uvolněte se, prosím". NEJVĚTŠÍ ČEŠKA: Božena Němcová. NEJKRÁSNĚJŠÍ ZÁŽITEK: Pomoci někomu.

Související články